V západní části Brandýse nad Orlicí zaujme návštěvníka města Krásná budova Rehabilitačního ústavu. Slatinné lázně a vodoléčebný ústav zvaný Salaba založil v r. 1899 dr. Josef Wieser a Jan Horský na jižním svahu Mosteckého vrchu v západní části města. Léčebný ústav měl 40 pokojů pro 60 pacientů. Vodou se léčilo podle Priessnitze, Schrotha, Winternitze a Kneippa, masáže, tělocvik, elektřina a dieta. V r. 1904 přistavěl majitel lázní architekt E. Rechziegel křídla pro slatinné a uhličité lázně a v r. 1925 měl vodoléčebný ústav s lázněmi již 80 pokojů. Léčily se tu nemoci krevní a srdeční, nemoci dýchacích a zažívacích cest a doléčovací kúry po užití teplých lázní. Lázně měly svoji knihovnu, Restauraci, kulečník, kuželník a také tenisový dvorec. Léčil se zde mimo jiné také básník a spisovatel Julius Zeyer a hosté přijížděli i ze zahraničí.
Koncem dvacátých let 20 stol. koupila léčebnu Nemocenská pojišťovna ČSD, která budovu rekonstruovala a 7. března 1930 u příležitosti oslav 80. narozenin T.G.Masaryka byl ústav slavnostně otevřen. Po 2. světové válce byl na počest vedoucího odborů ČSD Aloise Tomase popraveného v koncentračním táboře, léčebný ústav pojmenován „Tomasův léčebný ústav“. Po úpravách interiéru budovy se od r. 1958 léčebný ústav stal „Odbornou dětskou léčebnou ortopedických vad“ pro děti od 6 do 15 let. Pro tuto potřebu byla zřízena také základní škola. Po úpravách budovy v letech 1990-1991 slouží léčebna pod názvem „Rehabilitační ústav Brandýs nad Orlicí“ dospělým pacientům.