Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Hradby
Na začátku dnešní Masarykovy, dříve Židovské, se nacházela jedna z nejstarších brněnských bran. Plnila úlohu první brány při výstavbě mohutných středověkých hradeb. Byla také jedinou branou, kterou mohli ke vstupu do města používat Židé, od nichž bylo vybíráno tak zvané židovské mýto. V roce 1835 Židovskou bránu, ač šlo o architektonický skvost, Brňané zbořili. Její úzký průchod už nevyhovoval zvyšujícímu se počtu projíždějících vozů. Nahradila ji nová brána se samostatným průjezdem pro vozy a průchodem pro pěší. Ta dostala na počest tehdejšího rakouského císaře Ferdinanda, název Ferdinandova. Ten ji slavnostně otevřel a uvedl do provozu. Ferdinandova brána sloužila pouze třicet let. V té době již bylo započato s bouráním městských hradeb. Pás hradebních zdí a bran byl podle Brňanů překážkou k rozkvětu města. Ten mohl vypuknout právě zbouráním Ferdinandovy brány a následně dalších částí opevnění. Moravská metropole se tak se tak symbolicky začala nadechovat k novým zítřkům.
První dochovaná zmínka o Židovské bráně pochází z roku 1328, ale zřejmě už existovala v první polovině 13. století. Tvořily ji tři hlavní části – vnější, střední a vnitřní. Vnější, nejzdobnější část, Brňané mnohokrát upravili a přestavěli. Židovskou bránu dnes připomíná i kamenná tabule na rohovém domě mezi Masarykovou a Nádražní ulicí, která je umístěná nad vstupem do dnešního objektu hromadného stravování KFC. Na ní je zobrazena Židovská brána s nápisem Ferdinandova brána. Nápis však není správný, neboť Ferdinandova brána vypadala úplně jinak. Pravdou však je, že byla postavena na stejném místě.