Čechy pod Kosířem-drobné památky

Čechy pod Kosířem s 929 (2005) obyvateli se nachází na úpatí Velkého Kosíře 12 km, severozápadně od Prostějova. Vrch Velký Kosíř s 442 m n. m zdaleka vyniká nad hanáckou rovinou a láká k prohlídce přírodního parku po 12 zastaveních Naučné stezky Velký Kosíř, která by měla být korunována vyhlídkou z předpokládané nově vybudované dřevěné rozhledny. Zdejší krajina inspirovala řadu umělců. Nejznámější z nich Josef Mánes má na zámku v Čechách pod Kosířem pamětní síň.

Čechy pod Kosířem, původně do r. 1925 Čechy na Hané, i když neoficiálně se používal název Čechy pod Kosířem již od r. 1618. První zprávy o vsi Čechy jsou z r. 1131 kdy zde měla olomoucká kapitula dvě popluží. V r. 1305 byly Čechy majetkem kláštera voršilek sv. Kateřiny v Olomouci. Z r. 1359 máme první zprávu o tvrzi v Čechách, kdy část vsi a polovici tvrze držel Lucek z Čech a druhou část vsi a tvrze patřila pánům z Kunštátu. Čechy sjednotil v letech 1389-1391 Velislav z Meziboře, který je v r. 1416 prodal Jindřichovi z Kravař. Majitelé Čech se často měnili. Při prodeji Čech v r. 1512 Ladislavem z Boskovic Pernštejnům se uvádí pustá tvrz. V r. 1550 koupil ves místodržící nejvyššího písařství Markrabství moravského Matyáš z Hartunkova, který založil v Čechách nové panství a postavil pravděpodobně novou tvrz zmiňovanou v r. 1570. Při prodeji zboží v Čechách v r. 1596 se uvádí mimo jiné tvrz a ves Čechy s pivovarem. Na začátku 17. stol. držel panství v Čechách Albrecht Sedlnický z Choltic, kterému jako jednomu z vůdců stavovského povstání byl statek Čechy v r. 1622 konfiskován, ale po udělení milosti Ferdinanda II. opět vrácen. V r. 1655 koupili panství v Čechách Skrbenští z Hříště, kteří byli posledními domácími majiteli. Od r. 1690 mají Čechy pozemkové knihy. Na začátku 18. stol. měli panství páni z Lichtenštejna a pravděpodobně knížetem Janem Adamem Ondřejem z Lichtenštejna (vlastnil několik stavebních podniků) byla tvrz přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek.

Po několika dalších majitelích koupil v r. 1768 panství císařský rada hrabě Emanuel Tellez Menezes a Castro Sylva-Tarouca ze starého portugalského šlechtického rodu a jeho potomci drželi zámek v Čechách až do r. 1945. Hrabě Ervin Sylva-Taroucca dal v letech 1839-1843 barokní zámek podle návrhu architekta J. E. Zernecka přebudovat na pozdně empírové rodové sídlo s rozsáhlým parkem, doplněným rybníky a romantickými stavbami. S hraběcí rodinou se přátelila malířská rodina Mánesů, Josef Mánes od r. 1846 často Čechy navštěvoval a zahradní pavilon mu sloužil jako letní ateliér. Na kopci nad rybníkem byla vybudována pseudogotická vyhlídková věž, vysoká 15 m, vedle které je hrobka majitelů panství. V r. 1843 měly Čechy 107 domů a 816 obyvatel. V letech 1923 byla provedena pozemková reforma a tehdejšímu majiteli byl ponechán dvůr v Krakovci, lesní hospodářství, pila, mlýn, cihelna, elektrárna a zámek s parkem. Z dalšího majetku byly utvořeny zbytkové statky, nebo rozděleny mezi usedlé. Bývalý Nový Dvůr na svahu Kosíře, připomínaný již v r. 1750 přestavěl hrabě František Josef II. Silva Tarouca na zámecký dvůr s ovocným sadem a šlechtitelskou stanicí koní, krav, koz a drůbeže, který věnoval své manželce princezně ze Schwarzenberku, Gabriele Silva Taroucové(9.10.1856-1934), která zde bývala častým hostem a po které dvůr získal svou název „Gabrielín Dvůr“ později zkráceně „Gabrielov“.

V obci byl v r. 1820 založen nejstarší podnik tehdejšího Rakousko-Uherska na hasící aparáty, pumpy a stříkačky, který jako podnik R. a A. Smékal v r. 1900 měl 300 dělníků s exportem na Balkán a do Ruska. Podnik velmi prosperoval a zakládal své filiální závody v Zábřehu a Slatiňanech. V r. 1929 se vlastníkem podniku stala Hasičská akciová společnost. Dnes je v budovách tohoto závodu vybudováno hasičské muzeum, největší tohoto druhu na Moravě. R. 1900 měly Čechy s osadou Nový Dvůr (Gabrielov) 173 domů a 1103 českých, 12 německých a 10 židovských obyvatel. V obci byla škola, pošta, rolnická a kontrolní záložna, parní pila, slévárna, továrna na hasicí stroje a potřeby a vrchnostenský statek. V r. 1930 bylo v Čechách 265 domů a 1315 obyvatel. Od r. 2009 muzeum kočárů a kočárků vybudované Václavem Obrou, druhé po Vídni největší v Evropě. Farní Kostel sv. Jana Křtitele je z let 1781-1794 a před kostelem jsou barokní sochy sv. Petra a Pavla. Další socha sv. Jana Nepomuckého je na návsi. Před Zámeckým parkem je otevřená kaple sv. Josefa a kapli sv. Floriána najdete na návsi na křižovatce cesta na Hluchov a Pěnčín. Různé kříže najdete po celém katastru obce.