Delfy – Antická věštírna, Památka UNESCO
Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina
Nejslavnější věštírna antického Řecka byla v Delfách, které leží asi 150 km severozápadně od Athén a na jižním svahu pohoří Parnas. K moři na jih do Korintského zálivu je po silnici asi 18 km. Delfy byly v době své největší slávy v 7. – 6. stol. př. n. l. velmi bohaté neboť veškerá důležitá rozhodnutí státníků i prostých občanů byla konzultována prostřednictvím zfetované kněžky Pýthie, sedící na trojnožce, s bohem Apollonem. Kněžka byla oddělena přepážkou a vydávala nesrozumitelné skřeky, které kněží překládali do veršů tazatelům. Služby nebyly zdarma, ale tazatelé nosili dary formou keramiky, sošek, zlatých předmětů a drahokamů. V Apollónově okrsku bylo proto postaveno několik dalších chrámů, městské státy zde měli pokladnice. Později jedna kněžka nestačila, tak jich muselo pracovat více. Každé 4 roky zde byly pořádány Pythijské hry, druhé nejdůležitější po olympijských hrách. Byl zde postaven stadion pro 7000 diváků, kde probíhaly sportovní hry a amfiteátr pro 5000 diváků, kde se soutěžilo v uměleckých oborech.
Další chrám bohyně Athény byl 800 metrů jižně od Apollónova chrámu, dnes je oddělen silnicí. U chrámu bohyně Athény Pronaie stál ještě chrám Tholos (rotunda) tvořený 2 soustřednými kruhy vnější z 20 dórských sloupů a vnitřní z 10 korintských. Dnes stojí pouze 3 restaurované sloupy z barevného mramoru. Dodnes nikdo neví, k čemu sloužil.
Dnešní obec Delfy leží mezi 2 archeologickými nalezišti. Jsou zde kamenné domky s červenými střechami. Nově je zde nad kongresovým centrem vybudován nový amfiteátr dnes ovšem z betonu. Při pohledu směrem ke Korintskému zálivu jsou vidět tisíce olivovníků a také zavlažovací kanály.