První dochovaná písemná zmínka o Slavíči je v druhém urbáři frýdeckého panství z roku 1636. V tomto urbáři je rovněž poprvé zmíněna Morávka, jejíž vnik je uváděn mezi léty 1615 – 1620 podél horního toku řeky. Text z urbáře, kde je psáno o Slavíči teď budu citovat: „… Ten verch všecken od knížectví Těšínského odtečený jest a koncem jeho hranice jde. Potok má hora Slavíč jeden, vpadá do Morávky, dává z něho platu Gola 3 kopy pstruhův. Od Slavíče jde hranice hřbetem, odkud řeka vyvírá, slově verch Polek až po verch Prostřední, po verch Kozy Chrbty až na Velků Polom Těšínské hranice konec jest. Z Polky, řeky, která od vrchovin vyvírá, platů dává Jura Kohutek 1 kopu pstruhův…“. Slavíč je zde zmíněn jako Slawicz (1) Názvy jako Slavíč, (nebo také Vlaské, Travný, Ropice, Lipový či Úspolka) mohou být a asi i jsou mnohem starší než Morávka samotná. To tedy svědčí o tom, že území bylo hospodářsky využíváno mnohem dříve, než se zde začali usazovat první lidé, tzv. zahradníci a chalupníci – osadníci. Ve třetím urbáři z roku 1664 je Slavíč zmiňován stejně jako r. 1636, Slawicz, jsou zde zmiňovány i další názvy, které se ve Slavíči až dodnes dochovaly. Jsou to Zajeczi Kyczera, Ropiczna Kyczera, Blatne, Smerczyna a Frankova Kyczera. (2) V tomto urbáři jsou také zmíněny potoky: Medvědí, Frankov, Ropičný a Blatný, které se dnes, ale i dle urbáře (z r. 1664) vlévaly do potoka Slavíče. Na mapě Morávky je Slavíč poprvé zakreslen r. 1674. Mapa obsahuje také označení hor – Beskit. Slavíč je zde zmíněn jako Slawitz hory. (3) Na mapě z roku 1736 je název Slavíč zaznačen jako Slabicz, pro potok i vrch. (4) Na mapě I. vojenského mapování (1764 – 1768) jako Slabitze. (5) Na mapě II. voj. mapování (1836 – 1852) je zaznačen název Zlabicz, pro vrch a název Slawitsch pro potok. U slova na mapě Zlabicz došlo k záměně počátečního písmena za z, místo s. (6) Na mapě III. voj. mapování (1876) je zaznačen jako Slawicz.(7)Na dalších mapách pak zmiňován pouze za Slawitsch Název Slavíč je na první pohled zajímavý a nejasný. Neměl by mít nic společného se slavičí horou (słowiczi góra). Mohl by mít něco společného se slávou či slavení ovšem je to málo pravděpodobné, protože v urbářích se ve slově nevyskytuje vůbec písmeno t – Slawicz. Na mapě z 1. poloviny 19. stol. je označovaný za Zlabicz - za Zlabíč (od, žlab), což je zřejmě nepřesnost. Na ještě starších mapách z 18. století se opakuje jméno Slabicz a to několikrát s počátečním písmenem s pro potok i horu. (8)
1. Urbář panství frýdek z roku 1636, vs. Frýdek, sig. 3, folio:
2. MÁCHA P. Tajemství v názvech ukrytá – (2013) str. 45 – 46, 15.
3. POLÁŠEK J. Pověsti z kraje okolo řeky Morávky, (2013) str. 3.
4. Mollova sbírka map (1736), dostupné na: http://mapy.mzk.cz/mzk03/001/028/158/2619322319/
5. I. vojenské mapování (Josefské) 1764 – 1768.
6. II. vojenské mapování (Františkovo) 1836 – 1852
7. III. vojenské mapování (Františko – Josefské) 1876 // 1878//.
8. Slavíč, dostupné na: http://cvocinakopci.blog.cz/1704/ropice-a-slavic