Drahanovice-drobné památky

Obec Drahanovice s 904 (2005) obyvateli je 14 km západně od Olomouce při silnici z Olomouce do Konice, na posledních výběžcích Drahanské vrchoviny při potoku Zlatá voda. K obci jsou připojeny obce Ludéřov, Střížov, Lhota pod Kosířem a Kníničky se kterými má dohromady 1700 (2005) obyvatel.

Ve 14.stol. byly Drahanovice rozděleny mezi několik vladyckých rodin. K r.1322 se připomíná Přibyslav z Drahanovic a v r.1340 bratři Podoba, Ješutbor a Martin. Ješutbor zastával místo vícekomorníka zemského soudu v Olomouci. Tvrz s farním kostelem v Drahanovicích je poprvé doložena r.1351, kdy tvrz prodal Martin svému bratrovi Podobovi. Patronát na faře sdíleli 4 tehdejší zemané. Celý areál „dolní“ tvrze byl chráněn bažinami v údolí potoka Zlatá stružka. R.1412 prodal Beneš ze Šumvaldu Benešovi st. z Chudobína „hořejší“ dvůr se zahradami a „dolní“ dvůr s tvrzí Vítkovi Pisklovi z Loučan. Za husitských válek byli obě tvrze zbořené. Při prodeji zboží v Drahanovicích v r. 1437 bratry Pardusem a Bohušem z Drahanovic Šeboru z Chudobína je uváděn dvůr s tvrzištěm(místem po tvrzi). Jindřichovi Drahanovskému z Pěnčína král Vladislav II. v r. 1497 propustil díl Drahanovic z manství. V r.1481 za Drahanovických z Pěnčína byla „dolní“ tvrz obnovena v pozdně gotickém slohu a po r. 1567 za Drahanovických ze Stvole upravena renesančně. Zbytky "Horní tvrze" byly využity pro stavbu myslivny "Lasthauz". Při zapisování věna Mandaleně Mošovské z Moravičan v r. 1603 je uváděn mimo jiné také tvrz a ves v Drahanovicích, pivovar, dvůr, rybníky a lesy. Pro účast na stavovském povstání byl drahanovický statek Vratislavu Bernartovi ze Stvolové konfiskován a v r. 1634 dán Karolíně d´Austria, kněžně Contecroi na úhradu pohledávek.

Dále se majitelé panství často střídali, až od r. 1723 náležel Winckelsbergům, pánům ve vsi Čechách(pod Kosířem), kteří vystavěli novou faru a školu, a tvrz se stala jen sídlem různých úředníků. V r. 1768 získal drahanovický statek Emanuel Telles Duca de Sylva hr. Taroucca. Novým pánům stará tvrz již nevyhovovala a tak postavili ke konci 18.stol. severně od tvrze klasicistní zámek, kolem kterého zřídili park. Obecná škola byla v Drahanovicích od r. 1798. R.1805 byla tvrz až na „Černou věž“ zbořena. Věž byla ukončena cimbuřím a asi do r.1850 pak pokryta cibulovitým krytem, později zastřešena pseudogoticky. V r. 1834 bylo v Drahanovicích77 domů a 462 obyvatel. V r. 1861 založil Augustin hrabě Sylva-Taroucca cukrovar, který se stal v r. 1914 majetkem Rolnické akciové společnosti. V r. 1930 měly Drahanovice 174 domů a 1012 obyvatel. Za pozemkové reformy v letech 1923-26 byla větší část zemědělské půdy puštěna drobným hospodářům. Lesní hospodářství o 562 ha bylo propuštěné ze záboru celé. V letech 1928-1948 byl majitelem zbytkových statků, tvrze a zámku v Drahanovicích cukrovar.

V letech 1970-72 byla provedena rekonstrukce „Černé věže“, která je vysoká 28 metrů, má pět podlaží, která propojuje šnekové schodiště. Ve věži je instalována stálá výstava věnována tvrzi, obci a okolí. V areálu tvrze je zřízen malý přírodní amfiteátr, ve kterém se konají kulturní akce. Pod „Černou věží“ je socha sv. Jana Nepomuckého. Zámek byl zcela zmodernizován a architektonicky nevýrazná patrová obdélníková budova slouží bytovým účelům. Chráněnou památkou je také Kostel sv. Jakuba Většího z r. 1342, přestavěn barokně v r. 1742 a upraven po požáru v r. 1799, vedle kterého stojí zvonice ze 16. stol. upravená v 18. a 20.stol.. vestavěna do ohradní zdi. Na základní škole jsou pískovcové reliéfy z r. 1925 s postavami J.A.Komenského a T.G.Masaryka. Další památky najdete v různých částech obce.