Čáslav - kostel sv. Alžběty
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Východně od Prahy nedaleko Kutné Hory založil kolem roku 1260 král Přemysl Otakar II. další královské město - Čáslav. Po vyhoření obou čáslavských špitálů roku 1522 rozhodla v roce 1553 městská rada o postavení nových špitálů za hradbami na předměstí. Krátce nato byl na severním předměstí (směrem ke Kutné Hoře) postaven nový renesanční špitál. Jeho součástí byl i druhý římskokatolický kostel v Čáslavi kostel sv. Alžběty Uherské Durynské se hřbitovem.
Jde o jednoduchou jednolodní stavbu s pravoúhlým presbytářem s apsidou. Na hlavním oltáři je umístěno barokní sousoší sv. Alžběty s žebrákem u jejích nohou. Kazatelna pochází z poloviny 18. století. Kostel byl v historii několikrát přestavěn. Z první přestavby v roce 1600 pochází část obvodového zdiva. K další (tentokrát barokní) úpravě došlo v letech 1718 – 1728. Velkou novorománskou přestavbou podle návrhu J. Spudila prošel kostel v letech 1876 – 1879. Roku 1884 byl po 300 letech zrušen hřbitov, následně v r. 1909 byla zbořena také stará budova špitálu. Poslední přestavba v roce 1935 vrátila kostelu jeho barokní podobu.
Z bývalého hřbitova zůstalo za kostelem několik náhrobků (většinou z první pol. 19. století). Areál kostela zahrnuje také zvonici a ohradní zeď s kaplemi po stranách kostela. Ve štítu kostela je socha sv. Alžběty.
Kostel probíhá v současnosti rekonstrukcí. Interiér byl znovuotevřen a požehnán pro věřící v neděli 24. dubna 2016 za účasti generálního vikáře J. E. Mons. Josefa Kajneka, pomocného biskupa královéhradeckého. V roce 2017 se má rekonstruovat fasáda.
Kostel spravuje Římskokatolická farnost - děkanství Čáslav. Pravidelné bohoslužby probíhají v sobotu. Ráno v 7:30 vždy 1x za měsíc (1. sobota v měsíci), v 17:00 každý týden (s nedělní platností). Poutní slavnost se zde slaví 17. listopadu.
Do seznamu kulturních památek byl kostel sv. Alžběty zapsán 3.5.1958.
Sv. Alžběta Uherská Durynská - (7.7.?)1207 - 17.11.1231, dcera uherského krále Ondřeje II., manželka durynského lanckraběte Ludvíka IV. Ovdověla v r. 1227. Nechala pod hradem Wartburgem vybudovat špitál s oddělením pro sirotky, osobně pomáhala nemohoucím v jejich domovech, pečovala o nemocné s vředy, v nichž viděla Krista. Pomáhala také rodičkám. V roce 1229 založila v Marburce velký špitál a chudobinec sv. Františka. Sama žila dobrovolně velmi asketickým životem v chodobě. Mezi svaté byla zapsána 27. 5. 1235 papežem Řehořem IX.
Patronka řádu Alžbětinek (zal. 13. 8. 1622 v Cáchách), německých rytířů, světlušek ve skautu, zdravotních sester, pekařů, bezdomovců, nevinně pronásledovaných, sirotků a vdov.
Její atributy jsou almužna, džbán, chléb, chudí, koruna, koš, nohy (umývá chudým), oděv knížecí i prostý, růže, ryby v míse, žebrák.