Chełmsko Ślaskie z pohledu historie

Městečko Chełmsko Śląskie leží vzdušnou čarou 6 km od Adršpašsko-teplických skal hned za česko-polskou hranicí. Návštěvu Městečka turistům usnadňuje i přechod pro pěší Libná/ Chełmsko Śląskie. Toto dolnosaské malé město leží na východním úpatí Krkavčích hor (Góry Krucze) a hřbetu Závory (Zawory) táhnoucím se jihovýchodně. Pohoří nedosahují výrazných převýšení, jsou vhodné pro rekreační turistiku a toulky přírodou.

Nejbližším městem je 6 km vzdálená Lubawka ležící u hraničního přechodu Lubawka/ Královec na Trutnovsku.

Kdy Chełmsko Śląskie vzniklo, nikdo přesně neví. Podle starých dochovaných hradeb se historikové domnívají, že zde na přelomu 10. a 11. století existovala osada. Jiné zdroje posouvají vznik osady až do roku 1214. V jednom se však zdroje shodují. Osadu založili Češi z Trutnovska. Rozvoj osady byl korunován udělením městských práv v roce 1275. Chełmsko Śląskie tak plnilo funkci administrativního střediska. Město a okolí vlastnili Jerik de Ysinburg a jeho synovec Presech de Gutinsteyn do 20. října 1343, kdy jej prodali opatovi Mikołajovi z Krzeszówa a Konrádovi z Czernice. Po smrti Konráda a jeho manželky se stává Chełmsko Śląskie majetkem krzeszówského kláštera. Tak tomu bylo až do zrušení cisterciáckého řádu v roce 1810.

Ve druhé polovině 14. století se město rychle rozrůstá. Náleží mu již 9 okolních obcí, má právo k vysokému a nižšímu soudu a báňské právo.

V roce 1392 město Chełmsko Śląskie přistupuje ke Koruně české, i když nadále zůstává majetkem cisterciáckého řádu. Úspěšný rozvoj města přerušili husité. V roce 1426 do města vnikli, celé jej zničili a zpustošili.

Až v 16. století se město vzpamatovává a stává se střediskem soukenictví a plátenictví. S tím se rozvíjí ruku v ruce obchod. Práci mají také pěstitelé a zpracovatelé lnu a samozřejmě tkalci. V roce 1567 zachvátil město požár. O třináct let později v roce 1580 císař Rudolf II potvrzuje po přímluvě krzeszówského opata městu dávná privilegia. Město tak může pořádat každotýdenní trhy a dvakrát za rok jarmark. Má svoji samosprávu a vlastní erb.

Městu se nevyhnula třicetiletá válka (léta 1618 až 1648), kdy docházelo k vážným náboženským střetům. Dne 29. prosince 1620 zde sedláci neváhali zastřelit ani opata M. Claveho. V rámci represí tak město ztratilo městská práva. V roce 1629 navíc z poloviny vyhořelo. Ze 120 obydlí jich zbylo jen 60.

Oživení přišlo až za pár desítek let. Pomohlo mu takzvané chalupářské tkalcovství. Vysoká produkce umožnila rozvíjet obchod. Zboží z Chełmska Śląského znali dokonce v Americe, kam se vyváželo. Díky prosperitě se opravovala válkou poničená stavení a na náměstí se postavily okázalé domy. V roce 1707 nechal cisterciácký řád postavit pro přistěhovalé tkalce z Čech řadu originálních dvanácti domů nazvanou Dvanáct apoštolů (Dwanastu Apostolów). Dodnes se jich dochovalo jedenáct. V roce 1763 byla u cesty na Olszynu postavená druhá podobná řada domů s názvem Sedmero bratří (Siedmiu Braci). V nich se usídlili bavorští tkalci damašku. Dodnes se dochoval pouze jeden dům. V roce 1793 kamienogorští kupci vyvolali mezi tkalci roztržky, které přešly až ve vzpoury a rozšířily se po celých středních Sudetách. Až po zásahu vlády se podařilo situaci uklidnit.

V roce 1810 proběhla v celém Prusku reforma církevního majetku. Chełmsko Śląskie přestalo být majetkem cisterciáků z Krzeszówa. Začalo být řízeno samosprávou a soudem. Podle dochovaných statistik bylo v roce 1875 ve městě 275 obytných domů, 86 hospodářských stavení, kostel, škola, městská váha, nemocnice, pivovar, tři lihovary, vodní mlýn, vodní mlýn na mletí dubové kůry, cihelna, barvírna a 155 tkalcovských stavů.

V první polovině 19. století přichází úpadek města. Neúrodná léta přinášejí hlad. Požáry v letech 1829 a 1848 berou lidem obydlí. Stoupá kriminalita. Lidé se stěhují z města pryč, hledat obživu jinam. Vláda se snaží bídu řešit výstavbou silnic, na kterých zaměstnává hladové tkalce.

Situace se zlepšuje koncem 19. století. Jsou zavedeny první mechanické tkalcovské stavy. V roce 1887 se ve městě otevírá tkalcovská škola zajišťující vzdělávání pro budoucí kvalifikované tkalce. V roce 1896 se město dočkalo železnice. První vlak přijel z města Kamienna Góra. Obyvatelé začínají využívat elektřinu a vodovod. Město zaznamenává novodobý rozvoj.

Díky své poloze a okolní přírodě se město stalo dokonce vyhledávaným letoviskem. O hosty se staralo několik hotýlků a Restaurací.

Přišla však druhá světová válka. Ta město sice nijak neponičila, ale rozvoj utlumila. V roce 1940 zde vzniknul pracovní tábor, do kterého byli umístěni vězni z Gross Rosenu. Na místním hřbitově jich má 77 nepřeživších pomník.

Dnes má Chełmsko Śląskie přes dva tisíce trvale bydlících obyvatel a je součástí městsko-vesnické gminy Lubawka (gminu chápejme jako malý okres). Sociální zázemí obyvatelé nacházejí v 6 km vzdálené Lubawce nebo dojíždějí za prací 14 km do města Kamienna Góra.

Tolik Chełmsko Ślaskie z pohledu historie. A jakou má město budoucnost? To ukáže čas. Věřme, že prosperující a bez stinných událostí.

Poznámka: Fotografie jsem se snažil řadit tak, aby byly vždy dva podobné záběry za sebou (současný z roku 2011 a historický). Staré fotografie byly pořízeny odhaduji ve 30. až 40. letech minulého století.