Čechtice

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 44 A1

tvrz (1438)

zámek (1656)

kostel sv. Jakuba (1350)

památné stromy - 2 lípy malolisté (cca 211 a 300 cm v obvodu)

kašna, zvonice (1351)

radnice (1606)

První zmínka o objektu 1316

Jiný název objektu Čekšice, Čektice, Čekčice

Při datu první zmínky a tedy v roce 1316 (některé prameny mylně uvádějí rok 1315) je s predikátem z Čechtic zapisován Jindřich jež založil zdejší vladycký rod. Z něj povstali Vojislav a Slavko roku 1318. V roce 1360 jsou uváděni nezletilí Václav a Heřman, kterým po dobu nezletilosti dělal poručníka Beneš ze Zdislavic. Čechtičtí kolem roku 1370 prodávají ves rytířům Tluksům, kteří zdejší predikát začínají v této době užívat. Dalšími majiteli se roku 1419 stávají Foréřové z Hlavatec, kteří zde později budují tvrz, jejíž valové opevnění můžeme dodnes spatřit za kostelem u malého pahorku, kde stávala. Ve druhé polovině 15. století se majiteli stávají páni z Kralovic a následně formou dědictví a dalších příbuzenských vztahů páni ze Březí, jejichž někteří členové se píšou i ze Smilkova. V jejich držení tvrz pustne a později zaniká beze stop. Poslední zmínky o ní pocházejí z roku 1642. Dalšími majiteli jsou zde zapisováni Střelové z Rokyc, jejichž stopa se vytrácí při stavovském povstání. Po Bílé Hoře se ves dostává do majetku Huga z Halleweilu. Jeho syn Jan zde po roce 1656 staví zámeckou budovu. Kolem roku 1672 se zde začínají majitelé poměrně často střídat a tento stav trvá až do roku 1844, kdy se majiteli stávají Auersperkové, kterým ves i Zámek patřili do pozemkové reformy v roce 1926. Mezi známými rody, které se zde vystřídali od 17. do 19. století byli např. Carreto – Millesimové, Trautsonové a další. Zámek je od té doby účelově využíván státem. Zdejší kostel sv. Jakuba Staršího pochází z období před rokem 1350, kdy je prvně písemně uváděn. V 18. století byl zcela barokně přestavěn a tato přestavba setřela jeho původně ranně gotický ráz. Stejně byla přestavěna i původní gotická zvonice. Z dalších památek obce uveďme jen křížový Kámen u silnice na Křivsoudov, severozápadně od obce u rybníka kapli sv. Vojtěcha, u silnice do Práchňan. 2 smírčí kříže (asi 1 km od sebe), pamětní deska 5 obětem zastřeleným jednotkami SS 8.5.1945, a několik zajímavých staveb s ukázkami lidové tvořivosti. Výjimku tvoří budova radnice, která byla původně vystavěna v roce 1606, ale v 19. století prošla razantní stavební úpravou. Zajímavé jsou i sochy stojící na náměstí a které zpodobňují sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a Pannu Marii. Tyto sochy pocházejí z let 1850 – 1900. Obec se nachází na žluté TZN z Načeradce do Dolních Kralovic.