Loading...
Bývalé městečko (nyní městys), které leží v nadmořské výšce 245 m a jež dnes obývá 1500 obyvatel, se může návštěvníkům pochlubit pěkným náměstím. Má zhruba tvar kosočtverce s jednou protáhlejší stranou a při své největší šířce 45 m dosahuje celkové délky asi 150 metrů. Největší dominantou rynku je budova radnice a starý hanácký statek se žudrem. Po dlouhé západní straně náměstí prochází hlavní silnice a přitom míjí dvě plochy s parkovou úpravou. V menším parčíku (jižně od radnice) je umístěn travertinový Pomník vojákům Rudé armády, jehož autorem se stal místní občan Petr Kotek.
Severně od něj podstatnou část plochy rynku zabírá mnohem větší park se vzrostlými stromy a sochou patrona města – sv.Floriána z roku 1863 od sochaře Arnošta Mělnického, která už je dnes poněkud zastíněna kmeny čtyř líp.
Na samém konci parku se vypíná Pomník padlým. K uctění památky obětí první světové války zde byl vystavěn v roce 1922 podle návrhu akademického sochaře Júliuse Pelikána. Bronzové desky se jmény padlých ve válce následující byly na pomník přidány roku 1947.
Jako vzpomínka na „staré dobré idylické časy“ působí stavení na západní straně rynku. Je jím selský dům se žudrem, vystavěný v první půli 18.století z nepálených cihel – vepřovic. Na náměstí trčí předsunutá část stavení, která má štít v podobě trojúhelníka s větracími otvory. Pod ním se nachází komora se dvěma okny a přízemí je tvořeno žudrem. Na první pohled připomíná jakési miniaturní podloubí, nám dobře známé z historických center měst, I ono je totiž průchozím prvkem, ale sloužilo především vlastníkovi statku a jeho rodině. A to jako před nepřízní počasí chráněný hlavní vstup do stavení a v létě se stinná prostora využívala k sousedskému klábosení a besedám.
Tohle dřevohostické žudro je tvořeno třemi velkými otevřenými oblouky. Hanácký statek, jehož střechu původně kryly došky, byl prohlášen Kulturní památkou.
Roku 1968 bylo opraveno venkovní průčelí, ale o pět let později se propadla nádvorní část žudra. Od roku 1985 přestal být dům využíván a chátral. V současnosti se nachází ve velmi utěšeném stavu, neboť vše bylo vzorně zrekonstruováno.
Východní straně náměstí vévodí nepřehlédnutelná budova renesanční radnice s předsunutou hranolovou hodinovou věží s jehlancovitou střechou, po stranách doplněnou malými (rovněž jehlancovitými) vížkami. Všech pět střešních věžiček (hlavně ta nejvyšší prostřední) poučenému návštěvníku prozradí jeden historický fakt… a to ten, že Dřevohostice měly v minulosti tzv.hrdelní právo. V análech bylo poprvé zapsáno roku 1659. Provinilci odsouzení za zvláště opovrženíhodné činy byli věšeni buď na šibenici (stávala na návrší za městečkem směrem na Holešov) anebo jim kat oddělil hlavu od trupu mečem na Stínadlech, kterážto lokalita se nacházela poblíž dnešní hospůdky „Na Špici.“
Radnice byla dosti poškozena při největším dřevohostickém požáru, jehož ničivé plameny zachvátily v dubnu 1676 větší část městečka i s farou a kostelem. Na radnice se přihodil ten zádrhel, že byla v jejím interiéru uskladněna i nádoba se střelným prachem. Následný výbuch notně „očesal“ všechny vnitřní prostory a oheň pak bohužel zničil všechny důležité listiny.
Poslední velká oprava radnice proběhla v roce 2007, dnes je sídlem úřadu městyse a v části přízemí je umístěno pohostinné zařízení s názvem S-Club.