Frýdek - demolice historické textilní budovy

Fotografie (1)  • Foto: Franta

Jednu sobotu na začátku měsíce června jsme zasvětili výletu do Frýdku-Místku. Když jsme kráčeli od vlakového nádraží do centra města, zaujal mne pohled na starou tovární budovu po naší pravici, která se právě nacházela v pokročilé fázi demolice. O něco později jsme se při prohlídce frýdeckého zámku od našeho průvodce dozvěděli bližší informace o rozkvětu města v 19.století právě díky velkým textilním továrnám... a o tom, jak jisté městské sdružení požádalo ministerstvo Kultury, aby byl areál továrny Slezan prohlášen za kulturní technickou památku. Argumentovalo tím, že město v minulosti přišlo už o množství památných budov a z historických jáder souměstí se zachovala jen nevelká torza. A to málo, co zbylo, bylo navěky zohyzděno hlavním silničním tahem, procházejícím samotným středem Frýdku-Místku a že mohutný komplex textilní továrny s vysokými okny je podle architektů a památkářů natolik cenným skvostem, že si ochranu zaslouží. Bohužel, nestalo se tak. Ministerstvo žádosti nevyhovělo. Proti byl správce kurzovní podstaty a rovněž krajský a stavební úřad. Navíc jsou všechny tyto budovy v soukromém vlastnictví...

Poněvadž jsme se po prohlídce města zpět na nádraží dostali oklikou z druhé strany - z Místku, neměl jsem už čas zajít zpět k továrně a podívat se, jak ta demolice pokročila. Po návratu domů jsem si na netu vyhledal bližší informace a docela mne překvapily: zhruba 10 dnů před plánovanou demolicí napsalo jisté městské sdružení, které chtělo zabránit zbourání historické přádelny, rozsáhlou petici. Na internetu pak probíhala diskuze mezi těmi, kdo byli pro záchranu -(několik stovek lidí) - a kdo proti. Argumenty o nutnosti zachovat historické dědoctví byly přebíjeny názory, že památkáři mají velké oči - chránit by chtěli všechno, ale už neberou v úvahu, kde se na rekonstrukci všech takových staveb seženou peníze.

Pak se ale přihodilo to, že ministerstvo svůj názor přehodnotilo a Slezan za kulturní památku skutečně vyhlásilo! Stalo se tak ale, když už byla rozjeta demolice té budovy, kterou jsme viděli.

Okamžitě po tomto kroku změnilo svůj názor také vedení města a zaujalo stanovisko tovární areál chránit. Vzápětí se ale po právu ozvali majitelé nemovitostí - prý jim takovéto rozhodnutí notně zkomplikuje využívání budov... a městští radní opět ustoupili. Ale přišli na šalomounské řešení - požádají prý ministerstvo Kultury, aby žádost o zřízení ochranné zóny dalo prozatím do šuplíku...

No comment!

(Takže tato moje jediná fotografie demolice je už nyní možná jen historickým obrázkem...)