Loading...
Turistické cíle • ZOO a botanické zahrady • Arboretum
Borotín u Boskovic jsme navštívili v rámci jednodenního výletu, který jsme celý strávili v této malebné obci. Jednou ze zajímavostí, kterou obec nabízí, je arboretum, u něhož jsme zaparkovali auto a vydali se na procházku mezi květenu.
Bránou jsme vstoupili dovnitř a naše obuv se dotýkala asfaltového povrchu úzkých silniček, či širokých chodníků, které se vinuly arboretem jako had, nebo spíše jako zahradní hadice. Nejprve jsme se procházeli zahradnictvím, kde se rostlinky narodí a začínají svou krátkou či delší životní pouť. Záhony byly od asfaltového hada odděleny nízkými plůtky ze dřeva nebo vyššími z bambusu. Když jsme se chtěli na nějakou rostlinku podívat blíže, využili jsme úzkého chodníčku mezi záhony.
Až jsme si nabídku zahradnictví prohlédli, prošli jsme další bránou z dřevěných kůlů a konečně se ocitli v arboretu. Brzy jsme narazili na velký rybník se sousedícím menším kolegou, mezi nimiž jsme se prošli po krásném kamenném mostku. Na druhé straně jsme obdivovali menší i větší jehličnany, jinde zase rostly krásné květiny, o kus dál zase své ostny vystrkovaly kaktusy, jakoby se bály, aby si je někdo nevzal do ruky či je nepohladil.
Cesta se od rybníka začala šplhat do kopce a nám tak nezbylo nic jiného, než tuto výzvu přijmout. Po chvilce jsme dorazili na nejvyšší místo arboreta, pod nám jsme viděli již zmíněné rybníky, za námi byla krásná skalka s vytékající vodou a jeskyňkou pro trpaslíky. Ostatně tito tvorové menšího vzrůstu se tu a tam objevili mezi vzrostlým rostlinstvem. Voda z potůčku pak mezi mechem pokrytými kameny proskotačila právě do níže položených rybníčků.
Potom jsme přišli k nevzhledné betonové budově se sociálním zázemím a občerstvením, které zde funguje v době výstav. Pokračovali jsme dál v obhlídce a během procházky jsme postupně shlédli bonsaje, různé zajímavé dřeviny, rozsáhlé alpinum, bylinkovou expozici nebo japonskou, čínskou, anglickou a holandskou zahradu.
Cestou jsme minuli další menší vodní plochu, krásné květiny, keře a stromy. Naše cesta vedla zase směrem dolů a k posezení nás zvaly malé lavičky u cesty, což jsme využili a seznámili se s historií arboreta.
Dozvěděli jsme se, že arboretum bylo založeno v roce 1918 majiteli panství rodinou Riedlů jako zámecká zahrada. Po roce 1945 zde vznikl sad, který postupně zestárl a až v roce 1975 pracovníci JZD postupně vybudovali a vysázeli vzorkovnici rostlin, ukázky zahrad, alpina s jezírky, pavilon se střešní zahradou, japonskou, čínskou zahradu a další.
Dále jsme zjistili, že po roce 1989 prosperující a hojně navštěvované arboretum získal restituent, který se však o majetek nedokázal postarat a arboretum opustil, takže zůstalo delší dobu bez ošetření a bylo téměř zničeno.
Naštěstí se poté arboreta ujal nový majitel, který dokázal během několika let zahradu zrekonstruovat a tak i my jsme se mohli touto nádherou pokochat. Velmi se nám zde líbilo, nejvíce asi japonská zahrada a rybníčky.
Když jsme si celou zahradu prohlédli, vyšli jsme ven a pěšky se vydali za dalšími dvěma zajímavostmi v Borotíně. Zamířili jsme ke kostelu Povýšení sv. Kříže a následně k bývalému zámku, o kterých se více dozvíte v mých dalších článcích.
http://www.zahrada-borotin.cz/
Otevřeno od 1.4. - 31.10. úterý - pátek 8 - 15 hod., sobota - neděle 9 - 17 hod