Cínový důl
Cínový důl je jedním ze tří hlavních rudonosných údolí v Krupce. Jde o divoké údolí, začínající nad Bohosudovskou Kalvárií a táhnoucí se severním směrem až nad Prokopský peň. Přibližně v polovině Cínového dolu prochází "Hasičská cesta" po které vede zelená turistická trasa a NS Po stopách horníků. Právě zde přechází lanová dráha, vedoucí z Bohosudova na Komáří vížku, z východního úbočí Cínového dolu na západní úbočí. V okolí tohoto "středobodu" se nachází jeden z největších a nejdůležitějších důlních revírů Krupky, důlní revír Knetl (Knötel / Knödel). Ten, v rámci Hornické kulturní krajiny Krupka, aspiruje v projektu Montanregion Krušné hory-Erzgebirge o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Pozastavme se ještě u důlního revíru Knetl a zmiňme alespoň jeho přední montánní památky. Jde především o soustavu štol, štolu Barbora, štolu Prokop, štolu Vávlav a štolu Večerní hvězda. Dále pak pinka a halda Zwickenpinge, Prokopský peň, žíla Mahler, štola Sedmi spáčů, či šachta Alter Christoph. To je jen malý výčet z nesmírného bohatství montánních památek v tomto revíru. Přesto, že údolím neprotéká žádný významný pravidelný vodní tok, splavoval déšť po tisíciletí materiál, včetně cínového zrudnění z hor, který byl dále odnášen dolu, do mohutného výplavového kužele, který se nacházel na Zalužanském potoce v oblasti někdejší středověké osady Kirchlice, ze které se do dnes zachovala pouze zřícenina kostela sv. Prokopa, kde se ukládal. Zde, již 1200 let př.n.l. využívali první rýžovníci naplavený materiál k rýžování cínonosných náplavů. V západním úbočí horní části dolní poloviny Cínového dolu, pod "Hasičskou cestou", se nachází skalní masiv s vyhlídkou Nad Cínovým dolem. V horní části skalního masivu, prudce spadajícího do údolí, se právě nachází soustava štol Sedmi spáčů. Z vyhlídky je pak, především v zimním období, částečný výhled na Bohosudov, Ústecko a část Českého středohoří. Divokým Cínovým dolem neprochází, mimo již zmiňovanou "Hasičskou cestu", žádná cesta. Lze zde nalézt jen pěšiny vyšlapané houbaři a divokou zvěří. Ze stromů zde převládá buk lesní, dub letní a zimní, bříza bělokorá, smrk ztepilý a borovice lesní. Z další flory můžeme zpatřit třeba sasanku hajní, náprstník červený a velkokvětý, diviznu velkokvětou, kapraď samec, či plavuň vidlačka. Z fauny můžeme vidět hojně, zde rozšířeného zajíce polního, lišku obecnou, srnece obecného, jelena evropského. Vzácněji již jezevce lesního, nebo daňka evropského. Ve vlhkých částech Cínového dolu můžeme potkat ropuchu obecnou, skokana hnědého, či slepýše křehkýého. Na holých důlních odvalech se vyhřívají ještěrka obecná, ještěrka zední, zmije obecná a vzácně i užovka hladká. Byl zde viděn i mlok skvrnitý. Ten sem však nejspíše zabloudil z blízkých lokalit, jako Prameniště a mokřady Vinohradského potoka, nebo Vlčí rokle.