Giewont (Wielki Giewont)
Turistické cíle • Příroda • Štít
– je nejvyšší hora v Západních Tatrách, která leží celá v Polsku. Tyčí se 1895 m nad mořem jako hlavní vrchol masivu Giewont. Představuje charakteristickou dominantu tyčící se nad městem Zakopane. Je to snad nejznámější a nepopulárnější štít polských Tater. Masiv Geiwontu se dále skládá z Długiego (Dlouhého) Giewontu (1867 m) a Małego (Malého) Giewontu (1728 m). Nejvyšší v masivu je právě ve středu ležící Wielki Giewont. Na východě jej odděluje od Długiego Giewontu sedlo Szczerba (1823 m). Na západě pak od Małego Giewontu sedlo Geiwoncka Pzełaczka (1680 m). Z vrcholu k jihu vybíhá další hřeben, spojující masiv Giewontu s hlavním hřebenem Czerwonych Wierchu (Červených vrchů), konkrétně s vrcholem Kopa Kondratowa. V tomto hřebeni jsou dvě výrazná sedla: Wyźnia Kondracka Przełęcz (1765 m) a Kondracka Przełęcz (1725 m). Wielki Giewont se tyčí nad údolími: Strąźyską, Białego, Małej Łaki a Kondratową. Jeho severní stěny, viditelné ze Zakopaneho, padají velmi strmě asi 600metrovou stěnou do Małej Dolinki. Jsou nepřístupné pro turisty, nachází v nich desítky lezeckých cest pro horolezce, některé z nich jsou velmi technicky obtížné. Dnes je ovšem národním parkem (TNP) zakázáno lezení na nich! Jižní svahy jsou mírnější a vede jimi turistická trasa na vrchol. Horní podvrcholová část se nazývá Wiełki Upłaz. Nižší úbočí klesají, několika žleby, východním směrem do sedla Szcerba. Nazývají se: Kurski Żleb, Świński Żleb a Koński Żleb.
Z Giewonckiej Przełęczy klesá k severu „slavný“ Źleb Kirkora, místo úmrtí mnoha turistů, kteří se snažili vylézt „zkratkou“ z Doliny Strążyskiej na vrchol, nebo jít přímo na vrchol ze Zakopaneho. Giewont drží vůbec „velký“ rekord, pokud jde o počet smrtelných nehod v horách - zemřelo na něm už více než 50 návštěvníků (údaje k roku 2003), zejména v důsledku úderu blesku a pádu do propasti, ale byly zde také případy zabití a sebevraždy. Snad k nejtragičtější události došlo 15. srpna 1937, během procesí na vrchol o svátku Nanebevzetí Panny Marie, kdy po zásahu blesku zemřely 4 osoby a 13 jich bylo vážně zraněno.
Z vrcholu Giewontu je dokonalý výhled na o 1100 m níže ležící Zakopane a opačným směrem na téměř celé Tatry - viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/giewont.php. Na vrcholu se tyčí 15 metrů vysoký, ocelový kříž, který zde byl postaven v roce 1901.
Na vrchol se můžeme dostat ze tří směrů:
- po modré trase z Kuźnic přes dolinu Kondratowu kolem chaty (schroniska) na Hali Kondratowej přes sedlo Kondratowa Przełecz a Wyźnia Kondracka Przełęcz.
- po červené trase z Doliny Straźyskiej přes polanu Straźiska a sedlo Przelecz w Grzybowcu do sedla Wyźnia Kondracka Przełęcz.
- po žluté trase z Gronika přes Dolinu Małej Łaki do sedla Kondratowa Przełecz a dále po modré trase.
Společný závěrečný, výstupový úsek vede po modré trase ze sedla Wyźnia Kondracka Przełęcz. Trasa přes vrchol prochází jednosměrným okruhem. Tento poslední úsek je exponovaný a zajištěný řetězy. Protože vrchol je v sezóně velmi navštěvován, tvoří se v tomto úseku často dlouhé fronty turistů a poutníků, k vrcholovému kříži se lze proto často dostat, jen právě, díky jednosměrně řešenému výstupu a sestupu přes vrchol.
Giewont - legendami opředený výrazným vápencový vrchol v polské části Západních Tater. Severní stěna Giewontu padá do hloubky 600 metrů a tak dominantní silueta vrcholu nejvýrazněji vystupuje při pohledu od Zakopaného . Na vrcholu stojí 15 metrů vysoký ocelový kříž, jeho konstrukce se skládá ze 400 součastí a váží 1800 kg. Na vrchol ji i s dalším potřebným materiálem vyneslo dne 3.7.1901 pět set věřících. Dle polské legendy v Giewontu spí Rytíř, který přijde lidu pomoci v těžkých dobách. Nejschůdnější cesta k vrcholu vede po modré značce Kondratowou dolinou.
Vrch Giewont patrí k najpopulárnejším a možno aj k najnavštevovanejších štítov v poľských tatrách.Je to vápencový vrch,z ktorého zo severnej strany spadá 600 metrov Vysoká skalná stena.Na vrchole Giewontu sa nachádza oceľový kríž,ktorý má výšku 15 metrov.Na vrchol vedie modrá turistická značka zo sedla Kondracka Przelecz a vylezieme tam za 35 minút.Za špatného počasia a tiež v zime sa neodporúča výstup na tento vrchol.Z vrcholu je nádherný výhľad na okolie.