České hornické podzemí 1. část Krušné Hory

České hornické podzemí 1. část

V českých zemích se odedávna těžila celá řada nerostů a hornin, které byly nositeli barevných nebo drahých kovů. Nyní tyto doly povstávají takříkajíc z popela za přispění celé řady nadšenců, kteří se ve svém vlastním volnu snaží zpřístupnit tyto zapomenuté technické památky. Některé jsou samozřejmě známější a jsou součástí velkých hornických muzeí. Jiné jsou malé a méně známé, ale i zde je mnoho zajímavostí ze starých i novodobějších dějin dolování. Oblast krušnohorských dolů společně s hornickou krajinou v SRN usiluje od 25. 9. 2012 o zařazení na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Měl jsem možnost navštívit celou řadu starých dolů a určitě mohu doporučit ke zhlédnutí, i když některé z nich nejsou vhodné pro lidi trpícími klaustrofobií nebo pro osoby prostorově výraznější, protože by se do některých štol nevešli.

Když půjdeme od západu tak můžeme začít u našich německých sousedů v Zinnvaldu, kde je zprovozněna pěkná trasa, která vede podzemím až na hranici s ČR. Bližší informace získáte na: http://www.besucherbergwerk-zinnwald.de/bergwerk.html, 50°44'28.230"N, 13°45'59.153"E.

Cena prohlídky pro dospělého je 9 €, zlevněná 6 €, studentské skupiny od 15 osob 4,5 € na studenta.

Z těžených minerálů se zde nalézají Kasiterit a Zinnwaldit, což jsou rudy cínu a Wolframit a Scheelit což jsou rudy wolframu.

Nad Mikulovem v Čechách je štola Lehnschafter 50°41'26.960"N, 13°43'16.547"E, se třemi prohlídkovými trasami http://speleo-agricola.wbs.cz/ a http://www.stolamikulov.cz/

zde jsou také uvedeny ceny pro jednotlivé trasy a také informace o čase a vybavení. Pozor – štoly jsou velmi úzké a šikmé. Ve středověku zde probíhala těžba polymetalických rud s obsahem stříbra.

Nedaleko od Mikulova nad hornickým městečkem Krupka se nachází štola Starý Martin, kde se také nachází malý skanzen důlních strojů, 50°41'50.485"N, 13°50'48.418"E. http://www.krupka-mesto.cz/stola-stary-martin/d-1536 .Ve štole se nacházela nejdelší rudní žíla s obsahem cínu Lukáš. Prohlídky trvá asi 45 minut a je 1 km dlouhá.

Kousek od Božího Daru na Zlatém kopci se nachází štola Johannes 50°26'5.166"N, 12°52'9.433"E,

http://www.stolajohannes.cz/cs/ Ložisko na Zlatém kopci má zrudnění ve skarnech a obsahuje jednak oxidické rudy železa a cínu (magnetit a kasiterit) a dále sulfidické rudy mědi, zinku a železa (chalkopyrit, sfalerit, pyrhotin, pyrit a další). Jsou zde dvě trasy – základní a velká naučná. K vidění jsou zde unikátní velké vytěžené komory.