Dřevěný i kamenný svět pro děti - Doubice.
Turistické cíle • Výletní místa a parky • Výletní místo
Při cestování po Českosaském Švýcarsku doporučuji se také zastavit v menší vesničce Doubice, která leží mezi Kyjovem a Chřibskou. Vesnička leží v lukách obklopených lesy. Ves vznikla u jedné z nejstarších sklářských hutí kolem roku1547. Obživu později zřejmě sudetským Němcům zajišťovalo plátenictví, výroba nití a zpracování bavlny. Podle průvodce zde bylo před rokem 1945 osm drobných textilních provozoven i 8 hospod, tedy co provozovna, to hospoda.
Dnes je Doubice především obec žijící z turistického a rekreačního ruchu. Údajně zde je 12 hotelů a penzionů nabízejících ubytování. Zdálo se mi, že jednotlivé objekty jsou rozloženy poněkud neuspořádaně, protože jsem nějak nenašel běžné náměstí. Pravda však je, že jsem ho příliš nehledal. Zkusil jsem si prohlédnout dominantu vesnice, kterou je klasicistní kostel Nanebevzetí P. Marie z let 1811-14. Kostel byl bohužel zavřen, avšak zdál se být opraven. Přilehlý hřbitov byl trochu netradiční. Místo obvyklých hrobů zde byly především zídky s okénky pro urny. Prostě je znát ohromný úbytek obyvatel. V době největšího rozkvětu měla obec 1300 obyvatel, nyní pouhých 109.
Nejzajímavější na Doubici je ovšem galerie dřevěných soch a dalších věcí. Dřevěné sochy jsou různého stáří. Údajně sem každý rok jezdí sochaři, kteří platí za pobyt sochou, kterou zde vytvoří. Sochy jsou především různí pohádkové bytosti, trpaslíci, ptáci, nebo nějaké příšery. Většinou jsou velmi pěkné, bohužel nejsou zřejmě zakonzervované, takže starší dřevěná díla jsou již rozeschlá, nebo již začínají trouchnivět. Kromě dřevěných výtvorů je zde několik zbytků trochu rozpadlé bojové techniky. V části expozice jsou kamenné výtvory, nebo zídky. Celý areál má jednu velkou výhodu. Všude mohou jít dospělí i děti. Zejména menší děti si příšery, prolézačky i pískoviště bohatě užívají a dospělí mohou při tom sedět poblíž a sledovat jejich hry. Občerstvení je nabízejí samozřejmě v přilehlé restauraci.