Čáslav - Kostel sv. Petra a Pavla

Tento kostel, který jsme v Čáslavi i díky zdejšímu panu faráři mohli navštívit, nás zaujal svou neuvěřitelnou historií. Začtěte se do těchto řádku a budete zírat

Prvním kostelem v Čáslavi byl románský kostel sv. Michala. Kostel byl postaven asi v polovině 12. století. Pánové z Chlumu, zakladatelé tohoto románského kostelíka, vyjádřili tímto aktem svůj nárok na držené území. V kostele je dokonce dosud pochován jeden z příslušníků tohoto rodu, Jistislav.

Později se kolem kostela začala rozrůstat osada, a po založení města Čáslavi, což bylo po roce 1248, rozhodla místní obec o vybudování nového většího chrámu. Zhruba v polovině 14. století bylo postaveno nové kostelní trojlodí a současně byla vybudována kaple sv. Anny, dříve kaple Panny Marie Bolestné. Z vnějšku téměř neviditelný románský kostelík sv. Michala tak splynul s větší stavbou a nyní tvoří zákristii děkanského kostela. Pravděpodobně tehdy došlo k novému vysvěcení kostela, který od té doby nese jména apoštolů Petra a Pavla. Už od počátku bylo v kostele osm oltářů. První vznikly v letech 1358 a 1360, r. 1362 zde byl umístěn oltář sv. Kateřiny, v r. 1387 vznikl samostatný oltář sv. Zikmunda, v r. 1389 oltář sv. Mikuláše, v r. 1390 oltář sv. Leonarda, sv. Felixe a sv. Adaukta. Z r. 1391 pochází zmínka o již dříve existujícím oltáři Panny Marie a v r. 1404 vznikl oltář sv. Kříže. Roku 1405 vznikl oltář sv. Petra a Pavla. Počet oltářů svědčí mimo jiné o dostatku finančních prostředků místních stavů.

Počátkem 15. stol., byla do nároží mezi jižním bokem presbyteria a východní zdí jižní lodi vestavěna věž. Její dostavba začala roku 1491 a skončila roku1506, kdy byla na věž posazena korouhvička.

R.1421 se zde konal tzv. čáslavský sněm.

Po požáru v roce 1452 došlo k některým opravám a úpravám. Na severní straně vznikl přístavek s klenbou o třech polích. Okna na této straně byla zazděna a zakryta střechou přístavku.

Další požár v roce 1522 kostel silně poškodil. V roce 1537 proto byly zahájeny rozsáhlé úpravy. Byly nově zbudovány pilíře a klenba stavby, došlo k úpravě přední části západního průčelí s portálem a severozápadní nároží kostela bylo zpevněno mohutným opěrným prvkem. Stavební úpravy probíhaly do r. 1539. Během úprav získal kostel také novou stanovou střechu a bylo zvýšeno vřetenovité schodiště u. V této podobě existuje kostel sv. Petra a Pavla vlastně dodnes, architektonické zásahy provedené v době baroka jsou nepodstatné a řada z nich byla eliminována při rozsáhlé opravě v letech 1908—11.

Při třetím požáru v r. 1600 byl zničen krov věže, ale již v roce 1602 měla věž krov nový, s krytinou z mědi. V letech 1618—43 byl kostel několikrát vydrancován.

Další požár o sto tři roky později zničil znovu krov věže. V rámci opravy, dokončené přibližně v roce 1727, byl pořízen nový krov, vybudován byt hlásného a věž osazena hodinami.

Během 18. století bylo také vyměněno staré vnitřní zařízení kostela za nové, barokní.

Oba krovy, na věži i kostelní lodi, shořely v roce 1841. V r. 1846 získal kostel provizorní střechu, věž byla znovu zastřešena až v r. 1863, kdy byl celý objekt důkladně opraven stavitelem Šulcem. Jižní bok a průčelí kostela bylo zpevněno přízemními vyzdívkami. Tehdy také bylo téměř veškeré barokní zařízení kostela nahrazeno neogotickým. Při vstupu do kostela byl při regotizaci umístěn do portálu reliéf sv. Petra a Pavla od Stanislava Suchardy. Hlavní loď je tak sklenutá síťovou klenbou, v bočních lodích je křížová. Kostelní lodě i presbytář osvětlují hrotitá okna s kružbami.

Dnešní podoba pochází z přestavby v letech 1910-1911 vedené architektem Kamilem Hilbertem. Při rekonstrukci byly v zazděném výklenku v podvěžní kapli objeveny ostatky snad Jana Žižky z Trocnova.

Kol kostela byl hřbitov obehnaný kamennou zdí. Hlavní brána směřovala k hlavnímu náměstí. Hřbitov byl císařským dekretem z roku 1782 zrušen. Po vyzvednutí kosterních pozůstatků se ale terén nebezpečně snížil, základové zdivo bylo do značné hloubky obnaženo a hlavní vchod se dostal vysoko nad terén. Tím začaly problémy kostela se statikou, ve zdech se objevily trhliny a původní poměrně slabé zdivo kostela muselo být zpevněno přizdívkou. V místě bývalého hřbitova vzniklo dnešní Kostelní náměstí.

V současnosti jde o trojlodní síňový kostel s polygonálně uzavřeným presbytářem, věží a sakristií, která je původně románským kostelíkem sv. Michala. Lodě oddělují tři páry osmibokých pilířů.
V interiéru najdeme i renesanční kamennou kropenku a cínovou křitelnici z roku 1524. Většina vybavení je však pseudogotická. Hlavní oltář z roku 1794 se sochami sv. Ondřeje a sv. Šimona s obrazem sv. Petra a Pavla. Ostatní oltáře navrhli J. Mocker a J. Zach. Na stěnách se zachovaly zbytky fresek z 15-16. století. Varhany z roku 1885 jsou od firmy Petr z Prahy. Na severní stěně presbytáře se dochovaly fragmenty malby sv. Kryštofa z doby kolem roku 1300, z mobiliáře je zajímavá renesanční cínová křtitelnice, hlavní oltář je klasicistní, většina dalšího zařízení pak pseudogotická. Na stěnách kostela se zachovaly zbytky renesančních fresek. Hlavní oltář z konce 18. století nese sochy sv. Šimona a sv. Ondřeje a v ústředí se nachází obraz sv. Petra a Pavla.

Z historicko-architektonického hlediska je tento chrám ceněn hlavně zachovalostí románského kostela sv. Michala, který se proměnil v dnešní zákristii.