Loading...
Centrální či hlavní náměstí severočeského Frýdlantu se kupodivu nejmenuje Valdštejnovo, ale je pojmenováno po prezidentu T. G. Masarykovi. Je sice otázkou, byl-li někdy Masaryk v silně německém městě na návštěvě (možné to je). Vévoda zřejmě občas fo Frýdlantu zajel, možná tu i občas bydlel, když už si přídomek města přijal do svého vévodského titulu.
Jak známo, Albrecht z Valdštejna vlastně pocházel z poměrně chudých poměrů /tedy ve srovnání s jiným panstvem), ovšem protože dobře odhadl politickou situaci a přiklonil se na stranu vítěznou, tedy císařskou již v počátku vzpoury českých stavů v roce 1618. Díky promyšleným nákupům pozdějších konfiskátů (to se to lacině privatizovalo) získal obrovské državy, které tedy proměnil takřka v menší stát ve státě. Frýdlant sice nebyl úplně hlavním Valdštejnovým sídlem, to hodlal přesunout do Jičína kvůli blízkosti rodového majetku (hrad Valdštejn), vzpomeňme i velkolepou rezidenci na pražské Malé Straně. I přesto se frýdlanští ke „svému“ vévodovi hlásí.
Některými historiky sice bývá Valdštejnovi vytýkáno, že se přiklonil na císařskou stranu a tím zradil českou věc. To je ovšem poněkud diskutabilní, když si uvědomíme, že hrabě Thurn, když vedl defenestraci na místodržitelství oslovil zúčastněné „Edle Herrn, da habt Ihr den anderen“ („Urození pánové, tady máte toho druhého“). Inu neuměl česky.
Naproti tomu Valdštejn patrně česky mluvil…
Nakonec dnes se už díváme i na problematiku celého dění období třicetileté války jinak, nejen tedy ovlivněni četbou Jiráska.
Nicméně i vévodovi nakonec bylo jeho vévodství titulativně malé a toužil zřejmě získat vyšší excelentnost. O co přesně ale šlo se nedozvíme, protože jak známo roku 1634 byl Valdštejn zavražděn v Chebu.
Právě na oslavu 300 let od Albrechtova zavraždění (dá-li se vražda slavit?) si postavili ve Frýdlantu vévodovu sochu. Socha byla odhalena 1. července 1934. Předlohu sochy vytvořil akademický sochař Heinrich Scholz. Bronzová socha byla odlita firmou Barták z Prahy. Akci financoval Pěstební a okrašlovací spolek.
Socha byla původně umístěna na starší kašně z roku 1914 uprostřed náměstí. Kašna po druhé světové válce byla zrušena a byl i problém co se sochou. Dokonce se uvažovalo o sešrotování (už prý dokonce byla ve sběrných surovinách). Na náměstí byla socha k vidění do roku 1947, problém byl ve faktu, že autorem byl německý sochař. Socha naštěstí byla zachráněna i přičiněním kustoda muzea Václava Mráze. Frýdlantské Muzeum samozřejmě sídlí na zámku a tam byl vévoda od roku 1956 k vidění.
V roce 2007 proběhla rekonstrukce náměstí a vrátila se tam i opravená socha. Vlastně je skoro opět sochou na kašně, tedy pohlíží na moderní vodní prvek čtvercového formátu s mírným odstupem.