Chudobín-místní část Litovle-drobné památky

Obec Chudobín, místní část Litovle, je 5 km západně od Litovle při silnici z Litovle do Konice. Obec je na rozdíl od svého jména velmi bohatá na památky. Přestože má jen 218 (2005) obyvatel má 3 kostely různých církví, renesanční zámek a pozůstatky tvrze.

První zprávy o Chudobíně jsou z počátku 13. stol. kdy se v letech 1203-15 připomíná správce královského lovčího Slavaty, vladyka „Striemena de Chudobina“. Střemena z Chudobína náležel k nižší vladycké šlechtě, který držel jako výsluhu bez poplatku a daní některé pozemky kolem Chudobína. Založil také nedalekou ves Střemeníčko. V zemských deskách v pol. 14. stol. je uvedeno v Chudobíně několik panských dvorů, jež náležely vladykům ze Stříteže a vladykům Bílkovským z Chudobína. Z nich se uvádí v r. 1349 Mikuláš a Štěpán z Chudobína, v r. 1365 Soběhrd (Hrdoň) z Klopiny a také v letech 1365-1406 Jan z Chudobína, 1376-1408 Mikeš a Beneš st., řečený „Zlý“ z Chudobína. Beneš ml. z Chudobína, který přijal r. 1417 příjmení „Pražma“, držel v Chudobíně mimo tvrz a dvůr také zboží, které dříve patřilo Beneši st. V r.1441 sídlil na chudobínské tvrzi Víšek ml. ze Stříteže, který přenesl v r. 1447 věno své manželky Markéty z Bílé Lhoty na dvůr, tvrz, 2 zahrady a lesy v Chudobíně. Kolem r. 1480 koupil panství v Chudobíně Jan Zoubek ze Zdětína. Bratři Jan a Vilém Zoubkovi ze Zdětína prodali r. 1590 tvrz, ves a dvůr v Chudobíně s pivovarem a ovocnými sady a další majetek Václavu Hájovskému z Háje. V době předbělohorské držel Chudobín český bratr Bernart Bukůvka z Bukůvky, ale za odboj musel svůj statek r. 1622 prodat Adamu Běsovi z Vrchlesu. V r.1652 získal chudobínské panství Jan Baltazar Vettr z Lilie, ten chudobínské panství prodal v r.1659 Anně Polixeně Skrbenské z Hříště, ale již v r.1661 se vyskytuje majitel rytíř Vavřinec Rudavský. Dědictvím přešel majetek v r. 1662 na Ondřeje Leopolda Volšinského z Volšína.

Po jeho smrti koupila v r. 1685 chudobínské panství bavorská rodina Wittenů. Za pánů z Wittenu byla tvrz barokně upravena. Rudolf Krištofor baron Vitten, který držel chudobínské panství v r. 1691 byl královským hejtmanem v Olomouci si vzal v r. 1706 za manželku hraběnku z Andlerů. Chudobín byl přifařen k cholinskému kostelu, který byl po 30leté válce pobořen a tak byl zámecký kostel sv. Františka Serafínského upraven a posvěcen v r. 1716 pro stálou bohoslužbu, ale samostatná přespolní kaplanka byla zřízena až v r. 1746 a fara od r. 1846. Nová fara byla vystavěna v r. 1883. V r. 1785 byl v Chudobíně zřízen nový hřbitov. R.1730 zdědil panství František Reinald z Andlerů, který se pak psal z Andler-Wittenů. Na konci 18.stol. držela chudobínské a loučanské panství baronka Marie Anna z Gillesu, neteř Filipa, posledního člena rodu Andlerů-Wittmenů.

V r. 1790 bylo v Chudobíně 24 domů a 236 obyvatel. V r.1802 prodala baronka Marie Anna z Gillesu obě panství Františkovi Terschovi, obchodníkovi s přízí, kterého v r.1806 císař František II. povýšil do stavu šlechtického. Po jeho smrti v r. 1819 panství zdědil nejstarší syn Antonín. Poněvadž neměl mužských potomků, stal se majitelem panství syn mladšího bratra Františka na Janovicích šlechtic Emil Tersch. Chudobín měl v r. 1834 43 domů a 327 obyvatel. Terschové vystavili v r.1847 vedle tvrze empírový zámek a budovu tvrze pojali do jeho areálu. Sloužila pro potřeby zaměstnanců a jako hotel. V areálu zámku je i kostelík sv. Františka Serafínského, založen podle cholinské farní knihy husitskými majiteli panství, pány z Bílkova na počátku 15. stol., později upravován a dnešní podobu získal v r. 1716, nad vchodem jsou erby rodu Andler-Wittenbů. V hrobce pod kostelem odpočívá baron Volšinský a členové rodiny Terschovi. Na počátku 19.stol. byl v sadu vybudován skleník a v pol.19.stol. byl sad přeměněn na přírodní krajinářský park s řadou vzácných cizokrajných stromů.

R. 1900 měl Chudobín 47 domů s 295 obyvateli. V Chudobíně byly 3 dvory, pivovar a sladovna. Od r. 1899 panská pila rytíře Tersche, byla tu vápenka, lom, výroba elektrotechnický izolačních hmot, Markova mlékárna a sýrárna v r. 1926. Od r. 1924 živnostenské společenství kovářů. Obecná škola měla matriky od r. 1800. Dvoutřídní obecná škola byla zřízena v r. 1826 a čtyřtřídní v r. 1890. Od r. 1924 tu byla pokračovací hospodářská škola. Spolek dobrovolných hasičů byl založen v r. 1898, Občanská beseda byla založena v r. 1900, v r. 1908 Sokol, r. 1911 Národní jednota, Domovina v r. 1924 a Orel v r. 1933.

Ve 30. letech 20. stol. byl Chudobín střediskem pravoslavné církve na Litovelsku. V r. 1920 většina katolíků přestoupila i s farářem Josefem Zídkem k církvi československé husitské a v letech 1923-1925 došlo ke stavbě Sboru Sv. Cyrila a Metoděje Československé církve husitské. Až do r. 1935 ji využívali i věřící pravoslavné církve. Po rozkolu v Československé církvi došlo k přestupu části obyvatel i s farářem na pravoslaví a postavením v letech 1934-1935 pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje. V r. 1960 byl Chudobín připojen jako místní část k Haňovicím a v r. 1980 společně k Litovli.