Bretaň - Kaple Kermaria an Iskuit

Danse Macabre - Tanec smrti - v kapli Kermaria an Iskuit

Kaple Kermaria an Iskuit je sakrální památkou ve stejnojmenné obci u městečka Plouha, departement Côtes-d'Armor v Bretani.

V bretonštině ʺkerʺ znamená vesnice, jde tedy o Mariinu ves, ves zasvěcenou Panně Marii – v různých obměnách je to v Bretani poměrně rozšířený název (Kermaria, Locmariaquer, apod..)

Kaple Kermaria je spolu s kostelem Kernascléden (Morbihan) jedinou sakrální stavbou Bretaně, která má fresku představující téma ʺstrašidelného uměníʺ středověku – Tanece smrti. Freska s 47 figurami okolo 1,3 metru vysokými, byla v osmnáctém století zamalována. Znovu ji odkryl roku 1856 Charles de Taillart (kaple byla v majetku rodiny Taillartů). Vznik fresky se klade do let mezi roky 1488 a 1501. Samotná kaple pochází ze 13. století a mimo jiné jsou v ní také zajímavé dřevěné gotické sochy svatých.

Danse Macabre - Tanec smrti

Freska Tance smrti v kapli Kermaria an Iskuit ukazuje různé postavy všech společenských vrstev (krále, papeže, kněze, rolníka, císaře, velmože, řemeslníka, šlechtice, krásnou ženu i dítě, prostě bohaté i chudé lidi ze všech oblastí života), které si v tanci s sebou odvádí Ankou (ztělesnění smrti). Během tohoto tanci jsou si všichni rovni, vše řídí Ankou - Smrt. Tento druh ʺmementa moriʺ měl lidem připomenout, že jsou smrtelní a že pozemské pozice z dlouhodobého hlediska znamenají jen málo. Ve středověku byla podobná vyobrazení celkem populární. Na jejich vzniku pravděpodobně sehrály určitou roli i tehdejší poměrně časté epidemie, kdy si nemoc oběti nevybírala, ale doslova kosila obyvatelstvo bez ohledu na věk či postavení. Ne vždy šlo o skutečný mor způsobený bakterií Yersinia pestis, i když právě tato bakterie moru jen v letech 1347 až 1353 zahubila nejméně jednu třetinu tehdejší evropské populace.

Ankou (čti: a: nkU) je v Bretonském bájesloví ztělesněním smrti.

Ankou je pomocníkem smrti a je také známý jako strážce hrobů. Legendy o něm říkají, že chrání hřbitovy a duše kolem něj a shromažďuje ztracené duše ve svém panství. Podle legendy se Ankou stává osoba, která v kalendářním roce zemřela jako poslední v obci (farnosti). Vystřídán je pak opět posledním zesnulým v následujícím roce.

Když za rok došlo k více úmrtím než v jiných letech, říkalo se o Ankou:

- War ma fé, heman zo eun Anko drouk . ("Podle mé víry je tohle ošklivá Ankou.")

Existuje mnoho příběhů o Ankou, ve kterých se objevuje jako muž nebo kostra, která nosí plášť a drží kosu. V některých příbězích je popisována jen jako stín, často na vrcholu vozíku pro shromažďování mrtvých. Říká se, že nosí černé roucho s velkým kloboukem, který zakrývá jeho tvář. Podle místní keltské legendy byl prvním dítětem Adama a Evy. My v Čechách máme Kmotřičku, Zubatou, Smrťáka apod.

Do kaple Kermaria an Iskuit je vstup volný, komentované prohlídky ve francouzštině jsou placené. Ve státní svátky bývá kaple zavřená nebo je provoz omezen.