Borovsko

Borovský kostel  •  Fotografie (2)

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 43 C2

kostel sv. Petra a Pavla (1700)

novorománská zvonice

smírčí kříž

nedokončený dálniční most

hrad (1289)

tvrziště (1610)

První zmínka o objektu 1289

Nedokončený most  • 

Při datu první zmínky a tedy v roce 1289 je ves držena Protivenem z Borovska, který zastával funkci komořího královny Guty Habsburské. On je také považován za zakladatele zdejšího hradu. Později získali hrad i se vsí Volfenberkové od nichž zdejší statky získali páni ze Soutic, kteří se na Borovsku zapisovali až do roku 1412. Na celých 38 let se písemné zmínky o zdejších majitelích vytrácejí a objevují se až v roce 1450, kdy hrad držel Prokop Karlík ze Chřenovic. Z dalších majitelů již uveďme jen Zdeňka Medka z Valdeku a řekněme si, že později se ves i s hradem dostala pod správu panství na Zruči. Zde, v držení Zručských z Chřenovic borovský hrad pustl a roku 1559 je již uváděn jako zcela zpustlý. Zbytky tohoto hradu posloužily k výstavbě okolních budov a jeho zbytky jsou dnes zatopeny vodami vodní nádrže Želivka. Před rokem 1600 získali zdejší statky Ostrovcové z Kralovic, kteří zde nechávají vystavět tvrz a kterým je majetek zanedlouho konfiskován pro účast na druhém stavovském povstání a Borovsko se dostává do majetků královské komory. Od ní je vykoupeno v roce 1626 Znějovskými z Korkyně. V průběhu 30-ti leté války je tvrz vypálena a zvolna pustne a tak je roku 1654, když zdejší statky zakoupil pražský měšťan Jakub Paravicini, uváděna jako pustá. Roku 1658 získali ves Popelové z Lobkovic a další majitelé se rychleji střídali až do roku 1682, kdy je ves Voračickými z Paběnic připojena k panství na Dolních Kralovicích. Tvrz byla konečně opravena, ale své zkáze také neunikla a dnes se také nachází na dně vodní nádrže Želivka. Za nižšího stavu vody bývají na březích nádrže vidět jak zbytky hradu, tak někdy i zbytky tvrziště. Díky kolísání hladiny však dochází k stále více patrnějším projevům eroze. K místu se nejsnadněji dostaneme kolem zdejšího kostela, který je možno zařadit do areálu původního tvrziště. Obec byla roku 1639 vypálena švédskými vojsky. Stavba kostela sv. Petra a Pavla je doložena již roku 1350, kdy je udávána jako farní. Později byl celý objekt přestavován do současné podoby. Mostní stavba pochází z roku 1942, kdy se zde stavěla dálnice, jejíž stavba byla přerušena a nikdy nedokončena, později vedl projekt současnou trasou. Část mostu je vidět nad vlnami přehradní nádrže. V okolí se nacházejí hadcové výchozy s příslušnou odolnou květenou. Obcí neprochází žádná z TZN a nejlepší přístup je tedy po silnici z Bernartic (cca 2 km).