Loading...
Františkánský klášter s kostelem Zvěstování Páně asi nepatří mezi dominanty hlavního města Slovenska ani k jeho nejznámějším sakrálním památkám, ale určitě se řadí mezi ty nejzajímavější. Velkou zásluhu na tom mají zejména dva světci: tělo sv. Reparáta totiž v kostele odpočívá jako vzácná relikvie a sv. Janu Evangelistovi je zasvěcena pozoruhodná gotická kaple. Takže by se možná slušelo, abychom si hned na úvod prozradili alespoň pár základních informací o tomto komplexu. Samotný klášter byl založen ve 13. století (jeho nejstarší část se však nedochovala), a to včetně klášterního kostela, který byl postaven v přechodném románsko-gotickém slohu. Je přitom zajímavé, že samotný kostel byl vysvěcen v roce 1297, zatímco jeho kapli sv. Jana Evangelisty to „postihlo“ již o rok dříve. Později zde proběhly mnohé stavební úpravy různého rozsahu, z nichž nejvýznamnější byla začátkem 15. století – a nad křížovou chodbou – vybudovaná gotická věž (stavitel Michael Chnab), v letech 1613 až 1616 renesanční zaklenutí kostela (původní klenby se zřítily při zemětřeseních v letech 1580 a 1586) a velká barokní úprava z let 1745 a 1746. Poté kostel i klášter „zasáhl“ rovněž klasicismus.
Pro mnohé přispěvatele i čtenáře Turistika.cz je tento příspěvek jistě již teď zbytečně dlouhý a informacemi přehlcený, ale pro ty ostatní budeme pokračovat.
Původní komplex kláštera františkánů v Prešpurku (historický název Bratislavy), jehož stavba začala okolo roku 1220, byl po porážce Přemysla Otakara II. na Moravském poli rozšířen o kostel s kaplí. Zatímco svatostánek byl vybudován v románsko-gotickém slohu a dochovaly se z něj pouze fragmenty vstupního portálu, kaple sv. Jana Evangelisty zůstává jednou z nejvýznamnějších slovenských raně gotických památek a bývá někdy hrdě přirovnávána k pařížské královské kapli Sainte Chapelle. Po svém dokončení a vysvěcení vznikl klášterní gotický komplex obytných a sakrálních staveb, který – i se zahradou – zabíral téměř celou plochu současného Františkánského náměstí, nacházejícího se na bratislavském Starém Městě.
Podoba kostela, který byl původně jednolodní stavbou zasvěcenou Zvěstování Panny Marie, už dnes ale odpovídá zejména jeho barokní přestavbě, kterou v letech 1745 až 1746 realizoval stavitel Lucca de Schramm. Převážně barokní je také chrámový mobiliář, který pochází většinou – včetně zděného hlavního oltáře z let 1720 až 1730 i šestice oltářů bočních (Narození Páně, Sedmibolestné Panny Marie, sv. Františka z Assisi, sv. Antonína Paduánského, sv. Anny a sv. Barbory) – z 18. století. V interiéru najdeme i skleněnou relikviářní „rakev“ s ostatky sv. Reparáta, mučeníka ze 4. století. Na hlavním oltáři můžeme vidět malbu na skle, zobrazující Nanebevzetí Panny Marie a pocházející z konce 19. století. Tu doplňují „uherské“ sochy sv. Štěpána a sv. Imricha. Kazatelna z roku 1756 je již rokoková a zdobí ji několik zajímavých reliéfů. Na jižním bočním oltáři se nachází obraz Narození Krista a alegorické postavy Vědy a Umění, severnímu oltáři Piety (neboli Sedmibolestné Panny Marie) dominuje půvabné gotické pískovcové sousoší Piety (přelom 14. a 15. století) s postranními sochami dvou truchlících andělů (snad od Ľudovíta Godeho).
Nad dnešním portálem najdeme sochu Immaculaty od Jozefa Sartoryho, vedle něj pak umělecky kovaný neobarokní kříž Ludovíta Martona. Gotický ale dodnes zůstal presbytář kostela a částečně také jeho boční stěny. A opomenout nemůžeme ani poměrně zajímavou informaci, že bohoslužby zde probíhají střídavě ve slovenštině a v maďarštině (však zde svého času proběhla volba uherského panovníka a zasedal tady uherský sněm).
Na závěr ještě pár rozšiřujících informací pro fajnšmekry:
Bratislavský kostel Zvěstování Páně je orientovanou trojlodní stavbou s polygonálním závěrem a - rovněž polygonální (šestihran) – věží, zakončenou jehlancem. Tato gotická věž byla k jižní straně kostela přistavěna v letech 1410 až 1420. V roce 1897 musela být ze statických důvodů demontována její vrchní část, kterou nahradila přesná neogotická kopie. Z hmoty kostela vystupují na severní straně dvě boční kaple, s tou jižní pak sousedí klasicistní (výsledek přestavby z roku 1860) komplex budov františkánského kláštera s čtvercovým ambitem (původně byla součástí gotického kláštera i nemocnice nebo obrovská zahrada, jejíž část sloužila ve II. polovině 20. století jako dětské hřiště). Zajímavé barokní chrámové průčelí je přísně symetrické a člení ho římsy i rizality.
Za součást kostela můžeme považovat rovněž trojici kaplí, z nichž je historicky i architektonicky nejvýznamnější severní kaple sv. Jana Evangelisty. Jedná se o gotickou stavbu, pocházející z let 1360 až 1380 (stojí ovšem na místě starší stavby z konce 13. století). Tato - původně pohřební – kaple je dvoupodlažní a je všeobecně považována za jednu z nejkrásnějších sakrálních památek na Slovensku. Předpokládá se přitom, že inspirací pro její vybudování byla veleslavná pařížská Sainte Chapelle. Gotická vnitřní prostora této stavby, jejíž interiér byl několikrát rekonstruován (r. 1501, r. 1831 a polovina minulého století), dnes občas slouží jako unikátní výstavní prostora. Tehdy je vstup zpoplatněn.
Druhá severní kaple je zasvěcena Panně Marii Loretánské (používá se ovšem také název kaple Černé Madony) a pochází z roku 1708. Jedná se o nevelkou barokní prostoru, zjednodušeně napodobující mariánskou Svatou chýši v Loretu. Součástí skromného mobiliáře je zde skulptura Černé Madony s Ježíškem, nástěnná malba vytvářející iluzi sloupové architektury, vitrážová okna z roku 1890 (zobrazují Immaculatu a sv. Josefa), fresky (téma Kristus a Panna Marie) nebo kolorovaný erb Esterházyů. Původně byla součástí kaple i krypta, kde se nacházely hroby donátorů.
Poslední z chrámových kaplí je zasvěcena sv. Rozálii. Sloupový hlavní oltář je zde dílem slavného sochaře J.A. Messerschmidta a jeho součástí jsou i sochy sv. Sebastiána a sv. Rocha. Oltář dal postavit baron Imrich Czobor. Významnou památkou je zde také mramorová votivní deska nitranského biskupa Štefan III. Fejerkövyho, která byla v roce 1589 osazena do zdi před vstupem do kaple.