Frýdlant (v Čechách) – radnice

Jednou z mnoha zajímavých frýdlantských památek je zdejší neorenesanční radniční budova nacházející se v severozápadní frontě náměstí T.G. Masaryka (č. 37). I když se jedná o stavbu z konce 19. století, mezi naše chráněné památky byla zařazena hned v první vlně, tedy v květnu roku 1958. Podoba budovy vychází ze severoněmecké (neo)renesance a radnici ji svým projektem vtiskl vídeňský architekt Franz von Neumann. Jedná se o velkoryse pojaté sídlo „městské vlády“, které od roku 1896, kdy tato budova nahradila starou radnici z roku 1532, patří k hlavním dominantám Frýdlantu. Navíc zde najdeme poměrně velké množství nejrůznějších uměleckých děl a umělecko - řemeslných prvků vysoké kvality i hodnoty.

Frýdlantská radnice je dvoupatrovou budovou z režného zdiva, která je postavena na půdorysu písmene U. Dominuje jí – z jižního nároží vystupující – 48 m vysoká věž s ochozem. Pod ním jsou umístěny číslice letopočtu 1893, kdy byla stavba nové radnice zahájena. Fasádu charakterizuje bohatá kamenická výzdoba z pískovce. Hlavní vchod kryje trojdílná arkáda podloubí směřující do náměstí. Středovou osu průčelí završuje trojdílný volutový štít s plastikou městského znaku, kterou nesou dva heroldi. Většinu plochy rizalitu pak zabírá balkón a velké trojdílné okno zasedacího sálu s vitrážemi. Vedle něj můžeme vidět dvě alegorické sochy od vídeňského sochaře Theodora Friedela (vlevo alegorie práce a obětavosti, vpravo věrnosti a spravedlnosti). Zajímavý je rovněž rizalit západního dvorního průčelí, na kterém je osazena trojice erbovních pamětních desek ze staré radnice. Ty pocházejí z období 16. a 17. století a můžeme na nich vidět rodové erby Gallasů, de Arco, z Ladronu, Redernů a Šliků.

Z historie radnice (nebo spíše radnic) stojí jistě za zmínku ještě několik dalších událostí.

Původní radnice stála ve středu náměstí a měla dvě věže. V letech 1584 až 1588 byla přebudována větší radniční věž, do které byl umístěn hodinový zvon z roku 1585. Součástí radnice byla v 16. století také hospoda nebo-li městský sklep a nechybělo ani vězení se samostatnou kobkou, kde bývaly veřejně vystavovány nevěrné ženy, nebo přiléhající masné krámy, nad kterými se tyčila tzv. Řeznická věž. V roce 1634 radnice vyhořela a kvůli Třicetileté válce byla obnovena až roku 1663. Měla také dvě věže (ona v podstatě i celá radnice byla tvořena dvěma spojenými budovami), ta větší, tzv. Hodinová (nebo též Hlavní), se pyšnila cihlovým ochozem. Zajímavé bylo, že většinu patra nezabíral zasedací sál městské rady, ale sousední sál taneční. Další úpravy pak radnici čekaly v roce 1705, kdy hlavní věž zasáhl blesk. Na počátku roku 1797 tato radnice zcela vyhořela, ale její obnova byla dokončena již po dvou letech (masné krámy a nálevna již ale byly součástí vedlejších domů).  V patře radnice se nacházel radní sál, městský archiv a také nezbytný sál, kde se konaly pravidelné taneční zábavy a divadelní představení. Zajímavé bylo také střídání využití jedné z místností jako vinného šenku a kanceláře starosty.

V roce 1850 byl na náměstí položen základní kámen nové budovy, která měla být současně městskou radnicí, okresním hejtmanstvím a soudem. Většina původní radnice byla stržena … a až do roku 1868 se už nic nedělo. Poté radnici upravil stavitel Franz Elstner a ta v této podobě zůstala do roku 1897. Mezitím – tedy v již zmíněném roce 1893 - však už byla zahájena stavba nové výstavní radniční budovy, jejíž podobu navrhl známý vídeňský architekt Franz von Neumann, který projektoval také tolik ceněnou libereckou radnici. Její stavba trvala tři roky, ozdobila ji mj. vitrážová okna na schodišti do prvního patra a jejím hlavním investorem byla frýdlantská spořitelna.

O alegorických sochách Theodora Friedela už v předchozích řádcích „řeč byla“, ale na výzdobě frýdlantské radnice se podíleli i další umělci, např. sochař Heinrich Schulz (busta Albrechta z Valdštejna), Johann Ressel (vitrážová okna) nebo R.H. Schwinenbauch (malíř obrazu Frýdlant  v obřadní síni). V letech 1985 až 1989 byly původní architektonické prvky nahrazeny většinově umělým kamenem a roku 1994 byla v budově instalována plynová kotelna. Součástí radnice je také turistické informační centrum, výstavní síň a prostory Městského muzea.