Farní kostel Vzkříšení Páně ve Slavkově u Brna

Města Bučovice a Slavkov u Brna mezi sebou nesoutěží jen svými zámky a jejich zahradami, ale také svými církevními svatostánky. Stavba farního kostela ve Slavkově se uskutečnila na popud ponížené žádosti městské rady knížeti Václavu Antonínu z Kounic a Rietbergu. Pan kníže byl zřejmě ve velmi dobré náladě - vždyť na jeho novém skvostném zámku už před časem umlklo finální cinkání zednických lžíc, a tak městským radním ochotně vyhověl. Dokonce oslovil vídeňského dvorního architekta Ferdinanda Hotzendorfa z Hohenbergu a nechal projektovou dokumentaci zpracovat u něj. Nový pozdně barokní kostel byl vystavěn na místě, na kterém stávala až do roku 1527 stará gotická svatyně. U nového kostela se už ve velké míře uplatnil nový moderní sloh zvaný klasicismus. Je patrný hlavně na jižním vstupním průčelí kostela, otevřeném k hornímu konci dnešního Palackého náměstí a nacházejícím se poblíž renesanční radnice s její charakteristickou věžičkou.

Ve Slavkově u Brna tak vznikl na Moravě vzácný církevní klasicistní skvost. Poměrně mohutnou jednolodní stavbu oživují termální okna. Stavba tvoří jednotný komplex spolu s farou, která se na severní straně ve dvou křídlech rozpíná od kostelní věže - ta nepřevyšuje štít kostela se střechou a není tak jeho dominantou, jak bývá zvykem jinde. (Je nutno dodat, že fara i věž byly ke kostelu přistavěny až později.) Kostel stojí na původním bažinatém terénu, a tak málokoho napadne, že jeho základy musely být zpevněny množstvím dřevěných pilotů. Vstup do chrámu se k náměstí otevírá skvostným "antickým" průčelím se šesti mohutnými sloupy. V bělostně zářícím interiéru nás zaujme hlavní oltář, který má svatostánek kryt kopulí a stojí na 8 sloupech. Na zdi nad oltářem můžeme obdivovat obraz Vzkříšení Páně, nad ním pak Archu úmluvy - obrazy jsou štukové. Tři oltáře jsou vystavěny z červeného mramoru. O sochařskou výzdobu interiéru a o reliéf Rozeslání apoštolů se postaral sochař F. Zackerle. Na dalších reliéfech v chrámu vidíme postavy v nadživotní velikosti. V boční kapli kostela na oltáři visí obraz svatého Jakuba Většího - pochází z původně zbořeného farního kostela. (Jako mimořádně vznešeně působící celek je interiér kostela naprosto úžasný, toliko s "maličkou" vadou na kráse: málokoho při pohledu na tři Kazatelny napadne, že má tato skvostná chrámová loď natolik mizernou akustiku, že se nakonec ke kázání používala Kazatelna jen jedna a to ještě ta boční!)

Kostel Vzkříšení Páně se začal stavět r.1786 a dokončen byl za pouhé tři roky! Nejspíš byl i pan hrabě s výsledným dílem spokojen - nezapomeňme, že ze zámeckých teras se otevírá výhled právě na jádro města pod námi - a on si zcela jistě právem přál, aby terasu zámku přečnívající církevní stavba, byla stavbou reprezentativní a vhodně doplňovala komplex zámku a Zámecké zahrady. My - novodobí návštěvníci a obdivovatelé kostela, si zase musíme uvědomit, že ta krása, kterou se dnes můžeme kochat, není původní, ale chrám prošel mnohými rekonstrukcemi. Jen tak namátkou: výmalba kostela proběhla v letech 1927 a pak r.1958, v 80.letech min.století do kostela přibyly nové varhany, pak také mramorová dlažba a oltář. Po sametové revoluci se teprve pořádně započalo s jeho renovací. V průběhu let (a podle stupně posloupnosti oprav) se chrám dočkal nových krovů a střechy, elektroinstalace, opravy omítek a fasád, nových hodin, nové výmalby interiéru a restaurace reliéfů...

Díky tomu všemu v současnosti můžeme jeho venkovní i vnitřní podobu obdivovat v té největší možné kráse.