Loading...
Chorvatsko - pohoří Velebit (2): Velika Paklenica - Aniča kuk (09/2013)
V jižní části pohoří Velebit se nachází známý kaňon Velika Paklenica, který je skutečným horským kaňonem s výškou stěn až 700 m. Oba kaňony - Velika i sousední Mala Paklenica tvoří chorvatský Národní park Paklenica (Nacionalni park Paklenica). Při naší návštěvě druhý týden v září bylo koryto toku ve Veliké Paklenici vyschlé. Teplota zde byla kolem 27°C, ve srovnání třeba se Severním Velebitem, tady rozdíl mezi teplotou na pobřeží a teplotou v horách nebyl žádný, v kaňonu bylo asi i tepleji než u moře.
Začátek kaňonu se jen hemží turisty a horolezci, je snadno přístupný. Po asfaltové silnici přijedete od odbočky v přímořském městečku Starigrad-Paklenica, která je dobře značená, až do kaňonu, a podle toho jaká je zrovna návštěvnost, a v kolik hodin jste dorazili, se vám podaří zaparkovat blíže či dále od začátku pěší stezky, která začíná cca po 2 km od pokladny.
Tyto 2 km silnice jsou v podstatě jedno velké parkoviště s podélným nebo příčným stáním. Na vstupu se platí: 50 Kn/osobu/den (cena roku 2013). Horolezci mají zvláštní tarify na více dnů. V některých starších materiálech se uvádí, že kdo jde do parku Malou Paklenicí (vstup od vesnice Seline), neplatí vstupné. To již dnes neplatí, i tam je vybudováno parkoviště, infocentrum a pokladna.
Konečně se dostáváme od auta na úsek pro pěší, všude jsou horolezci, ti co nevisí na skalách, sedí i s dětmi přímo na chodníku. Všude plno lidí, rekreanti z pobřeží, zájezdy ... a to je už po hlavní sezóně. Chodník je zkraje betonový, později vystřídají beton hladké a ošlapáním velmi kluzké kameny. Kaňon je skutečně impozantním dílem přírody, ale raději si ani nepředstavovat, jak to tu vypadá v plné letní sezóně.
Odbočujeme na první možnou odbočku vpravo označenou "Aniča kuk 712 m n.m." v domnění, že přijdeme pod známou a velmi krásnou mohutnou skálu Aniča kuk (Aniččina skála). V mapce, kterou nám dali ke vstupence, tato trasa vyznačená nebyla. Proto došlo k nedorozumění, kterého jsme ale později vůbec nelitovali. V mapce, kterou přikládám, již tato trasa vyznačená je (mapku jsme vyfotili přímo u vstupu do kaňonu u pokladny) a dnes je vyznačená i v českých turistických mapách mapy.cz: mapy.cz/turisticka a pro úplnost zde jsou chorvatské turistické mapy: gss.hr/hgss/kartografija Výstup na Aniča kuk je od odbočky z hlavního kaňonu po vrchol dlouhý pouze 1,5 km, ale stoupák s převýšením 650 m.
V kaňonu je i další značení, zřejmě pro horolezce (stupně obtížnosti) a označená místa, kde se točil Vinnetou. Kdo chce vidět Aniča kuk zespodu (400 m vysoká kolmá stěna), tak jak jsme původně měli v úmyslu i my, mine odbočku na Aniča kuk :-) a pokračuje dál na Aniča luka, odkud je skála vidět. Těžko pochopitelné pro neznalého .... a navíc s neaktuální mapou.
Takže jdeme stále do kopce po červeně značené trase a s námi jdou pouze dvě dvojice turistů, kteří se ale po chvíli otáčejí a vrací se dolů do kaňonu na hlavní stezku mezi davy. Možná kvůli špatnému obutí - v sandálech sem opravdu nechoďte, možná také jen chtěli vidět skálu zespodu. Dále jdeme úplně sami a začínají se otvírat nádherné výhledy do kaňonu, tak pokračujeme. Na celé zbývající trase pak už nikoho nepotkáme.
V místě těsně před jeskyní Lukčeva peč stezka na Aniča kuk odbočuje vpravo, pokračují krásné výhledy do kaňonu a na další vrcholy jižního Velebitu. Jdeme směrem k vrcholu Aniča kuk. Konec úseku výstupu na skálu ale popsat nemohu ... chvíli jsme se snažili podle slabých ošlapaných stop na kamenech držet směr, ale pak už to nešlo ani fyzicky.
Závěr úseku výstupu na Aniča kuk jsme tedy vzdali. Nicméně jsme již i tak dosáhli slušné výšky, odkud bylo vidět také moře a otevřely se nádherné výhledy na okolní skály, údolí a další části jižního Velebitu. Stálo mě to jen "skobu" na zadní části kraťas při sestupu zpět na stezku, o ostré vápencové skály ....
Vracíme se a na rozcestí u jeskyně Lukčeva peč a odbočujeme vpravo směr Jurline kolem jeskyně, která je přístupná jen pár metrů. Dostáváme se na horskou louku Grabova dolina, je zde velké množství hmyzu, kudlanka nábožná nám pózuje přímo před fotoaparátem. Krásné místo. Na rozcestí u Jurline odbočujeme vlevo směr Starigrad (vpravo je směr Mala Paklenica). Po chvíli začíná velice strmý a dlouhý sestup stezkou zpět do kaňonu Velika Paklenica, i odtud se otevírají nádherné výhledy.
Jsme zpět v kaňonu, lidí ubylo, je už pozdější odpoledne. Míjíme Aniča luka, odkud je krásný pohled na skálu Aniča kuk zespodu :-) Procházíme kaňonem zpět k autu. Vysoké kolmé stěny svírající Velikou Paklenicu pomalu potemněly, působí tajemně a nedobytně. Nakonec jsme od vstupu do národního parku přes Aniča kuk a Grabovu dolinu zpět k autu ušli asi 8 km s tím, že celkové stoupání a také klesání bylo výškově kolem 800 m.
Závěrečná rada: Kdo nechce strávit den v Paklenici mezi davy lidí, musí odbočit z hlavní trasy, která vede dnem kaňonu, na některou ze stezek vedoucích do hor. Pevné boty a dostatek tekutin podmínkou.
Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda
Naše články z cest do Bosny a Hercegoviny:
Naše články z cest do Černé Hory:
Naše články z cesty do Severní Makedonie:
Naše články z cest do Slovinska - Julských Alp: