Bouzov-Hvozdečko-drobné památky

Obec Hvozdečko, místní část Bouzova se 123 (2005) obyvateli se nachází v kopcovitém lesnatém terénu Drahanské vrchoviny, 9 km jižně od městečka Loštice.

Hvozdečko(Hwozdecz) se v pramenech poprvé uvádí v r. 1382, kdy prodal Beneš z Vildenberka a Bouzova Bouzov s Hvozdečkem a dalšími obcemi markraběti Joštovi. Ten bouzovské panství postoupil v r. 1396 v dědictví Heraltovi z Kunštátu. Od bratrů Heralta a Jiřího z Kunštátu získal v r. 1408 bouzovské panství Boček z Kunštátu a z Poděbrad. V listině je uvedeno Hvozdečko jako Velký a Malý Hvozd. Od Jiřího z Poděbrad získali bouzovské panství i s Hvozdečkem před r. 1442 páni z Postupic a v r. 1494 páni Haugvicové z Biskupic.

V r. 1545 upravil Vaclav Haugvic z Biskupic nařízením poddanské poměry. Roční robotu stanovil pro 8 sedláků 6 dní potahem, 2 zahradníci 6 dní pěšky. V době honů museli s pány chodit na hon, při žních vázat půl dne na bouzovském dvoře ječmen a udržovat hráze rybníka.

V r. 1547 získal bouzovské panství Prokop Podstátský z Prusínovic. Za Podstátských z Prusínovic došlo k dělení bouzovského panství na „horní“ s hradem, dvorem a několika vesnicemi a „dolní“ s oborou, mýtem, Podhradským mlýnem a pilou a také se vsí Hvozdečkem. „Dolní“ panství získal v r. 1560 Záviš Bítovský ze Slavíkovic na Bílé Lhotě. V r. 1600 drželi sjednocené bouzovské panství Bohuslav a Karel Pergarové. Po smrti posledního z rodu Pergů Mikuláše, bylo prodáno bouzovské panství Frydrychovi z Oppersdorfu. Od hraběte Bedřicha z Oppersdorfu se Hvozdečko i s panským dvorem dostalo v r. 1632 k majitelům Červené Lhoty, pánům z Bukůvky. V r. 1695 František hrabě z Hodic Hvozdečko s dvorem koupil zpět k bouzovskému panství, které v r. 1696 prodal řádu Německých rytířů u kterých zůstal až do r. 1848. Panský dvůr, podle bouzovské matriky majetek drobného šlechtice byl v r. 1750 prodán jako svobodný dvůr. Majitel dvora byl také majitel hospody a také domu č. 17., kde bydle hejtman na odpočinku, který vymohl majiteli dvora vybavení od roboty. Pozemkové knihy mělo Hvozdečko od r. 1759. V r. 1790 mělo Hvozdečko 23 domů a 150 obyvatel.

Hvozdečko bylo z počátku, tak jako řada okolních obcí přiškoleno k Bouzovu, ale od r. 1802 byla ve Hvozdečku zřízena exkurentní škola, na které vyučoval 4krát týdně podučitel z Bouzova. Jako plat vybíral učitel od každého dítěte 2 krejcary týdně. V letech 1829-1894 byla školní budova v domě č. 30. V r. 1868 byla ve Hvozdečku zřízena samostatná škola (expositní učitelské místo). Škola měla vlastní kroniku, kterou založil v r. 1873 učitel Alois Zezula a také vlastní učitelskou a žákovskou knihovnu se 193 svazky knih.

V r. 1834 mělo Hvozdečko 30 domů a 189 obyvatel. Pěstoval se zde do r. 1885 len, který se třel v pazderně, pozdějším obecním domě. Zdejší kvalitní vápenec se zpracovával od r. 1911 do r. 1925 v pecí na vápno a také lámal se na štěrk. Do r. 1870 byla ve Hvozdečku výroba kolomazi. Dřevěná kaplička uprostřed obce byla v r. 1838 přestavěna na zděnou. Naproti bývalé školy stojí Boží muka, pod kterými jsou kosti padlých vojínů, které se našly při kopání základu blízkého domu. Hasičský spolek byl ve Hvozdečku založen v r. 1889. V letech 1890-1918 nesla obec jméno Vozdečko. V r. 1900 mělo Vozdečko 33 domů a 202 obyvatel a v r. 1930 Hvozdečko 35 domů a 182 obyvatel. Jižně od obce je kopec Holý vrch (514 m), ze kterého je nádherný rozhled, za dobré viditelnosti po celé severní Moravě až ke sv. Hostýnu.