Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Zámek Brnky leží nad řekou Vltavou, severně od Prahy. Zámeckou budovu najdete v Brnkách snadno, stojí ve zpustlém parčíku nedaleko hlavní křižovatky v obci. Bohužel se rychle rozpadá a pokud se urychleně nezačne s opravou, zřejmě dlouho nevydrží.
Ves Brnky, nyní na katastru obce Zdiby, se poprvé uvádí ve falzu kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě, které se hlásí k r. 1227. Jako majetek svatojiřského kláštera vzal Brnky pod ochranu papež Řehoř IX. listinou z r. 1233. Podle urbáře z r. 1406 však zdejší osadníci odváděli plat benediktinskému klášteru v Břevnově a jeho opatovi. Zřejmě jako církevní majetek se ves na počátku husitské revoluce dostala pod správu Starého Města pražského a její zástavní držba byla Staroměstským potvrzena i císařem Zikmundem a jeho nástupci. Čeští králové ani církev ves nevykoupili, a tak zůstala v majetku Starého Města až do r. 1547. Tehdy zde byly tři dvory, které Staroměstští pronajímali, zastavovali či prodávali různým osobám. Po nezdařeném protihabsburském povstání r. 1547 byl statek Brnky obci Starého města pražského zkonfiskován a r. 1550 prodán Janovi staršímu Kalenickému z Kalenic. Nový majitel si vybral za sídlo zdejší poplužní dvůr se zvláštním obytným stavením, který r. 1538 koupil Martin z Nové Vsi na Moravě. V době konfiskace tedy nepatřil obci Starého Města. Martinovi synové, Martin Moravec, novoměstský řezník, a Havel Moravec, odmítli po otci zděděný dvůr novému majiteli Brnek vydat. Jan Kalenický s početnou čeledí, posílenou ozbrojenci z posádky Pražského Hradu, celý zřejmě dobře opevněný objekt dobyl a hrozbou smrti stětím oba zajaté bratry donutil ke slibu poddanství. Spor o neoprávněnost tohoto jednání vedl v l. 1591 až 1602 s Janovým synem Jáchymem Kalenickým Martin Moravec a po něm jeho ovdovělá manželka Anna, které r. 1602 přisoudil Rudolf II. náhradu ve výši asi desetiny původní ceny. R. 1591 Jáchym Kalenický prodal statek Brnky Kunrátu Majerovi z Poksdorfu. V deskách zemských se při té příležitosti poprvé výslovně uvádí tamní tvrz. Po r. 1620 byly Brnky vypleněny a r. 1641 prodány. Po jedenácti letech koupil ves s tvrzí, přilehlým vltavským břehem i vším příslušenstvím novoměstský měšťan doktor lékařství Jan Křtitel Birka z Birkenštejna a jeho manželka Apolena Víznerová z Nevítkova. Manželé Birkovi patrně začali s přestavbou tvrze na zámek. Pro hraniční spory s lichtenštejnskou správou roztockého statku o užívání vltavského břehu postoupili r. 1661 manželé Birkovi Brnky s příslušenstvím i všemi právy rektorovi novoměstské Jezuitské koleje Janovi z Vrbna i jeho nástupcům v hodnosti rektorské. Rok poté jezuité zámek dostavěli do podoby, jakou si s malými změnami udržel do současnosti. Je to dvoupatrová, v jádře renesanční obdélníková budova se zbytky gotického zdiva z původní tvrze, stojící za hospodářským dvorem. Hlavní západní průčelí je členěno lizénami a obdélníkovými okny. Vstupní portál je zdobený boltcovým ornamentem a profilovaným trojúhelníkovým štítem, podepřeným dvojicí volutových konzol. Při jižním nároží téhož průčelí je dosti bohatě profilovaný samostatný vchod do zámecké kaple, zrušené r. 1892. Zadní východní průčelí zámku, obrácené do sadu, je zdobené sloupkovým portikem s balkónem. Z východní strany bylo dodatečně přistavěno otevřené vnější schodiště k balkónu a obdélníkový přístavek ke kněžišti kaple. Přízemní prostory jsou sklenuty valenou klenbou s lunetami a ve vyšších patrech jsou stropy ozdobeny fabionem a štukovou římsou. Kaple má v severní stěně ve výši patra zřízenou oratoř. Klenba, pokrytá bohatou štukovou výzdobou, sbíhá do masivních pseudokorintských hlavic. I nadále se šlechtičtí majitelé statku Brnky poměrně často střídali, snad i pro trvající obtížný spor se správou roztockého statku, který se patrně podařilo urovnat až polnímu maršálovi zbrojmistru Damiánovi Janu Sickingenovi kolem r. 1723. V l. 1764 ? 1808 byly Brnky v majetku říšských hrabat Caretto-Millesimů, od nichž je koupil bývalý zdibský hostinský František Vobořil, majitel blízkých Klecan. Po dvaceti letech je však odstoupil pražskému měšťanovi Janu Gallusovi. R. 1861 byl majitelem Martin Brabec z Prahy. Tehdy ke statku patřil zámek, vinopalna, pivovar a jeden poplužní dvůr.