Doudleby u řeky Malše

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice

splav na Malši

kostel

hotel Klor

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Pěkná jihočeská obec Doudleby je určitě dobrým místem k dovolené,odkdu se dají pořádat výlety po okolí.Obec tvoří dvě části, vlastní Doudleby na pravobřežním ostrohu, obtékaném Malší, a proti nim na levém břehu Straňany. Obec má bohatou historii a nachází se zde zajímavé pamětihodnosti.

Hradiště Doudleby, slovanské opevněné sídlo o rozloze přibližně 4,8 ha z doby kolem poloviny 10. století, zaujímající poloostrov, vytvořený řekou Malší. Akropole Hradiště o rozměrech 60 × 200 m se nacházela v nejužší části ostrohu, v postoru nynějšího kostela sv. Vincence a fary; kostel sám (byť dochovaný v mladší stavební podobě) je zřejmě pozůstatkem jejího vybavení. Na východní straně, odkud byl k hradišti jediný přístup po souši, se napříč šíjí táhnou dva rovnoběžné pásy hradeb, vytvářející malé lichoběžníkové Předhradí, jehož vnější val je v teréno stále patrný. Na severu i jihu svahy, strmě spadající k řece, poskytovaly dostatek přirozené ochrany. Ze západní strany vymezuje akropoli několikametrový terénní stupeň (snad uměle zvýrazněný), dále odtud se povrch až ke vnitřním břehům říčního zákrutu sklání jen pozvolna. Tento prostor západního podhradí je rozčleněn třemi obloukovými pásy opevnění, stále částečně patrnými. Brod přes Malši byl možný jednak v místech nynějšího Čapkova mostu, druhak v protějším zákrutu řeky. Hradiště nebylo dosud celkově archeologicky prozkoumáno, z dosavadních dílčích výzkumů třeba zmínit objev zahloubeného obydlí v prostoru akropole Bedřichm Dubským roku 1940 a v 90. letech nález esovitých záušnic, dokládající raně středověké pohřebiště kolem kostela, při záchranném výzkumu Juraje Thomy.
Farní kostel sv. Vincence, na vyvýšené šíji ostrohu v prostoru někdejšího Hradiště. Připomíná se jako farní již počátkem 40. let 12. století, nejstarší části nynější stavby však pocházejí až ze století 14., jsou jimi gotický presbytář a sakristie (obdobného provedení jako v nedalekém Kamenném Újezdě); v sakristii byly odkryty vzácné gotické fresky s výjevy Narození Páně a Klanění Tří králů z doby po roce 1350. Loď s věží s byla přistavěna roku 1494, barokní úpravy a novostavbu věže v letech 1708 až 1709 provedl Petr de Maggi podle plánů Pavla Ignáce Bayera. Vnitřní vybavení kostela je dnes převážně barokní, z první čtvrtiny 18. století, na hlavním oltáři se nachází kopie kdysi velmi uctívaného obrazu Madony doudlebské (originál z doby kolem roku 1440 chová Národní galerie v Praze), šestice obrazů z dřívější výzdoby roku 1494 se nachází v Alšově Jihočeské galerii na Hluboké. Na věži jsou zavěšeny dva zvony, velký, odlitý roku 1876 v Bochumi a malý - umíráček. Ve středověku býval kostel střediskem církevní správy pro široké okolí (kupř. ve 14. století pod doudlebský děkanát, jeden z pěti v jižních Čechách, spadalo 46 farností). Dnes je význam kostela omezen na nejbližší okolí, ke zdejší farností příslušejí vedle obou částí obce Doudleby též vsi Dolní Stropnice, Heřmaň a Plav.
Sousoší Piety před kostelem, dílo českobudějovického sochaře Leopolda Hubera z roku 1756
Kaple sv. Barbory, za kostelem, barokní z doby kolem roku 1680. Bývala zde dřevěná socha Piety, ta však ukradena roku 1993. Původní obraz sv. Barbory z roku 1755 odtud přemístěn do kostela a nahrazen novým v roce 2000.
Fara (čp. 28), obsahuje prvky někdejší gotické tvrz rytířů z Doudleb. Barokně přestavěna v letech 1703 až 1704, obnovena po požáru roku 1911.

Čapkův most

Dům čp. 13, z roku 1851, Ve stylu selského baroka
Dům čp. 29, částečně roubený, se zachovanou černou kuchyní
Čapkův most přes Malši z let 1928 až 1929 spojuje Doudleby a Straňany. Pojmenován po Františku Miroslavu Čapkovi (1873 - 1946), učiteli, poštovním úředníku, a regionálním vlastivědci, který se zasloužil o jeho stavbu.
Mohylové pohřebiště v lokalitě Zádušní (Klášterní) les, asi kilometr východně od Doudleb, prokopáno v 19. století. Raně středověké slovanské mohyly snad příslušely ke starší fázi osídlení hradiště.
Doudleby jsou symbolickým střediskem Doudlebska, etnografické oblasti s nejjižnějším českým nářečím. V obci působí Národopisný soubor Doudleban (založen 1943), provozuje se zde řada barvitých folklórních tradic a slavností, zejm. Doudlebský masopust, velikonoční řehtání či Doudlebské dožínky.

Na strávení dovolené je potom nádherný hotel KLOR!!!!!!!!!!!!!!

Podobné příspěvky

Doudleby

Doudleby leží asi 10 km jižně od Českých Budějovic na ostrohu obtékaném řekou Malší v nadmořské výšce 425 m. Na místě vsi stávalo hradiště, bývalé správní středisko slovanského kmene Dúdlebů, a ve století desátém ještě hradiště Slavníkovců, ze kterého se do dnešní doby dochovaly zbytky valů. První zmínky o Doudlebech pak pocházejí ze 14. století v souvislosti se zdejším kostelem svatého Vincence. Raně gotický kostel svatého Vincence byl vystavěn na místě původního hradiště v první polovině 13. století. Později byl rozšiřován, počátkem 18. století pak upraven v barokním stylu P. de Maggim. Pochází odtud řada cenných gotických deskových maleb z druhé poloviny 14. století, jejichž originály jsou v současnosti umístěny v Národní galerii v Praze a v Alšově Jihočeské galerii na zámku Hluboká nad Vltavou. Doudleby je také jméno pro dříve Doudleby osídlený kraj, jehož je obec Doudleby centrem. Na Doudlebsku, které je dnes vyhledávanou rekreační oblasti, se zachoval rázovitý lidový kroj, lidové písně a zvyky.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (48.894, 14.501)

WWW stránky:

doudleby.elsatnet.cz

Poslední aktualizace: 23.6.2011

Vyhledání vlakového spojení na výlet