Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 36 C4
kostel Nanebevzetí Panny Marie (1352)
památný cedr alsaský
archeologické nálezy
První zmínka o objektu 12. století
Kostel byl ve 14. století uváděn jako farní. V průběhu staletí byl několikráte opravován a do současné podoby byl přestavěn až roku 1774. Další oprava proběhla v roce 1849. Poslední úpravy proběhly v roce 1984. Na hlavním oltáři se nachází obraz Nanebevzetí Panny Marie z roku 1713, který je po stranách doplněn sochami Cyrila a Metoděje. Kostel také má tři zvony – sv. Rosalii, Marii a Václava. Stáří cedru se odhaduje na 90 let, jeho obvod činí cca 258 cm. a výškou dosahuje 18. m. V posledním století je obec využívána spíše k rekreaci významných osobností. V nejstarších pramenech je uváděno, že již před rokem 1000 byla ves lidí Černochových (Černošice) dána knížetem Boleslavem II. do majetků kláštera sv. Kiliána na Ostrově. První písemná zmínka o obci nad soutokem Berounky a potoka Švarcavy uvádí, že byla z historického hlediska původně v majetcích kláštera v Kladrubech odkud se dostala klášteru sv. Kiliána na Ostrově u Davle a po roce 1268 spadá do majetků královské komory a tehdy je ves připojena ke Zbraslavi. Po několika letech se Černošice dostaly ke zboží zbraslavského kláštera, jehož opaté zde nechali vystavět tvrz, která zanikla zřejmě za husitských bouří. Stávala u čp. 121, ale dnes se zde již nenachází žádných památek. Od roku 1304 je ves rozdělena na Malé a Velké Černošice a roku 1650 dochází zřejmě jen k přejmenování na Horní a Dolní Černošice. V roce 1422 se černošické statky dostaly do majetků Přibíka Předbora z Radešína a jím začíná rychlý sled majitelů, který byl zastaven až roku 1455, kdy Jan Krský z Nasetic prodal zboží zpět zbraslavskému klášteru. V roce 1785 došlo k oficiálnímu zrušení kláštera a jeho majetky převzal Královský náboženský fond. Černošice se staly až roku 1825 opět světským majetkem a jejich majitelem byl kníže Bedřich Oettingen Wallerstein, od nějž koupil roku 1910 černošické zboží Cyril Barton z Dobenína. U černošického nádraží se nachází křižovatka turistických cest z nichž žlutá TZN míří ke Kazínu. Modrá TZN vycházející odtud jihozápadním směrem se ve Vonoklasích rozděluje na Třebotovský a Mořinský směr. Zelená TZN míří k Třebotovu severozápadním směrem.