Chřiby - Vlčák

Vlčák není jen slangovým výrazem pro plemeno ušlechtilého psa, ale nazývá se tak i zajímavá samota. Leží na hlavním hřebeni Chřibů poblíž turist.rozcestníku, u něhož se kříží všechny známé barvy turistických tras. Oplocený areál, ve kterém za plaňkovým plotem vidíme hlavní budovu s patrovou dřevěnou nádstavbou se sousedními hospodářskými budovami, je nyní v soukromém vlastnictví. Původně ale toto stavení pod názvem Vlčák spadalo pod statek v Cetechovicích a sloužilo jako pánská hospoda. Kromě toho dlouho plnilo funkci poštovní stanice - nacházelo se totiž na důležité křižovatce poštovních tras. Pak ale přišel rok 1764 a kočáry s logem poštovního panáčka se ze Chřibských lesů nadobro ztratily, neboť tyto poštovní trasy byly zrušeny. Co teď ale s už nelukrativní pánskou hospodou? Za částku 500 zlatých ji do pronájmu získal první nájemce František Rosén. V rodinné tradici nějakou dobu pokračoval jeho syn, ten ale časem hospodu prodal. V následujícím období se tu majitelé dost rychle střídali - vlastnili ji např. A. Kašpárek, J. Táborský a r. 1795 K. Daněk. Od druhé třetiny 19. století se stala majitelem Vlčáku rodina Váňů.

Na samém počátku provozu hospody v rukou nájemců byli tito vlastníci zbaveni všech nepříjemných poddanských povinností, z nichž největším postrachem byla asi povinná robota! Zato ale museli opravovat cesty a v zimě na nich odhrnovat sníh kvůli jízdám poštovních dostavníků. Další povinností bylo - v přesně určených hodinách - vyzvánění, aby zbloudivší v lesích se zorientovali a cestu ke spáse své našli... Na přelomu 19. a 20.století už nastává veliký rozvoj turistického ruchu a upadající hostinec na Vlčáku se dočkal znovu období prosperity a slávy: byla zde zřízena turistická útulna a pořádaly se tu soudobé taneční zábavy. K tanci hrávala "živá hudba" a díky odlehlosti Vlčáku se tak dělo ještě v prvních letech německé okupace!

Vraťme se ale ještě na okamžik do přelomu 19. a 20.století, kdy si toto místo velmi oblíbil v té době významný a uznávaný fyzik a astronom František Nábelek. Každoročně o prázdninách zde na Vlčáku pobýval se svou rodinou. Společně s dcerou Marií si zřídili pozorovatelnu a ona mu také pomáhala při všech jeho výzkumech. Na výsledky těchto astronomických pozorování mohly popatřit oči vědychtivých čtenářů nejen v oblastních periodikách, ale dokonce hned ve dvou knihách. Nejvýznamnějším Nábelkovým počinem bylo ale vydání Velké mapy hvězdného nebe. (Jen tak pro zajímavost - i další děti zdědily vědecké geny po tatínkovi: syn František se stal botanikem světového významu a syn Vojta se kromě botaniky vášnivě věnoval mykologii. Druhá dcera Anna se ale nepotatila - ta ve společnosti proslula "jen" jako klavírní virtuózka!)

Rodina Váňova, která Vlčák vlastnila ještě v prvních letech fašistické okupace, se velmi brzy aktivně zapojila do odboje. Bohužel se to neobešlo bez obětí. Roku 1943 byl otec spole se dvěma syny zatčen. Následovalo uvěznění. Váňa senior zahynul v koncentračním táboře, oběma synům se ale podařilo z vězení utéci a okamžitě se přidali partyzánům! I když je nyní Vlčák vlastnictvím soukromým, hospoda definitivně zanikla a občerstvení v podobě vychlazeného nápoje si můžeme dopřát toliko v podobě čisté vody z pramene Kotojedky, nacházející se několik set metrů odtud, přesto bychom neměli tomuto stavení s bohatou a slavnou minulostí věnovat jenom roztržitý a letmý pohled.

(Turistický rozcestník poblíž bývalého hostince nabízí na výběr širokou škálu turistických tras. Asi tou nejlákavější je ta červeně značená, která nás (ať už na kole nebo pěšmo) po 2 km přivede pod novodobou rozhlednu podoby hradní věže, která se nachází na temeni nejvyššího chřibského vrcholu - na 587 m vysokém Brdu. Několik set metrů západně od Vlčáku bychom nalezli pod označením Gavendova skála zajímavé skalní útvary, k nim ale značená cesta nevede...)