Chleb
Turistické cíle • Příroda • Vrchol
- velmi známý vrchol v (1645,6 m n.m.) centrální části hlavního hřebene Kriváňské Malé Fatry. Třetí nejvyšší vrchol pohoří. Tyčí se mezi Veľkým Kriváňom (1708,9 m) na západě (tady jej odděluje Snilovské sedlo 1524 m) a vrcholem Hromové (1636,3 m) na severovýcho východě (tady je dělítkem Hromové sedlo). Z vrcholu vybíhá k jihu do Turčianské kotliny rozsocha, končící asi po dvou kilometrech vrcholkem Čierťaž (1105,3m), na jejím hřebeni stojí Chata pod Chlebom - nejvýše položená chata Malé Fatry (v nadmořské výšce 1423 metrů). Pod vrcholem Chlebu na tomto úbočí, pod vápencovými skalkami, vystupuje hladce modelovaný předvrcholek nazývaný Bochník. Jihovýchodní úbočí klesají do Šútovské doliny. Jihozápadní do Snilovské doliny. Severní úbočí hory jsou velmi prudká a rozeklaná. Klesají do Vrátné (Staré) doliny. Nacházejí se zde známé Chlebské kotle, které jsou pozůstatkem po ledovcích posledních glaciálů. Pramení zde ve výšce 1300 metrů řeka Varínka.
Vrchol je budován horninami malofatranské obalové serie (V okolí Chlebu můžeme ve vápencích pozorovat dolomitizační jevy, především houbovité prorůstání vápenců dolomity). Na sevetních svazích ojediněle vystupují křemence a žuly - tvořící jádro pohoří.
Samotný vrchol i velká část jeho severních úbočí jsou pro tyto přírodní hodnoty chráněny v rámci národní přírodní rezervace Chleb. Zvláště v tzv. "Chebských kotloch" se vytvořil cenný geobiocenologický komplex se skalními partiemi, roklemi, kamennými moři a malým ledovcovým jezírkem. Na těcho severních úbočích, která jsou pro výše popsané krajinné a geologické prvky chráněna, jsou předmětem ochrany už dolní patra, kde jsou cenné jedlobukové lesy. Výše se zde ojediněle vyskytují společenstva smrkového pásma – jeřabinové smrčiny. Ve vyšších polohách se pak vyskytují zachovalé porosty kosodřeviny. Nejvýše v Chlebských kotlech se objevují vzácná a zřídkavá rostlinná společenstva a vyskytují se zde jedinečné druhy živočichů. V masívu Chlebu se nachází i menší jeskynní systém.
Vrchol je výborným vyhlídkovým bodem a nabízí jedinečné kruhové rozhledy -viz: http://www.virtualtravel.sk/sk/panorama/zilinsky-kraj/terchova/mala-fatra/chleb/.
Výstup na vrchol je možný:
- Po hřebenové, červené tur. trase ze Snilovského sedla (0:30 hod). Turisté na vrchol Chlebu zde mají zjednodušený výstup z Vrátné doliny pod Snilovské sedlo – tady mohou se vyvézt do výšky 1490 m n.m. 8 místnou kabinovou lanovkou. Od horní stanice do sedla je to pak jen 5 minut.
- Po hřebenové, červené tur. trase ze Sedla za Hromovým (0:20 hod).
Na severních svazích tzv. Chlebských kotloch se nachází svah tzv. "Oštiepková mulda", kde se sníh udrží do letních měsíců, ten je vyhledáván lyžaři (na svahu je vlek končící poblíž Smilovského sedla.
První východní vrchol, který od Velkého Kriváně dělí pouze Snilovské sedlo mezi nimi. Na fotografii pohled z Chlebu směrem východně, Na Veľký Rozsutec. Severní svahy jsou zvláštně vytvarované a velmi vhodné pro lyžování. Na jižní straně vytváří svah, jakoby předvrchol, který se jmenuje Bochník.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Mapa
Ubytování
PočasíPříspěvky z okolí Chleb
