Evangelický kostel v Bukovce
Bukovka byla známá svým odporem vůči římskokatolické církvi a všem zlořádům v ní již od husitských dob, a tak tomu bylo až do pobělohorských dob, kdy zdejší lidé náleželi mezi ty osadníky na pardubickém panství, kteří nejtužeji odpírali tehdejší rekatolizační hnutí. Část mu sice podlehla, ale zbytek vytrval, i když se navenek tvářil jako součást římskokatolické církve. Tajně se četly všechny "kacířské" knihy, mnohdy dobře ukryté po místních staveních, stejně tak se kázalo a konaly kališnické bohoslužby. Kvůli těmto fanatikům byl dokonce roku 1777 vyslán do Rohovládovy Bělé misionář Jan Brudna, který tu během tří let mj. honil nekatolíky, pálil jejich knihy a místo nich rozdával ty římskokatolické.
Nakonec byl 13. října 1781 vydán císařem Josefem II. toleranční patent a hned se začali zdejší obyvatelé hlásit k vyznání svých předků, i když tehdy pouze k helvetskému vyznání, protože podle tamního starého kalvinisty Jiřího Panchártka "Lutheráni drží hada za ocas". Nedlouho poté bylo v Bukovce již 15 evangelíků a jejich počet se posléze začal zvětšovat, i když zprvu museli za různými církevními úkony jinam, zvláště do Pardubic. Toleranční sbor v Bukovce vznikl v roce 1783 pod vedením pastora Jana Kazaye (první bohoslužby se zde uskutečnily 3. srpna 1783) a jeho prvním úkolem se stalo získat vlastní modlitebnu. Místní rolník Jan Salavec, v jehož stodole se původně konaly bohoslužby, daroval církvi pozemek na její stavbu. Dřevěná modlitebna byla postavena roku 1784, posvěcena 31. července 1785 a podle tehdejším předpisů neměla věž a vchod byl odvrácený od veřejné cesty. Ze zbytků dřeva byla o rok později zbudována fara, která se nachází za kostelem. Časem sbor zanikl, věřící z Bukovky připadli ke Krakovanům a teprve v roce 1823 byl zdejší sbor znovu obnoven, aby následujícího roku zahájil stavbu jednopatrové fary a v roce 1831 nechal vystavět novou faru (postavena byla mistrem zednickým Josefem Francouzem podle plánů jeho kladrubského kolegy Kučery), aby bylo vše dokončeno až revolučního roku 1848.
S výstavbou kamenné modlitebny to však bylo složitější. První pokusy o ni můžeme najít v roce 1836, kdy byla sehnána část stavebního materiálu i finančních prostředků. Osobní animozity a různé spory však měly za následek, že kostel evangelické církve helvetského vyznání vznikl až v letech 1859-1861 a k jeho posvěcení došlo 6. října 1861. Roku 1924 si vystavěl sbor s kostelem sousedící Husovu síň. 4. července 1929 byl kostel poškozen vichřicí, ale následně byl hned opraven. V roce 1935 byly díky sbírce mezi členy sboru a odkazu zesnulého živanického člena Pavelky pořízeny 3 zvony. Jejich odevzdání vykonal 10. června 1935 náměstek synodního seniora Kamil Nagy. O 3 roky později bylo nastíněno, že je potřeba opravit interiér chrámu a postavit novou faru, protože ta dosavadní z roku 1848 potřebovala stále víc oprav, a tudíž velké množství finančních prostředků. Sborové shromáždění se sice usneslo na zřízení zvláštního stavebního fondu, ale potřebné finance sboru chyběly, protože většina jeho členů nepatřila zrovna mezi movité občany. Takže vše zůstalo při starém.
Teprve po osvobození v roce 1945 byly zahájeny přípravy k velké sbírce na důkladnou opravu církevních budov a stavbu nové fary. V létě 1951 došlo k velké rekonstrukci kostela, kterou umožnily finanční příspěvky synodní rady a KNV. Sami členové sboru se účastnili brigád, darovali stavební materiál a někteří i finance. O rok později byla přeložena střešní krytina. Další oprava proběhla roku 1963. Později byla postavena nová fara, jež byla odevzdána svému účelu 20. října 1968. V roce 1984 byly opraveny klempířské prvky na objektu. V roce 1995 se podařilo s finanční pomocí města Basileje, obecního úřadu v Bukovce a z darů členů sboru provést opravu fasády a v následujícím roce pak i interiéru kostela. V letech 2014-2015 proběhla termosanace krovů a nátěry dřevěných konstrukcí střechy kostela ochrannými prostředky. Roku 2018 získal objekt nové krovy a střešní krytinu nad lodí.
Tento novorenesanční objekt má obdélnou loď se vstupem obráceným k silnici. Nad vstupním průčelím se tyčí jehlancovitě zastřešená hranolová věž, pod kterou se nachází vchod do kostela, nad nímž je vyveden do fasády nápis: „JÁ JSEM DVÉŘE, SKRZE MNE VŠELLIBY KDO, SPASEN BUDE, A VEJDE I VYJDE, A PASTVU NALEZNE JAN X IX.“ Vnější fasáda je zdobena řadou biblických citáty. Vlevo od vchodu se nachází v mělkém výklenku text: „Náš král Ferdinand I. Dobrotivý, svobodné a evangelické město Basilej, Gustav-Adolfský spolek, skoro všickni zdejší evangelíci a mnohé jiné církve stavěli dům tento celý z lásky.“ Nalevo je naopak biblický citát: „Bůh láska jest, a kdož v lásce přebávý v Bohu přebývá a Bůh v něm. I. Ján. 4.16.“
Vedle hlavního se v kostele nachází trojice vedlejších oltářů, jež mají úpravu z 2. poloviny 19. století. Oltář Panny Marie je z roku 1852. Oltář Božího hrobu má altare portabile z roku 1602, svěcené od Bonea, arcibiskupa pražského. Druhý postranní oltář je zasvěcen sv. Janu. Nad vchodem do sakristie visí obraz sv. Rosalie, jehož autor se inspiroval technikou Ignáce Raaba. Rámec je z poloviny 18. století. Z téže doby je dřevěná kazatelna s rozetami a slunečnicovými květy a křtitelnice s třemi nohami z téhož materiálu. Za faráře Sebastiana Karáska byl opraven hlavní oltář, kazatelna a došlo též k pořízení nové křížové cesty. Uvnitř kostela je navíc umístěna pamětní deska s textem: „NEBO JSEM USOUDIL NIC JINÉHO NEUMĚTI, MEZI VÁMI, NEŽLI JEŽÍŠE KRISTA A TO TOHO UKŘIŽOVANÉHO. I. KE KOR. 2,2 V UPOMÍNKU NA JOSEFA DOBIÁŠE, FARÁŘE A HISTORIKA, BUDOVATELE TOHOTO CHRÁMU PÁNĚ A DUCHOVNÍHO SBORU 1858-1908 VZPOMÍNEJTE NA VŮDCE SVÉ, KTEŘÍŽ VÁM MLUVILI SLOVO BOŽÍ... ŽID.13.7. L. P. 1947“
Do věže, jež od svého postavení v roce 1861 postrádala jakýchkoliv zvonů, byla v pozdější době zavěšena trojice původních zvonů. První vážil 737 ½ libry a měl obraz sv. Pavla a sv. Václava; druhý měl hmotnost 360 liber a na jeho plášti byl obraz sv. Jiří s krucifixem a třetí vážil 215 liber, později pouze 183 liber a byl obohacen vyobrazením Panny Marie. Později byla trojice zdejších zvonů popisována takto: první o průměru 0,93 m, výšce 0,80 m (s korunou), s reliéfy sv. Pavla a sv. Václava a s nápisem: „KE CTI A CHWALE BOHU WŠEMOHOUCÍMU ULITÝ OD ANT. SCHNEIDRA V HRADCI KRÁLOWÉ W ROKU P. 1829.“; druhý o průměru 0,72 m, výšce 0,65 m byl přelit roku 1879 nákladem faráře Františka Hýbla a třetí o průměru 0,56 m, výšce 0,52 m byl přelit v roce 1855 od K. Hellmanna v Praze. Díky rekvizicím obou světových válek (5. března 1942 byly zrekvírovány zvony, jež byly zavěšeny na věž 10. června 1935) se do dnešní doby dochoval pouze 1 zvon. Více o sboru se dá najít zde: http://bukovka.evangnet.cz a o celé obci lze získat mnoho cenných informací v knize "Bukovka v proměnách času. 650 let: 1365-2015" od Aleše Kozára.
Nakonec byl 13. října 1781 vydán císařem Josefem II. toleranční patent a hned se začali zdejší obyvatelé hlásit k vyznání svých předků, i když tehdy pouze k helvetskému vyznání, protože podle tamního starého kalvinisty Jiřího Panchártka "Lutheráni drží hada za ocas". Nedlouho poté bylo v Bukovce již 15 evangelíků a jejich počet se posléze začal zvětšovat, i když zprvu museli za různými církevními úkony jinam, zvláště do Pardubic. Toleranční sbor v Bukovce vznikl v roce 1783 pod vedením pastora Jana Kazaye (první bohoslužby se zde uskutečnily 3. srpna 1783) a jeho prvním úkolem se stalo získat vlastní modlitebnu. Místní rolník Jan Salavec, v jehož stodole se původně konaly bohoslužby, daroval církvi pozemek na její stavbu. Dřevěná modlitebna byla postavena roku 1784, posvěcena 31. července 1785 a podle tehdejším předpisů neměla věž a vchod byl odvrácený od veřejné cesty. Ze zbytků dřeva byla o rok později zbudována fara, která se nachází za kostelem. Časem sbor zanikl, věřící z Bukovky připadli ke Krakovanům a teprve v roce 1823 byl zdejší sbor znovu obnoven, aby následujícího roku zahájil stavbu jednopatrové fary a v roce 1831 nechal vystavět novou faru (postavena byla mistrem zednickým Josefem Francouzem podle plánů jeho kladrubského kolegy Kučery), aby bylo vše dokončeno až revolučního roku 1848.
S výstavbou kamenné modlitebny to však bylo složitější. První pokusy o ni můžeme najít v roce 1836, kdy byla sehnána část stavebního materiálu i finančních prostředků. Osobní animozity a různé spory však měly za následek, že kostel evangelické církve helvetského vyznání vznikl až v letech 1859-1861 a k jeho posvěcení došlo 6. října 1861. Roku 1924 si vystavěl sbor s kostelem sousedící Husovu síň. 4. července 1929 byl kostel poškozen vichřicí, ale následně byl hned opraven. V roce 1935 byly díky sbírce mezi členy sboru a odkazu zesnulého živanického člena Pavelky pořízeny 3 zvony. Jejich odevzdání vykonal 10. června 1935 náměstek synodního seniora Kamil Nagy. O 3 roky později bylo nastíněno, že je potřeba opravit interiér chrámu a postavit novou faru, protože ta dosavadní z roku 1848 potřebovala stále víc oprav, a tudíž velké množství finančních prostředků. Sborové shromáždění se sice usneslo na zřízení zvláštního stavebního fondu, ale potřebné finance sboru chyběly, protože většina jeho členů nepatřila zrovna mezi movité občany. Takže vše zůstalo při starém.
Teprve po osvobození v roce 1945 byly zahájeny přípravy k velké sbírce na důkladnou opravu církevních budov a stavbu nové fary. V létě 1951 došlo k velké rekonstrukci kostela, kterou umožnily finanční příspěvky synodní rady a KNV. Sami členové sboru se účastnili brigád, darovali stavební materiál a někteří i finance. O rok později byla přeložena střešní krytina. Další oprava proběhla roku 1963. Později byla postavena nová fara, jež byla odevzdána svému účelu 20. října 1968. V roce 1984 byly opraveny klempířské prvky na objektu. V roce 1995 se podařilo s finanční pomocí města Basileje, obecního úřadu v Bukovce a z darů členů sboru provést opravu fasády a v následujícím roce pak i interiéru kostela. V letech 2014-2015 proběhla termosanace krovů a nátěry dřevěných konstrukcí střechy kostela ochrannými prostředky. Roku 2018 získal objekt nové krovy a střešní krytinu nad lodí.
Tento novorenesanční objekt má obdélnou loď se vstupem obráceným k silnici. Nad vstupním průčelím se tyčí jehlancovitě zastřešená hranolová věž, pod kterou se nachází vchod do kostela, nad nímž je vyveden do fasády nápis: „JÁ JSEM DVÉŘE, SKRZE MNE VŠELLIBY KDO, SPASEN BUDE, A VEJDE I VYJDE, A PASTVU NALEZNE JAN X IX.“ Vnější fasáda je zdobena řadou biblických citáty. Vlevo od vchodu se nachází v mělkém výklenku text: „Náš král Ferdinand I. Dobrotivý, svobodné a evangelické město Basilej, Gustav-Adolfský spolek, skoro všickni zdejší evangelíci a mnohé jiné církve stavěli dům tento celý z lásky.“ Nalevo je naopak biblický citát: „Bůh láska jest, a kdož v lásce přebávý v Bohu přebývá a Bůh v něm. I. Ján. 4.16.“
Vedle hlavního se v kostele nachází trojice vedlejších oltářů, jež mají úpravu z 2. poloviny 19. století. Oltář Panny Marie je z roku 1852. Oltář Božího hrobu má altare portabile z roku 1602, svěcené od Bonea, arcibiskupa pražského. Druhý postranní oltář je zasvěcen sv. Janu. Nad vchodem do sakristie visí obraz sv. Rosalie, jehož autor se inspiroval technikou Ignáce Raaba. Rámec je z poloviny 18. století. Z téže doby je dřevěná kazatelna s rozetami a slunečnicovými květy a křtitelnice s třemi nohami z téhož materiálu. Za faráře Sebastiana Karáska byl opraven hlavní oltář, kazatelna a došlo též k pořízení nové křížové cesty. Uvnitř kostela je navíc umístěna pamětní deska s textem: „NEBO JSEM USOUDIL NIC JINÉHO NEUMĚTI, MEZI VÁMI, NEŽLI JEŽÍŠE KRISTA A TO TOHO UKŘIŽOVANÉHO. I. KE KOR. 2,2 V UPOMÍNKU NA JOSEFA DOBIÁŠE, FARÁŘE A HISTORIKA, BUDOVATELE TOHOTO CHRÁMU PÁNĚ A DUCHOVNÍHO SBORU 1858-1908 VZPOMÍNEJTE NA VŮDCE SVÉ, KTEŘÍŽ VÁM MLUVILI SLOVO BOŽÍ... ŽID.13.7. L. P. 1947“
Do věže, jež od svého postavení v roce 1861 postrádala jakýchkoliv zvonů, byla v pozdější době zavěšena trojice původních zvonů. První vážil 737 ½ libry a měl obraz sv. Pavla a sv. Václava; druhý měl hmotnost 360 liber a na jeho plášti byl obraz sv. Jiří s krucifixem a třetí vážil 215 liber, později pouze 183 liber a byl obohacen vyobrazením Panny Marie. Později byla trojice zdejších zvonů popisována takto: první o průměru 0,93 m, výšce 0,80 m (s korunou), s reliéfy sv. Pavla a sv. Václava a s nápisem: „KE CTI A CHWALE BOHU WŠEMOHOUCÍMU ULITÝ OD ANT. SCHNEIDRA V HRADCI KRÁLOWÉ W ROKU P. 1829.“; druhý o průměru 0,72 m, výšce 0,65 m byl přelit roku 1879 nákladem faráře Františka Hýbla a třetí o průměru 0,56 m, výšce 0,52 m byl přelit v roce 1855 od K. Hellmanna v Praze. Díky rekvizicím obou světových válek (5. března 1942 byly zrekvírovány zvony, jež byly zavěšeny na věž 10. června 1935) se do dnešní doby dochoval pouze 1 zvon. Více o sboru se dá najít zde: http://bukovka.evangnet.cz a o celé obci lze získat mnoho cenných informací v knize "Bukovka v proměnách času. 650 let: 1365-2015" od Aleše Kozára.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.101, 15.624)
Poslední aktualizace: 15.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Bukovka
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Evangelický kostel v Bukovce
Bukovka
Vesnice
Jméno této vsi je odvozeninou od bukového porostu, což potvrzuje rovněž profesor Antonín Profous ve své knize „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny“:„3. Bukovka (lid. v Bukovce, do Bukovky, Bukovák, bukovskej), ves u lesů 8 ½ km sv. od Přelouče: 1400 in villa Bukowczie N. Dec., proclam. in Grecz, AČ. 35/35 č. 56; 1400 in villa Bukowka, DD. 14/16; 1415 Ro…
0.5km
více »
Rybník Trhoňka
Rybník
Tato vodní plocha, která byla vybudována na jih od obce Bukovky na stejnojmenném potoce, byla zvána rovněž jako Trhanka či Trhonka, stejně jako nedaleká panská hájovna. První zmínka o její existenci pochází z urbá…
0.8km
více »
Habřinka (Bukovka)
Místní část
První zmínka o Habřince má oficiálně pocházet z roku 1542, ale v tomto případě se prameny rozcházejí. Podle jedněch ji měli již v roce 1437 koupit Bukůvkové z Bukovky, přičemž předtím měla náležet k opatovickému benediktinskému klášteru. Jiné zdroje hovoří o tom, že patřila ode dávna ke tvrzi v Krchlebích (roku 1440 náležely 2 dvory kmetcí s platem v Habřince Václavu a Janu řeč…
1.2km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Rohovládově Bělé
Pomník
Obludné vzpomínky na období 1. světové války měli lidé v sobě dlouhá léta, a to až do doby, kdy je přehlušily události té následující, která předchozí konflikt svojí hrůzností přímo zastínila. Nejsmutnější věcí však byly ztráty na životech a ještě v průběhu prvního celosvětového konfliktu se začali místní lidé zaobírat nápady na zřízení dostatečné vzpomínky na ty, jimž nebylo d…
1.4km
více »
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Rohovládově Bělé
Kostel
Tento kostel byl farním již roku 1361, kdy náležel ke královéhradeckému dekanátu a archidiakonátu. Tehdy bělský plebán uváděl plebána do Živanic. Kdy vznikl nevíme, ale muselo to být někdy po roce 1282, kdy zde by…
1.4km
více »
Tichý rybník
Rybník
Na rozdíl od okolních vodních ploch nepatří Tichý rybník mezi ty nejstarší pernštejnské, neboť byl zřízen pardubickým okresním velkostatkem až po vzniku ČSR. Vznikl na pozemcích vídeňského průmyslníka barona Richa…
1.6km
více »
Lázně Bohdaneč - NS Pernštejnskými rybníky
Rybník
Opět se vydáme z centra Lázní Bohdaneč po zelené turistické značce, tentokrát se jí budeme za mostkem stále držet. Vyvede nás doleva a jde souběžně s Opatovickým kanálem.Bohužel při vozovce sž k dalšímu rozcestníku Lázně Bohdaneč ATC. Odsud už zahneme vpravo a mezi zahradami nas stezka vynese až na louky. Dále pokračujeme stále rovne polní cestou a po necelém kilometru staneme …
1.9km
více »
Rybník Skříň
Rybník
Pokud nahlédneme do „Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska“ od Stanislava Štefáčka, tak se o tomto rybníku dozvíme toto: „Skříň (26 ha) VČ u Neratova 2,8 km SZ od Lázní Bohdaneč na pravém přítoku Opato…
2km
více »
Rybník Rozhrna
Rybník
Tento rybník patří stejně jako Trhoňka ke katastru obce Bukovky a je zásobován vodou z téhož potoka, a tudíž nemá nic společného s Opatovickým kanálem, který byl jinak zřízen na zásobování jiných rybníků vodou v o…
2.1km
více »
Pomník padlým v Křični
Pomník
Pomník je umístěn v centru obce u odbočky na obec Pravy.Je na něm text:
OSVOBOZENÉ VLASTIA VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914. – 1918.PADLÝM BRATŘÍM.JOSEF KLEMPÍŘ 1875 – 1914, FRANT. MALÝ 1887 – 1914, FRANT. VĚŘÍŠ 1888 – 1914, JAN MALÝ 1880 – 1915, FRANT. POKORNÝ 1881 – 1915, JOS. HOLEČEK 1881 – 1915, FRANT. SALAVEC 1883 – 1915, FRANT. SLAVÍK 1887 - 1915, FR. ŠTĚPÁNEK 1891 – 1915, JOSEF SLA…
2.4km
více »
Křičeň
Vesnice
Tato lokalita byla původně vlastnictvím opatovických benediktýnů, a to až do zničení jejich kláštera husity v roce 1421. K původu jejího pojmenování je nejlepší otevřít knihu prof. Antonína Profouse „Místní jména …
2.5km
více »
turistické rozcestí les Rybničný
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v lese mezi Přelovicemi a Neratovem, ukazuje turistům cestu po zelené značce ve směru Přelouč - Lázně Bohdaneč a upozorňuje na možnost uzavírky cesty vojenskou hlídkou a nab…
2.6km
více »
Opatovický kanál
Technická památka
Opatovický kanál je technickou památkou dokazující um našich předků. Byl vybudován Pernštejny v letech 1498 až 1514 k pohonu mlýnů, hamrů a valch v rámci pardubicko-bohdanečské rybniční soustavy. Sítí pohonných ka…
3km
více »
Rybník Durasko
Rybník
Rybník Durasko nad lesem "Ohrádkou" vznikl v téže době, kdy byl založen nedaleký rybník Kamenec, takže se soudí, že jeho počátek musíme hledat v období, kdy byly Pravy v roce 1521 přikoupeny Vilémem z Pernštejna k…
3.2km
více »
Malá rozhlednička či ornitologická pozorovatelna na okraji Bohdanečského rybníka u Lázní Bohdaneč
Rozhledna
Na severním okraji příjemného městečka Lázní Bohdaneč se nachází v nadmořské výšce 215 metrů Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka o rozloze 247,8 ha. Vyhlášena byla v roce 2005, ale první o…
3.6km
více »
Socha sv. Jana Nepomuckého na okraji Lázní Bohdaneč u Bohdanečského rybníka
Socha
Sv. Jan Nepomucký byl generální vikář pražského arcibiskupa, mučedník katolické církve a také jeden z českých zemských patronů. Datum jeho narození není přesně známo, ale úmrtí ano. Stalo se tak přesně před 623 …
3.8km
více »
Opatovický vodní kanál – zajímavé středověké vodní dílo
Technická památka
Kdysi tady bylo množství slepých ramen řeky Labe, možná i samotná řeka tudy tekla a tudíž byly ve zdejším kraji močály a mokřiny. Koho jako prvního napadlo tady vytvořit rybniční soustavu, se již asi nedozvíme, …
3.8km
více »
Rybník Černý Nadýmač u Přelouče
Rybník
Rybník Černý Nadýmač leží uprostřed lesů mezi Břehy u Přelouče a Vlčí Habřinou. Jeho rozloha je cca 12 ha. Napájen je Sopřečským kanálem, který je odbočkou kanálu Opatovického. Zajímavostí tohoto rybníka je předev…
4.1km
více »
Soutěž 2
body
www.turistikaprozivot.cz
Lovecký zámek
Zámek
dobry den mile rad bych touto cestou vam chtel zdelit ze se od Hradce Kralove zhruba 17km u obce Rohoznice nachazi mensi lovecky zamecek nad klechtaveckym rybnikem a chci aby se o nem vedelo jake nadherne stavby chatraji
dekuji
4.1km
více »
Soprečský vodní kanál
Technická památka
Soprečský vodní kanál najdete severovýchodně od Přelouče na Pardubicku. Kanál je funkční technickou památkou, i když dnes napájí už jen Černý Nadýmač a Soprečský rybník. Dříve napájené další rybníky v dnešní do…
4.3km
více »
Sopřečský rybník
Rybník
Jak už název napovídá, leží u obce Sopřeč, a to jižním směrem.
Hráz rybníka je dlouhá asi 650 m a široká 5 m. Celková výměra vodní plochy je zhruba 80 ha. Rybník je napájen Vyšehněvickým…
4.6km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
K ruchadlu bratranců Veverkových
Trasa
Krátký a pohodlný okruh pro lázeňské hosty a jejich návštěvy. Dovede vás příjemnou cestou k domku bratranců Veverkových. Trasa se dá výhodně kombinovat s trasou popsanou na https://www.turis…
5km
více »
Krásné městečko Lázně Bohdaneč a významný architekt Josef Gočár
Zajímavost
První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Zaznamenává spor mezi občanem Křížem a bohdanečským farářem, který vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní deska. Je však pravděpodobné, že osada vznikla …
5km
více »
Lázně Bohdaneč
Město
Lázně Bohdaneč leží ve Východních Čechách, severozápadně od města Pardubice. Město se rozkládá v Pardubické kotlině a je obklopeno soustavou rybníků. Bohdaněčský rybník severním směrem od města patří k nejstarším …
5km
více »
Výlet do Lázní Bohdaneč
Tipy na výlet
Vyjíždíme vlakem, cíl vláčku je v Pardubicích na hlavním nádraží,
kde si v trafice koupíme lístek na trolejbus
a hned před nádražím máme před sebou stanoviště trolejbusů.
Odtud se…
5.1km
více »
Přelouč
Město
Přelouč leží ve Východních Čechách, západním směrem od města Pardubice. Město se rozkládá na levém břehu Labe u východního okraje České tabule. V nedalekém okolí města se rozprostírají malebné lesy. V okolí města vytvořilo Labe několik mrtvých ramen. V Přelouči je na řece Labi přístaviště lodí, kterými se můžeme po Labi vydat do Pardubic. Severním směrem od Přelouče je u obce B…
8.1km
více »
Pardubice - zámek
Zámek
Pardubický zámek je nepřehlédnutelnou dominantou centra krajského města Pardubic ve východních Čechách. Zámek je ojedinělou architektonickou památkou ve středních Evropě. V zámeckých interiérech se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy. Na zámku je umístěna Východočeská galerie a Východočeské muzeum, které návštěvníkům…
13km
více »
Pardubice - město
Město
Pardubice leží ve Východních Čechách, jižním směrem od Hradce Králové. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. Město se rozkládá na soutoku Labe a C…
13.2km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
14.2km
více »