Brumov - památky a zajímavosti obce

Tenhle Brumov se nachází v půvabné kopcovité krajině Tišnovska, v místech kde pomalu končí Přírodní park Svratecká hornatina a navazuje na něj další neméně půvabný přírodní park nazývaný Halasovým Kunštátskem. Zástavba vesničky se rozprostírá v mělké kotlině okolo horního toku potoka Besénku, který pramení nedaleko odtud za výraznou zalesněnou kulisou vrchu Lískovec (655 m) v nadmořské výši asi 620 metrů. Svahy ostatních kopců obklopující dědinku už nejsou tak příkré a liší se od dramatické kopcovité krajiny obklopující Lomnici anebo Tišnov… tady už zbytek terénu připomíná spíš tu „klasickou“ Vysočinu. Kupodivu není v nejbližším okolí obce ani moc toho lesa. Jeho porosty tvoří jen asi pětinu brumovského katastru a 53 procent zabírá zemědělská půda ve formě polí a rozsáhlejších lánů, zbytek tvoří louky a pastviny.

 

Brumov se nachází 8 km od Lomnice a 15 km od Tišnova, leží v nadmořské výšce 540 m a poprvé je v kronikách zmiňován roku 1390, kdy byl od svého vzniku majetkem pánů z Lomnice.

Dnes tu ve 110 staveních žije okolo 240 obyvatel. Nejdůležitější místním objektem je větší budova Obecního úřadu, jehož interiéry sousedí s kulturním sálem, hasičskou zbrojnicí a hospodou Na Gruntě. Ta venku u Besénku nabízí i posezení v letní zahrádce, čepuje se tu Bernard a prodává zmrzlina.

V sále kulturního domu jsou pořádány plesy, besídky, módní přehlídky i divadelní představení. Naproti víceúčelové budově obecního úřadu stojí obchod s „míšeným“ zbožím.

Dále se v Brumově nachází obecní knihovna, hřiště i koupaliště. A také větší rybník sloužící rovněž ke koupání a k pořádání každoroční „neckyády.“ Na sousedním výletišti probíhají taneční zábavy a slaví se zde Dětský den. V Brumově se každoročně pořádá i pouť a to vždy druhou neděli v srpnu.

 

S památkami už to tak slavné není. I když je Brumov malebnou vesničkou s velmi malebným přírodním okolím a vzdálenými lesy plnými hub, milovník starší historie se zde může potěšit pohledem pouze na jednu kapli, několik křížů a velmi skromný pomník padlým v první světové válce.

 

V centru obce stojí na návsi kaple Nanebevzetí Panny Marie. Její stará předchůdkyně z roku 1912 byla kvůli rozšíření silnice zbourána a LP 1923 vystavěna kaple nová. Hned vedle ní ale stojí mramorový kříž od Adolfa Loose z Nedvědice (datován do roku 1893), který je místní nejstarší památkou. Ostatní kříže už jsou dle doby svého vzniku mladší.

 

Další dva mramorové kříže se nacházejí v polích u silnice vedoucí z Brumova do Černolic. První je z roku 1904 a ten blíž obci zde byl zbudován roku 1909. Černý mramorový kříž z roku 1950 zdobí spodní okraj obce.

 

A konečně tu máme i jeden dřevěný kříž, který se vypíná nad nejvyšším bodem silničky z Osik do Brumova z návrší kopce. Stojí tu od roku 1956 a rok před koncem minulého tisíciletí byl opraven a znovu vysvěcen.

 

Na blízkých Vršcích je na rozloze více jak 5.5 hektaru k vidění velmi krásná ukázka vápencového fenoménu. Na podloží tvořeném vápencovými fylity totiž roste řada teplomilných rostlin, které jsou v rámci regionu vyjímečné a také ohrožené. Jedná se o velmi zajímavou lokalitu i z hlediska geologie či estetiky.

 

Zpod zatáčky pod dřevěným křížem se na vesničku a její okolí otvírá snad ten nejhezčí výhled.

 

I já tu rázně pozastavil své kroky, vyvětral pod krytkou uvězněnou čočku fotoaparátu… a ve chvilce oddechu zalovil v paměti.

 

A přitom s údivem zjistil, že tento Brumov vlastně vidím ve svém životě už potřetí. Ale není se čemu divit, to ta vrozená zvědavost. Sám totiž z mnohem většího Brumova pocházím (součást města Brumov-Bylnice) a jeden potomek lomnických pánů, jimž toto sídlo na Vysočině patřilo, prodal hrad v Lomnici, zakoupil naši brumovskou pohraniční pevnost a přebudoval ji na pohodlné a reprezentativní renesanční sídlo. Navíc založil pod hradem rybníky, postavil zde druhý nejstarší pivovar na Moravě (hned po Černé hoře) a postaral se o rozmach toho našeho valašského Brumova.

 

Moje první návštěva stejně pojmenovaného sídla na Vysočině byla vlastně náhodou: jel jsem tehdy krátce po vojně s rodiči autem na několikadenní výlet po krásách Moravského krasu a Vysočiny. Po návštěvě zámku v Lysicích jsme zamířili po silničce přes Bedřichov na hrad Pernštejn a za obcí jsme na rozcestí uviděli ceduli na Brumov. Což nás notně překvapilo, protože tehdy jsme o obci se stejným názvem jako ta naše neměli ani tušení a udělali do ní údolím Bedřichovského potoka krátkou zajížďku. Vzpomínám si, že tehdy jsem její podobou moc nadšen nebyl, ale s uspokojením jsem zaregistroval, že i tihle „Brumovjáci“ mají na návsi hospodu, takže nám ostudu nedělají…

 

Podruhé jsem tento Brumov viděl spolu s kamarádem na pětidenním „čundru“ konaném po Vysočině jeho škodovkou. Tahle cesta byla už byla naplánovaná a našim cílem bylo poznat co nejvíc z bývalého Lomnického panství. Však se také jmenovala „Cesta z Brumova- Bylnice do Brumova.“ Kromě toho jsme se ale zastavili i v Moravském krasu, v Lysicích, navštívili zříceniny Aueršperka, Zubštejna a Pyšolce, Virskou přehradu a na samotný závěr skončili na hradě Svojanov.

 

A ta dnešní třetí návštěva Brumova se odehrává téměř nachlup až po dlouhých dvaceti letech!

 

No a - vždyť jsem tehdy sám sobě slíbil, že se do těchto líbezných končin s městysem Lomnicí, kopcem Sýkořem a dědinkami Osiky a Brumov jednou vrátím!

 

Ještě než jsem začal po silničce sestupovat do Brumova, s lítostí jsem pohlédl na protější siluetu vrchu Lískovec a vlevo na horizont kopce s kótou 638 m, za nímž se jen pár kilometrů odtud nachází přírodní rezervace Hrádky. Na všech těchto lokalitách se dle map.cz pod příkrovem listnatých stromů ukrývají jistě zajímavé skalní útvary, ale na ně zamířím (snad) až někdy příště...