Bratislava – Kapitulská ulice (Kapitulská ulica)

Kapitulská ulice je součástí bratislavského Starého Města a mnozí ji považují – zřejmě právem - za nejkrásnější ulici slovenské metropole. Navíc jde o uličku možná nejstarší i o místo s nezpochybnitelnou tajemnou atmosférou i romantickými zákoutími. Na jejich 220 metrech najdeme domy krásně opravené i lehce „ruinovité“ … a právě ty bývají často těmi nejpřitažlivějšími. Ulice je orientována směrem severojižním a ohraničují ji ulička Na vršku a Rudnayovo náměstí, tedy zdejší Dóm sv. Martina. Původně se jednalo o strategickou uličku mezi pásy městských hradeb, která vznikla snad již na počátku 13. století, klasickou ulicí se ale stala zřejmě až v polovině století čtrnáctého.

Svůj současný název získala ulice někdy mezi roky 1924 a 1926, kdy došlo k poslovenštění starších cizojazyčných názvů, například Kapitelgasse nebo Nagy Káptalan utca. V současné době tato ulice – stejně jako celá Bratislava – turisticky prudce ožívá, na čemž mají velkou zásluhu oblíbené akce typu „Kapituľské dvory“ (díky kterým byla k vidění např. suterénní kaplička v domě č. 18) nebo tzv. trhy s uměním. Je také zajímavé, že tato část bratislavského podhradí byla osídlena prokazatelně již v časech mladší doby kamenné či v období Keltů.

Vzhledem k tomu, že je kapitula sborem kanovníků (tedy vyšších kněží) patřila – a v současnosti opět patří - většina zdejších domů církvi. Byla zde např. církevní škola (tzv. gymnasium bylo vůbec první školou ve městě a později v ulici sídlila také první právnická fakulta) nebo skriptorium, tedy písárna. Žil zde také hudební skladatel Alexander Albrecht. Zdejší kanovnické domy se dodnes pyšní gotickými základy, i když samotné budovy byly opakovaně přestavěny. Mnohé z domů silně zchátralo zejména v období budování socialismu a některé z nich se z toho nevzpamatovaly dodnes. Velká část objektů se však již rekonstrukce dočkala – koneckonců se jedná o historické památky. A jestliže např. bývalý kanovnický dům č. 15 je již krásně opraven, na takový Esterházyho palác ze 17. století je pořád velmi smutný pohled.

Ke Kapitulské ulici se vážou i další zajímavosti, často spojené s tím, že většina domů patřila církvi. Například zde nikdy nebyla žádná hospoda … natož pak krčma. Nebyly zde však nikdy ani kavárny, obchody nebo firmy. Naopak i dnes tady najdeme bohosloveckou fakultu, kněžský seminář nebo farní úřad. Většina budov je tak v současné době ve vlastnictví katedrály sv. Martina a církev pouze mnohde souhlasila s dlouhodobým pronájmem. Zkrátka pořád platí, že Kapitulská byla vždy ulicí kněží, což bylo údajně její štěstí i slabost současně. V souvislosti s touto ulicí bývají také často zmiňovány nezpochybnitelné schopnosti komunistů. Nikdo jiný by prý nedokázal za čtyři desetiletí vlády změnit korunovační cestu uherských králů a královen na rozbité, posprejované a chátrající ruiny, připomínající – i neskutečným nepořádkem a zarostlými dvorky - nějaký tábor barbarských kočovníků. A v té době zničili komunisti také sousední židovskou čtvrť.

Uličku charakterizuje stará kamenná dlažba, historické domy a tichá zákoutí, takže se nelze divit, že sem často mířily i kroky filmařů. Díky nedávné zanedbanosti mnohých objektů se nelze divit, že si Kapitulská zahrála zejména ve filmech válečných, akčních nebo katastrofických sci-fi (za zmínku stojí hlavně Peacemaker nebo Sarajevo). V každém případě však platí, že Kapitulská ulice dlouhodobě zůstává neobyčejně romantickým místem, které se nemění, i krásnou ukázkou staré Bratislavy a zajímavou turistickou atrakcí, do které se snad každý bude vždycky rád vracet.