Loading...
Turistické cíle • Příroda • Jeskyně
Jeskyně leží v údolí Křtinského potoka asi 1 km po červené a modré značce od Křtin. Z červené značky k ní vede značená odbočka. jeskyně byla v letech 1921-1944 poničena těžbou fosfátových hlín, za 2. světové války byla německou armádou upravena pro vojenské účely. Existují dvě jeskyně, Stará a Nová Drátenická, Nová byla objevena právě za 2. světové války a po válce prozkoumána. Byly zde objeveny dvě propasti, podzemní část Křtinského potoka a tzv. Svantovítův chrám. Jeskyně je nepřístupná, její část v současné době využívá Armáda České Republiky.
Drátenická jeskyně se nachází ve střední části CHKO Moravský kras v údolí Křtinského potoka asi 1 km od Křtin pod mohutnou skalní stěnou v blízkosti ponorů Křtinského potoka. V letech 1921-44 v ní probíhala těžba fosfátové hlíny, při které došlo k poničení jeskyně.
V průběhu druhé světové války byla potom upravena pro vojenské účely. K bývalému vchodu byla vybudována silniční přípojka vedoucí podél lesa a napojující se na silnici u křižovatky Babice - Křtiny. Blízký hluboký závrt zvaný Čertova studna, nacházející se u cesty vedoucí do Křtin, byl zasypán odkopanou zeminou a balvany odstraněnými z Drátenické jeskyně při výkopových pracích. Oba vchody do jeskyně byly zpevněny a na nich provedeny potřebné ochranné úpravy (tvar vstupů do písmene Z). Prostory velkého sálu jeskyně nacisté dále nerozšiřovaly. Naopak některé části a partie v pozadí nechali zazdít. Jeskynní dno bylo v celém prostoru sníženo a podlaha vybetonována.
Oba vchody jak původní, tak i druhý vchod, vybudovaný během těžby fosfátových hlín, byly přezděny mohutnou kamennou zdí. Ta byla v jižní části opatřena vchodovými dveřmi a k severní partii byla zvenčí prostřílena chodba sloužící pro odvoz materiálu. V těchto místech plánovali nacisté vytvořit odstřelením skalního masivu a odstraněním náplavy další prostor paralelní s původní Drátenickou jeskyní. Nově vzniklá prostora měla být upravena pro výrobu a skladiště. V této části měla být jeskyně též propojena s blízkou jeskyní Výpustkem.
Záměr nacistů spojit obě jeskynní pracoviště však nakonec proveden nebyl, protože v budované štole došlo ke zřícení skalního stropu. Jeho sesuv způsobilo patrně odstranění náplavy, která zde mnohdy sahala v několikametrových vrstvách až po tento strop. Pozůstatek této štoly je dnes možné nalézt ve stráni nad jeskyní. Při odstřelování skalního masivu byl v západní části jeskyně odkryt otvor ústící do prostor jeskyně nazývané Nová Drátenická. Dělníci ji zčásti prozkoumali, ale ihned poté šachtu překryli trámy a zaházeli. Tím uchránili spodní patra jeskyně před okupanty, kteří by vzniklé prostory s největší pravděpodobností využili k dalšímu rozšíření jeskyně.
Tyto nové prostory byly prozkoumány až po válce. Byly zde nalezeny dvě propasti, podzemní část Křtinského potoka a tzv. Svatovítův chrám.
Práce uvnitř jeskyně postupovaly poměrně rychle a již počátkem léta roku 1944 zde odstartovala výroba. Tato podzemní továrna byla v německých dokumentech vedena pod označením provozovna Rastl. V archivních materiálech je uvedeno, že zde nacisté umístili část provozu kalírny, lapovny a výroby součástek pro nastřikovací pumpy. Pod dozorem bývalého československého poručíka Ing. Fedy, zde pracovalo několik zaměstnanců výrobní haly 4 líšeňského závodu. V jeskyni také byly nalezeny stopy po lovcích sobů.
Dnes jsou oba vchody uzamčeny a jeskyně není přístupná.
K Drátenické jeskyni vede od rozcestí červeně značené turistcké cesty směřující z Babic do Křtin krátká červeně značená odbočka, která pak pokračuje až ke zpřístupněné jeskyni Výpustek.
Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/D1, GOL 1:25 000 Moravský kras, GOL 1:20 000 Adamov a okolí.