Čáslav - náměstí Jana Žižky z Trocnova

Čáslav je české město ležící ve Středočeském kraji v okrese Kutná Hora, v nadmořské výšce 231 m n. m. V roce 2015 mělo 10 000 obyvatel. Založeno bylo v roce 1264 za vlády Přemysla Otakara II. při jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. Město má už od počátku gotický vnitřní půdorys, velké centrální náměstí, kterému dominuje Radnice a k němu připojena pravoúhlá uliční síť. Město bylo vymezeno hradbami, které jsou z jedné třetiny zachovány. Opevnění bylo postaveno v 13. století a tvořila ho 10 m Vysoká kamenná zeď, mnoho bašt a tři věže. Do města se vcházelo čtyřmi branami. Dodnes je zachovalá válcová Otakarova věž, jež stávala při Brodské bráně. Nachází se na pěší zóně v ulici Klimenta Čermáka.

Nejstarší dochovanou památkou je románský kostelík sv. Michala z roku 1130 stojící na dnešním Kostelním náměstí. Ten je dnes součástí chrámu sv. Petra a Pavla a slouží jako zákristie. Kněžiště bylo zbudováno kolem roku 1270. Trojlodí kostela v roce 1350 a věž se stanovou střechou 1400. Kostel prošel řadou stavebních úprav v průběhu šesti století do dnešní podoby. Počátkem 20. stol. byl regotizován. O novogotickou přestavbu kostela se postaral architekt Kamil Hilbert. U kostela stojí pomník Matouše Ulického od Bohumíra Kozáka. Na členěném podstavci ční osmiboký kamenný sloup s hlavicí nesoucí kalich. První polovina 20. století.

Po vypuknutí husitského hnutí byla Čáslav na straně Zikmundově. Po roce 1421 přešlo město na stranu husitů a v červnu 1421 se v děkanském chrámu sv. Petra a Pavla sešel zemský sněm, který do dějin vstoupil jako Čáslavský. Sněm ustavil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i Žižka. Ostatky Žižkovy se našly v roce 1910 ve výklenku podvěžní mariánské kaple.

Další významnou stavbou na náměstí je barokní radnice z 2. poloviny 18. století. Dvojpatrový dům s mansardovou střechou. Uprostřed průčelí je nika přes dvě patra se sloupy po stranách, nad nikou je nízká věž s Bání. Radnice byla postavena v letech 1769-70 podle návrhu Jana Josefa Wirche. Od roku 1929 jsou zde pietně uloženy ostatky Jana Žižky z Trocnova

Patrový dům č. p. 2, stojící vedle radnice má bohatou neorokokovou fasádu. Zde se roku 1987 narodil "rostlinopisec" Filip Maxmilián Opitz.

Na západní straně náměstí najdeme dům č. p. 167 se zadním domem č. p. 174. Patrová budova s mansardovou střechou a barokní fasádou. Původně gotický dům byl přestavěn v 18. století. Zadní budova je z roku 1830. Jižně od tohoto domu nalezneme dům č. p. 166. Patrovou stavbu s mansardovou střechou a zbytky barokní fasády. Gotické jádro je ze 14. století. Vedle stojící dům č. p. 165 je nejstarším dochovaným čáslavským domem. Patrový dům s gotickým jádrem, mansardovou střechou a novodobou fasádou. Původní žebrové klenby v přízemí a sklepy jsou z konce 13. století. Dalším zajímavým domem je dům dvojpatrový nárožní č. p. 161. V jádře gotický dům, přestavěný empírově. Malované sluneční hodiny na nároží jsou z roku 1807. Nárožní patrový dům č. p. 154 se secesní fasádou pochází z první čtvrtiny 14. století, přestavěn byl v 16. století, roku 1763. Roku 1908 byl přestavěn společně s vedlejším domem středověkého původu č. p. 153.

V ulici Klimenta Čermáka zaujme dům patrový nárožní dům gotického původu č. p. 125, přestavěný renesančně kolem roku 1600 a nárožní patrový gotický dům č. p. 131, přestavěný v pozdní renesanci, roku 1763.

Jižní stranu náměstí tvoří patrový dům gotického původu č. p. 106, přestavěný empírově v první polovině 19. století, patrový gotický dům č. p. 105 empírově upravený, patrový dům gotického původu č. p. 104 přestavěný v renesanci a baroku s novodobou fasádou, dům č. p. 101, patrový objekt s mansardovou střechou, uvnitř s mázhauzem s hřebínkovou klenbou. Posledním domem je dům č. p. 98. Patrový dům s pozdně gotickým portálem v přízemí a se sklepy s gotickými portály. Gotický objekt byl po roce 1500 barokně přestavěný.

Přímo na náměstí nalezneme barokní mariánský sloup z let 1745-46, upravený v roce 1854. Na vrcholu jehlanu, stojícím na členitém podstavci, je socha Immaculaty. Na volutách podstavce jsou sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Prokopa, sv. Floriána a sv. Šebestiána. Kousek od něj nalezneme pískovcovou sochu Jana Žižky vytvořenou roku 1881 podle návrhu Josefa Václava Myslbeka. Přímo na náměstí je i čtvercová pískovcová klasicistní kašna z konce 18. Století.

Vrátíme-li se na Kostelní náměstí, zaujme nás patrová, volně stojící budova děkanství (č. p. 186), s valbovou střechou. Jádro z doby kolem roku 1500 bylo přestavěno renesančně, barokně (1666), empírově (1827) a po roce 1990. Patrový, volně stojící dům (č. p. 193) středověkého původu s valbovou střechou a jednoduchou barokizující fasádou byl původně farou. Zajímavý je i dům č. p. 188. Dům je částečně vestavěn do bašty městského opevnění.

Pokud si zajdete do restaurace Na fortně (č. p. 190), vstoupíte do domu s barokními střešními altány. Vedle domu si všimněte barokní brány se segmentovým nástavcem, zdobenou kamennou koulí.

V okolí pak stojí za zhlédnutí evangelický kostel. Trojlodní hala s polygonálním kněžištěm a věží, postavená v letech 1864-69 v novorománském stylu podle návrhu Františka Schmoranze. Dále Sbor církve československé (č. p. 199) na náměstí Komenského. Stavba je od architekta Bohumíra Kozáka z roku 1925.

A několik historických domů naleznete i v ulici gen. Františka Moravce. Jde o domy č. p. 4, č. p. 15, č. p. 17, č. p. 18 a několik dalších.