Loading...
Brněnské Svaté schody vznikly – stejně jako zdejší Svatá chýše – v I. třetině 18. století, a to v rámci barokní přestavby minoritského kláštera. Ta probíhala podle projektu brněnského architekta Moritze (Mořice) Grimma a od roku 1721 za peníze barona Michaela Wertemy. Vzorem pro jejich stavbu se staly Svaté schody v minoritském kostele sv. Kříže ve Vídni, které pochopitelně také vycházejí z původní římské předlohy.
Kromě samotných schodů, po kterých stoupají věřící pouze po kolenou, zaujme asi nejvíce nástěnná malba nad schodištěm. Vytvořil ji malíř Franz Gregor Ignaz (František Řehoř Ignác) Eckstein. Ten i tady využil iluzivně malované architektury, kterou vytyčil prostor pro figurální výzdobu. Ústředním motivem je zde Kristus před Pilátem, přičemž jednotlivé postavy se nacházejí na vrcholu schodiště Pilátova paláce. V rozích jsou čtyři výklenky – ve třech jsou vyobrazeni starozákonní proroci (Jeremiáš, Ezechiel a Izaiáš), čtvrtý zůstává prázdný a „očekává“ příchod Krista. Dále zde najdeme ukřižovaného Krista, neseného anděly na nebesa k Bohu Otci a holubici Ducha svatého nebo anděly sestupující po žebříku ke spícímu Jákobovi.
Ve spodním části balustrádového zábradlí stojí sochy Panny Marie a Jana Evangelisty (společné dílo sochařů Michaela Fontany a Michala Ignáce Gusta) a vzhlížejí k vrcholové „balkónové“ scéně Ecce Homo, kterou vytvořil Jan Jiří Schauberger. Vidět zde můžeme také postavy andělů s nástroji Kristova umučení. Vzadu za balkonem se nachází barokní oltář se sochou Krista z roku 1934. V podstavci oltáře je umístěna skleněná rakev s ostatky sv. Justina a po jeho stranách štukové postavy zbičovaného Krista u kůlu a sv. Veroniky s rouškou.
Nad bočními schody jsou zavěšeny monumentální obrazy s výjevy Přibíjení Krista na kříž a Krista klesajícího pod křížem. Ty ještě doplňují plátna zobrazující Mojžíše vyvyšujícího bronzového hada a Krista s kajícníky. Předpokládá se, že autorem obrazů je brněnský malíř Josef Ignác Havelka.
Za součást Svatých schodů můžeme považovat také dvě postranní kaple – ta severní je zasvěcena sv. Josefovi, ta jižní pak sv. Anně. Klenbu kaple sv. Josefa zdobí nástěnná malba v ústředním motivu zobrazující Svatou Rodinu se sv. Annou a sv. Jáchymem, na klenbě kaple sv. Anny vidíme Madonu s Ježíškem a se sv. Ivem. Oltářní obrazy v obou kaplích vytvořil vídeňský malíř Felix I. Leicher po roce 1759, sochařská výzdoba pochází z dílny Jana Jiřího Schaubergera.
Svaté schody a postranní kaple se nacházejí na rohu ulic Minoritská a Jánská, jsou přístupné v pracovní dny od 9,00 do 17,00 hod. a v sobotu od 8,00 do 12,00 hod. Pokud nebude otevřen vchod z ulice, musíte se připravit na to, že můžete svým příchodem rušit při bohoslužbě. Druhá vstup ke Svatým schodům v Loretánské kapli je totiž umístěn asi v polovině chrámové lodi (po levé straně).
Zcela na závěr snad ještě krátká informace o historii Svatých schodů:
Ty jsou podle křesťanské tradice tvořeny 28 stupni, které prý vedly do paláce Piláta Pontského v Jeruzalémě. Toto schodiště bylo z Jeruzaléma – jako cenná relikvie - odvezeno na podnět sv. Heleny (matka císaře Konstantina) do Říma. V novověku ke schodům přibyla dvě postranní ramena. Jednotlivé stupně Svatých schodů obsahují po dvou ostatcích křesťanských mučedníků či mučednic. V období baroka se uctívání Svatých schodů rychle šířilo za hranice Říma a jejich kopie postupně vznikaly po celém světě.