Čestlice

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice

Sídlo supermarketů: Čestlice jsou ve svém jihovýchodním okraji sídlem několika supermarketů

Obecní úřad: Znak obce - popis: Tři modrá břevna v pravé polovině štítu symbolizujé tři cesty vedoucí do vsi. Hořící ostrve upomíná na obranu čestlických před plenícími Zikmundovými vojáky, jejichž část se jim roku 1427 podařilo úspěšně upálit v jedn

Fara: Fara u kostela Sv.Prokopa

Křížek u kostela: křížek u kostela Sv.Prokopa

Škola: Přesné datum založení školy není známo, zmínka o vyučování je však ve farních památkách z roku 1711. Do roku 1835 se vyučovalo ve skromné vchaloupce čp. 37. Roku 1835 byla na stejném místě postavena nová škola. Její zřízení stálo tehdy 30

Kostel: V Čestlicích je farní kostel, zasvěcený svatému Prokopu. Z větší části byl postaven roku 1863-4. Původně zde stál malý kostelík o kterém je zmínka již ze 14. století. Pověst vypráví, že zde svatý Prokop chodívaje od Sázavy do Prahy sloužil sv

Kostelní věž: Nově postavený kostel byl 23.října 1864 slavnostně posvěcen od arcibiskupa pražského, kardinála Bedřicha Schwarcenberga.

Kostelní brána a okolí

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

Poloha obce je 14 km jihovýchodně od Prahy. Sousední obce jsou Průhonice, Pitkovice, Benice, Nupaky, Dobřejovice. Nalézá se na rovině, nedaleko malého lesíka jménem Remízek. Nejvyší bod je v Remízku - 336 metrů nad mořem, na návsi Panský rybník. Jméno vsi (Šestlice) se poprvé uvádí k roku 1227, roku 1228 náležely jako součást k statkům svatojiřského kláštera. Roku 1324 jmenuje se zde Vojslava, manželka Slávka ze Šestlic, ale příštího roku již jsou zde jmenováni jako držitelé Jašeek, Ctibor a Vojslava, vdova po Slávkovi. Roku 1331 vyměnil Vilem Vznata z Lap se svým bratrem Vícemilem z Kvilic a se syny jeho Čestlice za jejich dědictví ve Kvilici. Rudolf z Říčan daroval v Čestlicích roku 1336 tři dvory k faře Průhonic. Pánům z Říčan patřily pak Čestlice až do roku 1372. Roku 1380 měl vesnici Jan, děkan svatého Apolináře v Praze, a pražský měšťan Bartoloměj Štuk. Ten prodal roku 1383 svůj díl pražskému měšťanovi Františkovi Kamaréřovi, od jehož nástupce Albrechta Kamaréře tento díl koupil Mikuláš(Mikeš). Ještě roku 1408 se uvádí Mikuláš z Čestlic se synem rovněž Mikulášem. Čestlice se pak dostaly do držení Mikulášova zetě Litmíra ze Lhoty. Celý statek s polovinou Čestlic měla v roce 1423-1437 Alžběta z Chlebova a v roce 1430 je zde jmenován v Čestlicích i Mikuláš z Chlebova jinak z Čestlic. Alžběta se po ovdovění provdala za Lidéře z Radkovic. Po jeho smrti se provdala za Záviše z Valdštejna, jemuž připsala všechen svůj majetek. Záviš prodal roku 1457 polovinu tvrze a dvora v Čestlicích (zde je poprvé doložena tvrz) s polovinou pusté vsi, kterou roku 1427 vypálili vojáci, manželům Martinovi Bořkovi z Lukavce a Anně z Žernosek. Anna držela svou polovinu ještě roku 1465. Druhou polovinu čestlické tvrze a vsi vlastnil Vilém z Chlebova, snad vnuk Mikuláše z Chlebova, který svůj díl prodal před rokem 1465 Janovi a Heřmanovi z Říčan. Roku 1496 patřily Heřmanovi ze Sulic. Kdy tvrz zpustla není známo, ale kolem roku 1508 je zapsán již jen poplužní dvůr. Roku 1541 byly Čestlice přiděleny k Průhonicům, kam patřily až do roku 1927, kdy pozemky patřící ke dvoru byly rozparcelovány (pozemková reforma). Zbytek o výměře 61 ha byl prodán majitelem Sylva-Tarucou Josefu Livorovi z Vykáně u Českého Brodu.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.003, 14.584)

Poslední aktualizace: 23.10.2005

Vyhledání vlakového spojení na výlet