Brno - vila bratrů Kubových

Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova

Vila stavitele Aloise Kuby (1901 - 1979) a jeho bratra architekta Viléma Kuby (1905 - 1961) náleží k největším a nejluxusnějším obydlím meziválečné éry v Brně. Dokládá prosperitu Aloisovy firmy, stejně jako Vilémovy projekční schopnosti. Mezi brněnskými vilami je nezaměnitelná, přestože její tvůrci uplatnili obecné zásady zralého funkcionalismu, ovšem vedle toho také řadu detailů, charakteristických pro jejich rodinné a nájemné domy, na něž se především zaměřovali. Vila, situovaná ve svažitém terénu rozlehlé zahrady, upoutá příchozího svou otevřeností vůči okolí, danou velkými okny, schodišti, terasami a balkony, dále výrazně předsazenou korunní římsou a nejvíce organickými formami samonosného schodiště, které vede z terasy nad garážemi do patra. Podobný je také segment zimní zahrady v prvním patře, přičemž vstup na schodišti v přízemí zase připomíná „gotický“ lomený oblouk. Pro pozdní třicátá léta byla příznačná rovněž kombinace hladkých bílých omítek s obkladačkami tlumeně cihlové barvy na suterénu a přízemí. Tři obytná podlaží obsahovala šest prostorných pokojů, orientovaných k východnímu uličnímu průčelí a k jižní přístupové straně, kam se obracela v prvním patře velká hala a předstupující skleněná krytá terasa, nesoucí balkon horního patra. Obytné prostory byly odděleny od schodiště a příslušenství v západní a zčásti severní části dispozice. Pokoj v severovýchodním koutě přízemí tvořil spolu s přilehlou kuchyní, předsíní, spíží a WC samostatný jednopokojový byt s vlastním vchodem zvenku. Komfortnímu bydlení byla pak vyhrazena obě patra, jejichž nábytek vyrobily UP závody podle návrhu autorů. Dvě garáže, sklepy, komora, mandlovna, prádelna, kotelna a rozvodna ústředního topení, sklad paliva a úkryt v suterénu svědčily o vysoké technické a provozní úrovni.

Jihomoravská metropole je městem funkcionalistických skvostů, shodují se odborníci. Kromě vily Tugendhat mezi ně patří i vila bratrů Kubových v Řečkovicích. Stavba byla v minulých dekádách zdevastována, a tak se ji snaží majitel – dnes město Brno, postupně opravovat. Letos přijde na řadu výměna oken za více než milion korun.

Ukryta za protihlukovou stěnou Svitavské radiály se v Brně-Řečkovicích nachází vila bratrů Kubových. Tu společně se svým sourozencem architektem Vilémem postavil v roce 1936 Alois Kuba. Třípatrová funkcionalistická stavba patří podle odborníků ke klenotům meziválečné architektury Brna. "Její jedinečnost je v tom, že to není ten typicky čistý, puristický funkcionalismus, ale jsou tady i romantické motivy. Vlastně i uspořádání schodiště s terasou jej odlišuje od rigidních funkcionalistických staveb," popsal odborník z Národního památkového ústavu Karel Doležel. e to ukázka pozdního romantického funkcionalismus. Kuba nebyl ortodoxní funkcionalista jako Kyselka, Fuchs a další."Vila má za sebou pohnutý osud. V osmdesátých letech v domě sídlila Státní bezpečnost, právě tehdy byla většina původních prvků zničena. "Jedna z mála věcí, co se prostorově zachovala, je toto schodiště se zábradlím," ukazoval při prohlídce vily Doležel. Svého času dokonce hrozilo, že dům půjde k zemi, aby ustoupil stavbě silnice. Ulice Hradecká nakonec vede po mostě jen kousek od domu. Vila ale ztratila své původní okolí – rozsáhlé zahrady, které ji obklopovaly. Památku dnes vlastní a spravuje město, které ji využívá jako dům dětí a mládeže. "Vilu jsme převzali jako historický majetek od Ministerstva vnitra. A podle toho objekt i vypadal. Už několik let se snažíme postupně jeho stav zlepšovat, letos chceme dokončit výměnu oken," potvrdil náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil.

Dům s pohnutým osudem

Stavitel Alois Kuba byl po krátkém zatčení gestapem v roce 1943 donucen vilu prodat brněnské Němce Edith Piesch a během jednoho měsíce se vystěhovat do svého bytu na Kotlářské ulici. Po válce byla vila zkonfiskována a sloužila lékařským účelům. Od roku 1957 v ní byly zřízeny jesle, které o dvacet let později vystřídalo sídlo Státní bezpečnosti. Po revoluci přešel dům do správy města Brna. Teprve v roce 2009 se na popud odborné veřejnosti stala kulturní památkou.

Vlastní vila Aloise Kuby (1936)

Dům navrhnul bratr Aloise Kuby Vilém, vlastní vila Aloise Kuby je v kontextu Vilémovy tvorby něčím zcela výjimečným. Dvoupatrová budova stojí na svažitém pozemku, který původně tvořila rozlehlá zahrada. Hlavní vchod je pod úrovní terénu a vedou k němu široká schodiště. Výrazná křivka dalšího schodiště se klene nad tímto vstupním nádvořím a spojuje dům s terasou na střeše garáží. V přízemí domu se nacházel byt správce a pokoje služek. Schodiště ve vstupní hale vede do haly v patře, kterou prosvětluje oblá prosklená stěna zimní zahrady. Zde se nachází obývací pokoj a kuchyň. Ložnice, šatna a lázeň jsou umístěny v posledním podlaží s další krytou terasou. Rozsáhlý suterén skrýval technické zázemí včetně rozvodny ústředního topení a protiletecký úkryt. Interiér domu byl vybaven nábytkem vyrobeným brněnskými UP závody podle návrhu bratrů Kubových.