Bouzov-Blažov-drobné památky
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Obec Blažov, místní část Bouzova se 49 (2005) obyvateli se nachází v kopcovitém lesnatém terénu Drahanské vrchoviny, 11 km jižně od Městečka Loštice, v údolí Blažovského potoka.
Blažov se v pramenech poprvé připomíná v r. 1348. V r. 1382 prodal Beneš z Vildenberka a Bouzova Bouzov s Blažovem a dalšími obcemi markraběti Joštovi, který bouzovské panství postoupil v r. 1396 v dědictví Heraltovi z Kunštátu. Blažov v dalších letech sdílela osudy s osudem bouzovského panství. Přes pány z Kunštátu a z Poděbrad jej získali před r. 1442 páni z Postupic a v r. 1494 páni Haugvicové z Biskupic. V r. 1545 upravil Vaclav Haugvic z Biskupic nařízením poddanské poměry. 5 sedláků robotovalo ročně 6 dní s potahem a o žních 6 dní pěšky, 3 zahradníci ročně 6 dní pěšky a všichni museli sušit seno a odvážet na Bouzov. Dále museli poddaní Blažova a Kadeřína opravovat hráze „Zajíczova“ rybníka. V r. 1583 koupil horní část Bouzova se zámkem, Blažovém a dalšími vesnicemi Jan Pergar z Pergu se kterým měli v r. 1586 poddaní spory o roboty. Po smrti posledního z rodu Pergů Mikuláše, bylo prodáno bouzovské panství Frydrychovi z Oprštorfu. Od pánů z Oprštorfu získala panství v r. 1655 Eusebie Sabina Podstátská z Prusínovic a její syn František hrabě z Hodic prodal bouzovské panství i s Blažovem řádu Německých rytířů u kterých zůstal až do r. 1848.
Podle archivní listiny bouzovského panství z r. 1757 měl Blažov s Kadeřínem společnou pečeť ve které byl zobrazen medvěd. Od r. 1760 měl Blažov pozemkové knihy. V r. 1790 bylo v Blažově 24 domů se 135 obyvateli.
Blažov byl z počátku přiškolen do Bouzova, ale od r. 1813 byla v Blažově zřízena exkurentní škola, na které vyučoval v pondělí, útery, pátek a sobotu podučitel z Bouzova. Jako plat vybíral učitel od každého dítěte 2 krejcary týdně. Do r. 1814 se vyučovalo v soukromých domech, potom ve vlastní budově. V r. 1834 měl Blažov 31 domů a 178 obyvatel. Po r. 1840 byla postavena nákladem 1928 zl. nová školní budova. Přiškolená obec Kadeřín přispěla 80 zl. a potřebnými dovozy. V r. 1868 byla v Blažově zřízena samostatná škola (expositní učitelské místo). Prvním podučitelem na této škole byl František Švejda ze Zlína. V r. 1878 byla k budově školy přistavěna „učírna“ pro 60 žáků a bývalá „učírna“ byla přestavěna na byt učitele. Škola měla vlastní kroniku, kterou založil v r. 1875 učitel František Švejda a také vlastní knihovnu se 100 svazky knih.
Dřevěná Kaplička uprostřed obce byla v r. 1848 přestavěna na zděnou. Asi od r. 1850 byly místními částmi Blažova obce Kozov a Svojanov. V letech 1869-1899 byl Blažov místní částí Svojanova. V r. 1899 se Blažov osamostatnil a od r. 1949 byl částí Blažova Kadeřín. V r. 1900 měl Blažov 30 domů a 212 obyvatel. Hasičský spolek byl založen v r. 1913. Od r. 1960 byl Blažov, Kadeřínem a Svojanov spojen s Kozovem a stali se jeho místní částí. V r. 1976 se Kozov se všemi připojenými obcemi stal součástí obce Bouzov.