Clam - Gallasův palác

Clam-Gallasův palác se nachází na Starém Městě v Husově ulici č. 20. Objekt je v současnosti majetkem Hlavního města Prahy a slouží jako druhé pracoviště Archivu Hlavního města Prahy. Palác je perlou baroka, je to jeden z nejkrásnějších pražských paláců, který je ukázkou vzácné čistě vídeňské palácové barokní stavby. Jeho stavba probíhala od roku 1713 pro neapolského místokrále Jana Václava Gallase na místě menšího paláce a několika měšťanských domů (nepatrné pozůstatky původního paláce jsou dodnes patrné ve sklepních prostorách). J.V.Gallas povolal Jan Václav v roce 1713 do Prahy vídeňského architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu, podle jehož projektu se začalo stavět. Sochařská výzdoba paláce, především jeho průčelí, schodiště i Neptunova kašna v ose hlavního průjezdu byla svěřena dílně Matyáše Bernarda Brauna.

V roce 1757 vymřel rod Gallasů po meči a palác pak připadl synovi Gallasovy sestry Kristiánu Filipovi z Clamu. Tak se spojila obě jména a vznikl rod Clam-Gallasů. J.V.Gallasův dědic Filip Josef pověřil malířskou výzdobou paláce vynikajícího italského malíře Carlo Carlone. Dílem tohoto umělce jsou fresky z let 1727-1729 na hlavním schodišti, z nichž ta největší, umístěná nad horní podestou, představuje triumf boha Helia. Ve dvou reprezentačních sálech ve druhém patře jsou zase fresky znázorňující shromáždění olympských bohů a apoteózu umění. Freskami byly vyzdobeny i menší pokoje a palácová knihovna ve východním křídle paláce.

Vůbec celková podoba budovy byla motivována antickou mytologií. Pozoruhodná je také výzdoba palácového schodiště s překrásným zábradlím. Známá socha Vltavy, nazývaná Pražany láskyplně Terezka, od Václava Práchnem, stojí ve zdi u malé zahrady zřízené roku 1800 z bývalého hřbitova u kostelíka Panny Marie na Louži (dnes přístupná z Mariánského nám.).

V době největšího rozkvětu se v paláci konaly plesy i koncerty. Hojně sem chodili mnozí slavní hosté, např. Mozart s ženou Konstancií a Josefinou Duškovou, která prý byla blízkou přítelkyní Clam-Gallasů. Hrál zde i Beethoven. Pro chystané vybudování divadelního sálu bylo k severnímu křídlu paláce přistaveno ještě jedno patro. Z tohoto zajímavého záměru však nakonec sešlo a vzniklý podstřešní prostor se poté využíval jako seník. Když majitelům chyběly peníze na udržování rozsáhlých objektů, pronajali některé prostory úřadům. V průběhu 19. století se tak stal palác zčásti činžovním domem a po vzniku první republiky, kdy se rod dostal do větších finančních problémů, byly v jeho reprezentačním křídle umístěny kanceláře ministerstva financí, svatební síň a výstavní prostory. Jako praktikant zde po právnických studiích nastoupil Franz Kafka.

Za První republiky až do padesátých let dvacátého století se v paláci konaly svatby. Potomci Clam-Gallasů žijí od r. 1945 v cizině. O majetek přišli na základě Benešových dekretů. V roce 1945 po požáru Staroměstské radnice sem byl přemístěn Archív hl. m. Prahy. Roku 1978 byl vydán na palác havarijní výměr a od té doby se areál postupně opravuje. Archív hl. m. Prahy byl přestěhován na Chodovec. V současnosti slouží jako druhé pracoviště Archivu hl. m. Prahy. V jeho reprezentačních sálech probíhají výstavy, koncerty, vědecké konference a další společenské akce.

Adresa památky: PrahA 1 - Staré Město, Husova 20, Mariánské nám. 3

Telefon: 236 002 019 - archiv
E-mail: ahmp@cityofprague.cz
Web, kde najdete aktuální informace o paláci: http://www.ahmp.cz

Budete-li v Městské knihovně v Praze (či v jejích pobočkách), v systému Koniáš si můžete přečíst tuto knihu: ČAREK, Jiří. Palác Clam-Gallasovský. Praha : Vyšehrad, 1941.