Loading...
Turistické cíle • Výletní místa a parky • Vyhlídka
Pravděpodobně nejhezčí vyhlídka na jižní bránu do Chřibů - Osvětimany s atraktivním okolím, je z horizontu bezejmenného vrchu, na který mezi lány polí a lukami vystoupá polní cesta, doprovázená zeleným turistickým značením. Spojuje obec Osvětimany s vedlejším Hostějovem a v místech, kde se její trasa prudce lomí, oplatí se poutníkovi zastavit se k odpočinku a pokochat se hezkým výhledem. Půl kilometru od něj se pod úpatím kopce rozkládá středně velká obec Osvětimany, označovaná jako městys. Z jeho dominant zaujme především raně barokní kostel sv.Havla, vypínající se z protějšího návrší už od roku 1691. Jeho předchůdcem býval kostelík dřevěný. Spolu s farou a kamennou tvrzí, stojící na návrší uprostřed návsi, býval největší dominantou starověkých Osvětiman, jejichž původ podle legendy sahá až do doby Velkomoravské říše. Nicméně - původní věrohodná písemná zmínka se o nich objevuje až v pol.14.století, kdy ji vlastnil majitel tvrze - Beneš Lambert z Rájce. Další majitelé se střídali, tvrz zanikla a byla znovu obnovena, ale to vše nemělo na život prostých obyvatel vliv. Ti žili velmi chudě, lopotili se na polích anebo v lese a vítaným přívýdělkem bylo pletení pometel z proutí.
První náznak blahobytu se objevil až s příchodem průmyslové revoluce v 19.století, kdy se Osvětimany pro své okolí poprvé staly "vesničkou střediskovou." Od počátku 20.století díky obchodnímu rozmachu věhlas Osvětiman prudce vzrůstá - konaly se tu pravidelně trhy, občané se věnovali i kultuře - stály tady tři hospody, hrálo se tu ochotnické divadlo a v roce 1944 dokonce přibyl kinosál, první v širém okolí. V padesátých letech byl Osvětimanům oficiálně potvrzen statut střediskové obce a vyrostlo zde nákupní středisko, smuteční síň a velké koupaliště, nacházející se dnes bohužel ve velmi žalostném stavu. V devadesátých letech se díky bohatému kulturnímu životu (a díky hezky upravenému centru) Osvětimany stávají mezi okolním osídlením jasnou jedničkou a v roce 2000 získávají jako Vesnice roku ocenění Bílou stuhou.
Vraťme se nyní ale z historie do současnosti a k vyhlídce, na níž stojíme. Rozhledová půlkruhová výseč nám nabídne směrem k severu pohled na členitou krajinu, obklopující obec. Její největší dominantou je Čertova skála, mohutný zalesněný masív, který dosahuje výše 504 m a vyplňuje za obcí téměř celý horizont. Nalevo od něj se nacházejí další zajímavé kulisy - vrch Bradlo a Špidlák. Horu svatého Klimenta, od níž nepřímo Osvětimany dostaly své jméno, ale nevidíme. Podle legendy na ní pobývali "osvícení" mužové, chodívali kázat také do dědiny a podle slova "osvícení" vznikl název obce. Druhý výklad je daleko pikantnější: to se tudy jednou po kraji toulal svatý Cyril s Metodějem a když se setkali se zdejším "uvítacím výborem", s vyslanými muži (many), Metoděj ke svému nerozlučnému slovanskému bratru nahlas prohodil: "Bůh osvěť many!"
Ať už je legenda pravdivá anebo ne, vyhlídka potvzuje dominantnost obce, rozkládající se na jižním úpatí Chřibů a která se stala oblíbeným nástupním (anebo konečným) místem do tohoto pohoříčka. Jen se člověku při pohledu na jakousi "solární elektrárnu", nepatřičně hyzdící svými panely levý okraj Osvětiman, hlavou mihne myšlenka, proč tu místo ní raději nestojí nějaký sad či vinohrad. Jejich podoba by tolik nenarušovala krajinný ráz a jejich produkty by byly našim srdcím (a žaludkům) určitě bližší...