Chorvatsko: ostrov Mljet
Chorvatsko: ostrov Mljet (09/2017)
Ostrov Mljet se nachází v Chorvatsku, v Jižní Dalmácii, v Dubrovnicko–neretvanské župě. Má podlouhlý tvar severozápad – jihovýchod, silnice z jednoho konce ostrova na druhý měří 44 km. Ze severu je ostrov od pevniny (poloostrova Pelješac) oddělen Mljetským kanálem, na jih je otevřené moře. Povrch je hornatý s nejvyšším vrcholem Veliki grad (514 m n. m.) a budující horninou jsou vápence a dolomity. Severozápadní část ostrova byla vyhlášena národním parkem.
Mljet je nejzalesněnějším chorvatským ostrovem, na žádném jiném jadranském ostrově (ani poloostrově) není možné vidět tak krásné staré borovicové háje, jako právě na Mljetu. V porovnání s ostatními vyprahlými a holými ostrovy v Jadranu to vypadá jako zázrak. Neuvěřitelné v prostředí, kde každé léto hoří a požáry se snadno a rychle šíří.
Trajekt: Přístup na ostrov je trajektem z poloostrova Pelješac - zátoky Prapratno. Pravidelně tu jezdí linka společnosti Jadrolinija: Prapratno – Sobra. Jízdní řád je pro letní a zimní sezónu rozdílný. V létě (od 1.6. do 1.10.) odjíždí z Prapratna trajekt vždy v 7, 10, 13, 17 a 20,30 hod., ze Sobry zpět na pevninu v 6, 9, 12, 16 a 19 hod.
Plavba trvá 45 min. Cena trajektu v září 2017 byla: 30 Kn/osobu, 140 Kn/auto, tzn. že nás (2 osoby a auto) vyšla jedna cesta na 720 Kč. O letních prázdninách se pravděpodobně budou na trajekt tvořit fronty. V září bylo aut málo a nebylo třeba se dostavit k odjezdu příliš brzy a všichni byli naloděni. Přednost mají auta pro zásobování ostrova, svoz odpadu apod. Webové stránky přepravní společnosti Jadrolinija: www.jadrolinija.hr
Počasí: Podnebí Mljetu je středomořské. Na ostrově jsme byli od 5.9. do 9.9. Původně jsme chtěli jet už 2.9., ale přišel zlom v počasí, ochladilo se a pršelo (tak jak už to na přelomu srpna a září - plus mínus - v Chorvatsku bývá). Vyčkali jsme tedy 3 dny a odjeli již do opět krásného počasí.
Přes den se teplota vzduchu ve stínu pohybovala mezi 25 - 27 °C, v noci bylo 20 °C. Teplota vody byla na otevřeném moři 23 °C, ve vnitřních "jezerech" (Malo a Veliko jezero) 25 – 26 °C. Výhodou září je podstatné snížení počtu turistů, volná cesta k Jadranu bez kolon a příjemnější teploty k poznávání ostrova. Přitom teplota moře je srovnatelná s prázdninovými měsíci.
Národní park Mljet: V roce 1960 byla severozápadní část ostrova vyhlášena národním parkem (Nacionalni park Mljet) – hranice parku jsou vyznačeny na mapce ve fotogalerii. Národní park chrání bohaté lesní porosty se zvláštními opatřeními proti požárům a oblast slaných zálivů Veliko a Malo jezero s pestrým podmořským životem.
Veliko a Malo jezero jsou ve skutečnosti zatopená údolí, která jsou propojená s volným mořem. Zažilo se pro ně pojmenování "jezera". Voda v jezerech je v létě o 3 stupně Celsia teplejší než na volném moři. Zvláště v Malém jezeře je velmi dobré koupání. Vstup do vody je možný na různých místech z okružní pěšiny kolem jezera, pláže tu nejsou.
Zajímavostí je, že v zimě naopak mají jezera mnohem chladnější vodu než okolní volné moře, v Malém jezeře je voda přímo ledová (průměry: léto – otevřené moře 23,1 °C, Veliko jezero 25,8 °C, Malo jezero 26,6 °C, zima – otevřené moře 12,7 °C, Veliko jezero 10,1 °C, Malo jezero 4,5 °C). Teplota vody v Malém jezeře může v létě vystoupat až nad 30 °C.
Kolem jezer vedou jak stezky pro pěší, tak cyklostezky. V okolních obcích všude půjčují kola. Vjezd motorových vozidel k jezerům je zakázán, auto je třeba odstavit na některém z parkovišť, která jsou zdarma: parkoviště Goveđari - Vrbovica (cca 500 m pěšky k přístavišti Pristanište na Velkém jezeře), parkoviště za obcí Pomena (dozadu kolem hotelu Odisej). U obou parkovišť silnice pro automobily končí, dál je vjezd zakázán. Nebo můžete zaparkovat jinde v obci Pomena, pokud bude místo (velmi úzké nábřeží).
Ve Velkém jezeře je ostrůvek sv. Marie (Otočić Svete Marije) s benediktýnským klášterem, který se momentálně rekonstruuje. Na ostrůvek jezdí loďka z místa Pristanište kousek od parkoviště Goveđari - Vrbovica. Klášter byl za Tita v 60-tých letech 20. století používán jako hotel, nyní se mu vrací původní podoba. Kostel je v současné době již přístupný, na nádvoří kláštera bylo možné pouze nahlédnout. Na ostrůvku je (mimo přístav loděk) možnost koupání v jezeře a je tu restaurace.
Lesní porosty jsou v parku celé teplé období od května do října kvůli včasnému varování před požárem monitorovány stálou službou z pozorovatelen na nejvyšších kopcích. Kolem silnic jsme v některých místech viděli také hydranty pro rychlou možnost zásahu hasičů (vatrogasci). Lesy tvoří na Mljetu z velké části borovice halepská, dub cesmínový a také cedr.
Vstupné do Národního parku Mljet: Vstup do parku se platí (vstup se platí do všech chorvatských národních parků), cena v roce 2017 byla 125 Kn/osobu/den, studenti a děti od 7 let - 70 Kn. V ceně vstupu je elektrický vláček, který jezdí kolem jezer (jezdil pouze v odpoledních hodinách) a jedna jízda loďkou na ostrůvek sv. Marije (tam a zpět). Za každé další svezení loďkou se platí 30 Kn/osobu. Návštěvníci přímo ubytovaní na území národního parku mají slevy na vstupném – vstupenky prodává pravděpodobně přímo hotel.
Vstupenky do parku je možné zakoupit v budkách v obcích Polače, Pomena a na parkovišti Goveđari – Vrbovica v době od 8 do 20 hod. U vjezdu do národního parku po ostrovní silnici od východu pod kopcem Crna klada se neplatí nic, je tu pouze taková křiklavě modrá cedule oznamující začátek parku. Z naší zkušenosti vstupenky kontrolovali pouze na přístupovém chodníku pro pěší z Pomeny k Malému jezeru, jinak nikde. Auta nekontroluje nikdo. Pokud chcete jet na ostrůvek sv. Marie, musíte si min. jednodenní lístek do parku koupit. Při vstupu na loďku z něj odtrhávali útržek.
Turistické trasy v národním parku: V parku jsou vyznačeny turistické trasy, mimo jiné také na vyhlídkové vrchy Veliki Gradac (157 m n. m.) a Montokuc (256 m n. m.). Začátek tras na tyto kopce je od parkoviště Goveđari - Vrbovica. My jsme si vybrali ten vyšší - Montokuc, trasa nahoru je dlouhá 2 km, cca 1 hodinu pěší chůze. Nazpět jsme šli jinudy, z Montokucu dolů k Soline a podél břehu jezer zpět k parkovišti (cca 4 km). Stezky byly upravené a dobře schůdné. Tady nikdo vstup do parku nekontroloval.
Z vrcholu byl krásný výhled na jezera, lesy Mljetu, sousední poloostrov Pelješac, jihovýchodní část ostrova Korčula a ostrova Lastovo. Byla tu strážní budka, ve které seděl člověk na službě hlídače požárů. Velkou část trasy se jde lesem, takže ve stínu, na slunci je až závěrečná krátká pasáž k vrcholu.
Na konci poloostrova za Pomenou na výběžku Sparožni rat se nachází bunkr Jugoslávské národní armády (JNA) z roku 1969, ze kterého mělo být bráněno jadranské pobřeží v této části Jugoslávie. Údajně byl bunkr vybudován po invazi sovětských vojsk do Československa v roce 1968. Auto zaparkujete na parkovišti za Pomenou (za hotelem Odisej), dál je vjezd zakázán.
K bunkru vede od parkoviště zprvu asfaltová, později nezpevněná cesta, je to necelé 3 km po rovině. Bunkr je volně přístupný, potřebujete čelovku, baterku anebo my jsme si svítili mobilem. Nic pro klaustrofobiky. Procházíte sami podzemními chodbami bez osvětlení, pokud uvidíte světlo, může to být jiný návštěvník anebo jste narazili na jeden ze tří "balkonů" s výhledem na moře. V jednom z nich zůstalo dělo, se kterým se ještě dnes dá otáčet. Velmi zvláštní místo.
Jako mapový podklad pro turistiku na Mljetu jsou nejlepší české Mapy.cz – turistická mapa. Tam je zaznamenáno nejvíce informací. Např. bunkr na chorvatské mapě není vůbec a ani tam nejsou vyznačena zmíněná parkoviště v národním parku. Na Mapách.cz je vše a aplikace v mobilu navíc přímo v terénu identifikuje vaši aktuální polohu, a pracuje také ve verzi offline, tedy bez připojení k internetu.
Ostrov Mljet na mapy.cz: Mljet (mapy.cz/turisticka)
Odkaz na chorvatské turistické mapy: gss.hr/hgss/kartografija
Ubytování: Ostrov Mljet není ve srovnání s jinými letovisky Chorvatska příliš navštěvovaný. Nejsou zde (naštěstí) vybudovány velké ubytovací kapacity. Na ostrově je jediný hotel - Odisej v obci Pomena, a dále je možnost ubytování v soukromých apartmánech (ale přímo u moře jich není zas tak moc). Fungují zde tři malé kempy: kemp Lovor - Kozarica, kemp Marina - Ropa, kemp Mungos - Babino Polje. Více o kempech v článku: Chorvatsko - kempy na ostrově Mljet
My jsme si postavili stan v kempu Lovor u Kozarice, který provozuje rodina Hazdovac. Lovor znamená v chorvatštině vavřín. Místa pro stany jsou na terasách (zřejmě v minulosti obdělávaných) pod hustým vavřínovým porostem celý den ve stínu, ale pokud je zájem, je tu i pár míst na slunci. Ke stanovým místům se schází po schodech. Auto nelze mít přímo u stanu, musí zůstat na parkovišti u sociálek (je to ale ke stanům kousek). Místa pro obytná auta jsou na slunci. Sociálky jsou velmi dobré, teplá voda, 5 sprch, 6 x WC, venkovní dřezy.
V sociálkách tekla voda, která nebyla pitná. Pitná voda se nabírala z kohoutku u recepce. Kempař nám vysvětlil, že vodu do kempu přivádí potrubím z vrtu, ale protože má voda velký obsah soli, na pitnou ji musí odsolovat. V sociálkách byla voda bez úpravy. Na ostrově jsme potkali také cisternu s rozvozem pitné vody – některé obce zde nemají pitnou vodu vůbec.
Ceny v kempu (září 2017): 30 Kn/osobu/den, 30 Kn/auto/den, 30 Kn/stan/den, 7 Kn/osobu/den - poplatek obci, celkem tedy 128 Kn/noc/2 osoby+stan+auto, tj. 461 Kč (1 Kn = 3,60 Kč). V červenci a srpnu jsou ceny o něco vyšší. Ke kempu je příjezd přes obec Kozarica podle cedulí. Koupání je asi tak 10 min od kempu buď přímo v zátoce obce Kozarica (vstup do moře z betonového mola po žebříku nebo po schůdkách) nebo na malé oblázkové plážičce hned vedle (málo místa, odpoledne brzy stín).
Živočichové, se kterými jsme se na ostrově setkali: Ježek (východní) nám večer a v noci chodil vytrvale kolem stanu a dělal děsný kravál :-) Velmi hojný zde byl plch velký (chorv. puh, čti: puch), tito živočichové obývali hustý vavřínový porost nad stany a se setměním začínala jejich aktivita v házení různých částeček ze stromků dolů na stan. Na celém ostrově je hojná také promyka zlatá (Herpestes auropunctatus), chorvatsky zvaná mungos, čti: mungoš (z anglického mongoose), pocházející z Asie, která sem byla v minulosti - na začátku 20. století - vysazena k hubení hadů. Hadi již na ostrově nežijí, ale mungoši se úspěšně přemnožili. Nejvíce je promyky vidět, jak hbitě přebíhají před autem přes silnici. Jedna se však přišla podívat až k nám, co máme na svačinu. Která ze zmíněných potvor nám v noci vyžrala díru do igelitové tašky umístěné v předsíňce stanu a násedně užrala kus závinu české průmyslové výroby, to ale nevíme, tipuji to na mungoše.
Kozarica je malá rybářská osada v zátoce na severní straně ostrova, kterou založili v roce 1926 obyvatelé vnitrozemské obce Blato. Kousek pod kempem, kde jsme měli náš stan, je krasové jezero (blatina) s brakickou vodou (slaná voda smíchaná se sladkou), na kterém jsou viditelné pruhy vody a pruhy rákosu. Slouží k chovu ryb. Večer se od jezera ozývaly kachny lysky. Další blatina je u obce Blato a je vidět ze silnice Blato – Kozarica. V Kozarici není obchod, nakoupit musíte v některém ze dvou obchodů u obce Babino Polje. Občerstvení je k dispozici v penzionu Villa Radulj kousek od kempu, měli točené pivo Karlovačko.
Některé další obce na ostrově Mljet:
Správním střediskem ostrova je Babino polje. Je to jedna z nejstarších vesnic na ostrově. Pokud uhnete z obchvatu do vesnice, pojedete poměrně dlouhou zástavbou, protože obec je složena z několika menších sídel za sebou. Průjezd je velice úzký a nevyhnete se těsnějšímu vyhýbání se s protijedoucími auty. Uprostřed vesnice je pošta, škola a zdravotní středisko. Na konci vesnice je kemp jakoby u někoho ve dvoře. Při obchvatu vesnice je supermarket Tommy. Kousek před vesnicí směrem na východ je u silnice market řetězce Studenac.
Pomena je turistickým centrem ostrova. Nachází se v zátoce na severozápadním pobřeží ostrova na území národního parku. V přístavu kotví lodě, kterým není dovolen vjezd do jezer, a vplouvají sem výletní lodě s jednodenními návštěvníky ostrova z Dubrovníku a jiných míst. V obci se nachází jediný hotel na celém ostrově – Hotel Odisej. Před hotelem je bójkami ohraničená část moře ke koupání a malý bazének pro děti. Pláž tu není, vstup do moře je přímo z betonového mola. V Poméně je hodně restaurací. Vždy v Chorvatsku chodíme na lignje na žaru (tady byla porce za 80 – 90 Kn), a taky jsme si tu dali menu obsahující rybí polévku, rybu na žaru, zeleninový salát a palačinku za 100 Kn na osobu.
Polače je nejstarší vesnicí na ostrově. Jsou zde zříceniny paláce z římského období. Nečekejte nějakou příliš udržovanou památku. Zdi sice byly vyspraveny, ale okolí budovy s různým harampádím a klimatizací na zdi moc romantické nebylo. U Polače je největší zátoka ostrova bezpečná pro kotvení lodí. Kolem Polače byl nedávno vybudován obchvat, aby doprava z trajektu do Pomeny směřovala okolo obce. Kolem obchvatu proběhl pokus o výsadbu stromků přímo do kamení, ty ale byly z velké části uschlé.
V Goveđari je sídlo správy národního parku, jehož budova se nachází v místě Pristanište, odkud vyjíždějí loďky na ostrůvek Sv. Marije ve Velikém jezeře. Samotná stará kamenná obec je vybudována na svazích ve vnitrozemí.
Blato je vesnice položená ve vnitrozemí v hlubokém úrodném údolí, pěstuje se zde vinná réva. V údolí se nachází také největší ostrovní blatina – zatopený krasový závrt. Přes Blato vede silnice k pobřeží do Kozarice, místy velmi úzká pro jedno auto s výhybnami, v některých úsecích není vidět "za roh".
Ropa je malá osada na jižním pobřeží Mljetu. Za odbočkou z hlavní silnice na Ropu sídlí nějaký zvláštní podnikatel s všemožným harampádím. V osadě je malý kemp na terasách pod olivami.
U obce Sobra je hlavní přístav ostrova, směřují sem trajekty z pevniny (linka Jadrolinije: Prapratno - Sobra). Z přístavu do Sobry je ale pěšky docela daleko, takže myšlenka zaparkovat auto do řady na trajekt a odskočit si na procházku do vesnice není snadno realizovatelná. V přístavu je provozována jediná benzínová pumpa na ostrově.
Prožurska luka vznikla jako přístav pro vnitrozemskou obec Prožura. Leží v krásné zátoce s malými kuželovitými ostrůvky. Parkuje se na parkovišti nad obcí.
Maranovići je stará obec z kamenných domků malebně poskládaných ve svahu přímo u hlavní silnice ve vnitrozemí. Pod obcí je kostelík, vše pěkně fotogenické ze silnice. V okolí jsou olivové háje. Z Maranoviči se odbočuje na pobřeží do Okuklje.
Okuklje je stará osada v krásné chráněné zátoce na severním pobřeží ostrova. Byla používána také jako přístav pro obec Maranoviči, která leží v kopcích nad Okuklje. Auta parkují před obcí u "točny", protože nábřeží je velmi úzké. Tak úzké, že obyvatelé vesnice nemají popelnice u domů, ale odpad nosí poctivě do kontejnerů, které jsou umístěny rovněž u točny před vesnicí.
Saplunara je mini obec na jihovýchodním konci ostrova. Byla založena až po druhé světové válce. Její předností jsou písečné pláže, v Chorvatsku tak vzácné. Ne že bychom vyhledávali písek, ale pokud jedete na Mljet s malými dětmi, je to pro ně určitě nejlepší místo ke koupání na ostrově. Jedna pláž je přímo v obci (Velika Saplunara), druhá kousek za obcí (Mala Saplunara) – tady i končí asfaltová silnice. A třetí písečná pláž (Blaca) je asi 1 km za obcí po polňačce – šli jsme pěšky, ale jezdila tam i auta.
Blaca má hodně plytkou vodu, je to taková dokulata téměř uzavřená zátoka a voda je zde o poznání teplejší než v otevřeném moři. Těsně před zátokou je apartmánový dům, kde nabízejí ubytování. Na plážích Velika a Mala Saplunara byly deštníky a lehátka k pronájmu. Na kopec nad Saplunarou (Kosovo, 147 m n. m.) se vyjet nedá, je to vojenský objekt - škoda, mohla odtud být pěkná vyhlídka.
Cesta na Mljet: ze Zlína k trajektu v Prapratnu – 1 200 km, 13 hod. jízdy, rakouská dálnice – známka 260 Kč, slovinskou dálnici jsme objeli po okrskách přes Maribor a Ptuj – v noci prázdné silnice, chorvatská dálnice – od hranic Macelj po Záhřeb (Trakošćan - Zaprešić) 48 Kn, od Záhřebu po Ploče (Zagreb, Lučko – Karamatići) 256 Kn, trajekt na Mljet (2 osoby + auto) 200 Kn.
Ceny na Mljetu v roce 2017: lignje na žaru v restauraci: 80 – 90 Kn, chleba (kruh biely): 8 Kn, rohlík (velký): 4 Kn, jogurt 5 Kn, máslo: 15 Kn, pohlednice: 2 - 3 Kn, známka do ČR: 4,60 Kn.
Mapa míst ostrov Mljet (v článku popsaná místa na podkladu mapy.cz): Moje mapa MljetText: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda
Z Mljetu jsme jeli domů přes Bosnu a Hercegovinu se zastávkami ve městech: Počitelj, Mostar, Blagaj a Jajce. Spali jsme zde ve dvou kempech s velmi dobrou kvalitou, a to ve městech Buna a Jajce. Články z Bosny a Hercegoviny jsou zde:
- Bosna a Hercegovina (1): Mostar, Počitelj, Blagaj - vyvěračka řeky Buny
- Bosna a Hercegovina (2): Jajce, historické vodní mlýny Mlinčići
- Chorvatsko - pohoří Velebit (1): Veliki Zavižan
- Chorvatsko - pohoří Velebit (2): Velika Paklenica - Aniča kuk
- Chorvatsko - pohoří Velebit (3): Mali Alan - Tulove grede
- Chorvatsko: Dinara (Sinjal) - výstup na nejvyšší horu Chorvatska
- Chorvatsko: Národní park Krka a město Knin
- Chorvatsko: Národní park Plitvická jezera, mlýny Slunj - Raztoke
- Chorvatsko. ostrovy Lošinj, Cres, Susak
- Chorvatsko: Národní park Risnjak
- Černá Hora (1): Seznámení s Černou Horou, itinerář cesty
- Černá Hora (2): Kaňon řeky Mrtvice
- Černá Hora (3): Durmitor a kaňon řeky Tary
- Černá Hora (4): Skadarské jezero, Lovčen, Boka Kotorská
- Severní Makedonie (1): Autem po Severní Makedonii - Ochrid, Mavrovo, Kokino, Stobi a další místa
- Severní Makedonie (2): Golem (Velký) Korab - výstup na nejvyšší horu Severní Makedonie
- Slovinsko - Julské Alpy (1): Seznámení s Julskými Alpami
- Slovinsko - Julské Alpy (2): Veliki Mangart
- Slovinsko - Julské Alpy (3): Dolina Krnica a sedlo Prevala v masívu Kanin
- Slovinsko - Julské Alpy (4): Kobilja glava u Tolminu
- Slovinsko - Julské Alpy (5): Bohinjské hory – Orlove glave, Šija