Čáslav - kostel Českobratrské církve evangelické

Východně od Prahy nedaleko Kutné Hory založil kolem roku 1260 král Přemysl Otakar II. další královské město - Čáslav. Nejvýznamnější a zdaleka viditelnou historickou památkou města je raně gotický farní kostel sv. Petra a Pavla. Druhou Vysokou věží každého návštěvníka i obyvatele města upoutá kostel Českobratrské církve evangelické.

Po vydání Tolerančního patentu za vlády Josefa II. vznikl v roce 1783 evangelický sbor v nedalekých Močovicích, kde byla v roce 1784 postavena modlitebna. V polovině 19. století evangelíci projevili snahu o zřízení sboru v Čáslavi, ale místní katolický děkan proti tomu inicioval petici občanů. 8. dubna 1861 císařský patent práva evangelíků v Rakousku zrovnoprávnil s katolíky a tak 5. února 1863 evangelíci koupili ve městě stavební místo na svůj kostel za 12 000 zlatých. Po zbourání staré stavby na parcele a urovnání terénu byl 10. května 1864 položen první kámen stavby kostela a hlavní velkolepá slavnost položení základního kamene se konala o měsíc později - 14. června.

Jak se píše v kronice sboru z doby stavby kostela:

"1865 Hned za času zimního svážely se z K. Hory kvádry na sloupy chrámové…do konce května byly sloupy postavené….ke konci srpna byl chrám sklenut …do konce října byl chrám P. i vnitřně omítán, věž dohotovena, střechou pokrytá a tato prkny ošalována. Stojí celá stavba čáslavského chrámu P. do konce roku 1865 dle církevních účtů 23 341 zl. 71 kr."

1869 Chrám Páně byl již dostaven, aby prozatímné již 3tí rok v něm trvající konání služeb Božích přestalo a vznešenému svému cíli slavnostně odevzdán byl.

6. července v půl daváté shromáždilo se veškeré duchovenstvo - totiž 41 reformovaných, 4 luteránští, 1 ochranovský, 1 anglikánský duchovní i s jinými slavnostními hosty v hlavní síni městské radnice. Měšťanstva Dr. Jablonský v čele městské rady uvítal hosty. Na to ubíral se průvod na náměstí. Prostranné náměstí lidem bylo přeplněné. Počítáno okolo 25 000 lidu, mezi nimi 10 000 evangelíků. Průvod potom došel až k chrámu Páně, kterýž byl slavnostně otevřen a vysvěcen.

Veškerý náklad na stavbu chrámu P. vynaložený obnáší dle účtu v r. 1868 40 888 zl 84 1/2 kr., nepočítaje do toho povoz staviva, jenž dle závazku konal se zdarma od údů církve. Nad to ještě zaplaceno za místo stavební 12 000 zl. Mimo stojí zvony 3 000zl. A též varhany 3 000zl."

Text kurzívou je ze stránky www.caslav.evangnet.cz.

Jde o trojlodní kostel s polygonálním kněžištěm v novogotickém stylu. Celý projekt vypracoval chrudimský stavitel František Schmoranz st. Věží tento kostel záměrně připomíná čáslavský římskokatolický kostel sv Petra a Pavla. Vlevo od kostela byla postavena v r. 1928 nová fara se síní Komenského. Roku 1931 získal kostel nové zvony místo zrekvírovaných za první světové války a v letech 1954 - 1957 byly konečně postaveny varhany. Poslední velká oprava proběhla v letech 2008 - 2009. Nákladem přes 4,5 mil. Kč byla rekonstruována střecha a obvodová fasáda, vyměnila se velká okna, kostel byl uvnitř vymalován. 21. června 2009 byl kostel po celkové rekonstrukci znovu slavnostně otevřen.

Díky výborné akustice se zde konají také koncerty vážné hudby.

Pravidelné bohoslužby se slouží každou neděli od 9:00 h.