Drahanovice-Ludéřov-drobné památky
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Obec Ludéřov, místní část Drahanovic s 343 (2005) obyvateli je 17 km západně od Olomouce při silnici z Olomouce do Konice, v mírně kopcovitém terénu Drahanské vrchoviny.
Ves je poprvé uváděna v r. 1349, kdy zde sídlil zeman Ludéř z Ludéřova. V druhé pol. 14.stol. sdíleli panství bratři Jan, Hereš, Heralt a Beneš z Ludéřova. V r. 1374 vložila věno v Ludéřově Obězda svému manželovi vladykovi Divovi z Čekyně. Roku 1376 získal Diva v Ludéřově podíly bratrů Hereše a Beneše a psal se potom „z Čekyně a Ludéřova“. V r. 1387 byl Ludéřov rozdělen na tři podíly: Divův, Janův a Benešův. Jan a Beneš získali v r. 1391 dvůr v Laškově a za válek mezi markrabaty jako stoupenci markraběte Prokopa neblaze prosluli pustošením biskupských statků. V r. 1399 byli za to exkomunikováni. Beneš získal postupně další majetek v okolních vsích, tím narůstala jeho vážnost a byl jmenován komorníkem menšího práva v olomoucké cúdě. V r. 1408 získal Beneš z Laškova i ves Střížov a od té doby měl Ludéřov i Střížov společné majitele. Při převodu zboží bratrů Beneše a Ješka z Ludéřova v r. 1447 na Smila z Křemže je uváděna v Ludéřově také tvrz s dvorem. Smilovi synové Zikmund a Mikuláš prodali dvůr s tvrzí Mikulášovi z Bořic a vložili v r. 1482 do zemských desek. Mikuláš z Bořic vzal na spolek svou manželku Kunku z Loděnice. Část Ludéřova držel v r. 1493 Václav ze Švábenic a Laškova a tak vznikly spory o majetek, k násilnostem i zabití Václavova poddaného Mikulášovou čeledí. Kunka z Loděnice v r. 1505 své věno v Ludéřově prodala Jiříkovi z Choltic. Majitelé Ludéřova se často měnili, až panství spadlo jako odúmrť na krále Ferdinanda I. Jeho jménem v r. 1555 podkomoří markrabství Moravského Přemek z Vícova předal statek Valentinovi Grayniczerovi z Kynygsdorfu. Majitelé ludéřovského statku se i dále často střídali.O tvrzi je zpráva ještě v trhové smlouvě z r. 1631 mezi zemskými komisaři a Fridrichem Wojstovem z Bogdunovic, ve které je Ludéřov a Střížov částí laškovského statku.
Za třicetileté války si v letech 1642-1648 švédové vybudovali z předhistorického keltského opevnění nad Ludéřovem opevnění, kterému se dnes říká „Švédská šance“ nebo také „Keltská svatyně“. O sto let později v r. 1748 tohoto opevnění využili i Prusové. Z Ludéřovského dvora si údajně Švédové zřídili vojenský špitál a ve dvorské zahradě pohřbívali mrtvé. Při prodeji Ludéřova r. 1738 Leopoldem Eugenem Podštátským z Prusínovic rytíři Jiřímu Ondřejovi von Haagenu je uváděn ovčín, dům na vaření piva a zámek s ovocnou a zelinářskou zahradou. R. 1740 koupil Ludéřov Ferdinand Bonaventura, pán na Náměšti, kam patřil až do zrušení poddanství. V soupisu vrchnostenského majetku v Ludéřově z r. 1750 jsou uvedeny tři dvory. Největší z nich byl nazývaný „ludéřovský“, menší dvůr byl nazývaný „Hrad“ (dnes samota Hradecký Dvorek) západně od vsi a nejmenší byl „Podštátský dvůr“. Pozemkové knihy měl Ludéřov od r. 1774. V r. 1808 byla na návsi vystavěna dřevěná zvonice, která byla v r. 1884 nahrazena zděnou kaplí P. Marie Růžencové. Do báně ve věži byly uloženy mimo jiné také pamětní listiny z let 1808 a 1884. Zvon v kapli byl za okupace ve II. světové válce odvezen do Německa, v r. 1946 byl nahrazen novým, který brzy praskl a tak pomoci sbírky občanů byl v r. 1974 zhotoven v Brodku u Přerova zvonařkou Laetitiovou Dytrychovou nový 83 kg zvon. V r. 1837 se v Ludéřově uvádí již jen panský dvůr a hospoda. Ve vsi bylo 45 domů a 298 obyvatel. V r. 1892 byl založen hasičský spolek. V r. 1900 měl samostatný Ludéřov 75 domů a 437 obyvatel a společně se Střížovem, který byl k Ludéřovu připojen v r. 1850 a osadou Hradecký Dvorek 108 domů a 697 obyvatel. V r. 1910 byla postavena v Ludéřově obecná škola. V r. 1955 byly k Ludéřovu připojeny Kníničky a v r. 1964 byl Ludéřov i se Střížovem a Kníničkami připojen k Drahanovicím.
K památkám v Ludéřově vedle pozůstatků tvrze a panského dvora v Ludéřově a Hradeckého Dvorka, kaple sv. P. Marie Růžencové, „Švédských šancí“ na Příhonu, najdete na Příhonu také obelisk vysoký 4 m o hmotnosti 4 tun, který zdobí rytiny rozvinuté spirály keltské ornamentalistiky, kříž z r. 1911 a také památník Svatopluka Čecha. Je zde malý amfiteater, kde se pořádají různé kulturní a společenské akce spojované s nedalekým kynologickým cvičištěm a střelnicí. Jsou odtud také nádherné výhledy na Hanou, za pěkného počasí až Na Svatý kopeček, Olomouc a Jeseníky. U nedaleké hájovny Hradecký Dvorek, při cestě do Náměště na Hané je pieta „U sv. P. Marie Růžencové“. Další pieta „U sv. Jakoubka“ je na staré „poutnické cestě“ z Náměště na Hané do Křtin u silnice do Kníniček. Před ZŠ je kaple sv. Barbory a před kaplí P.Marie Růžencové na návsi je barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1710. V zatáčce na konci obce ve směru na Laškov byl vybudován v r. 1922 pomník Svobody-památník padlým v I. světové válce a dále k Laškovu po levé straně je kamenný kříž z r. 1882.