Giżycko – lehký vánek Mazurských jezer

Giżycko je jezerní letovisko, ležící v centrální části Mazurských jezer na severovýchodě Polska. Má kolem 30 000 stálých obyvatel, v letních měsících se však zdejší ruch výrazně zvyšuje díky turistům – nejen, ale hlavně z Polska. Poklidné Městečko leží dohromady na břehu 7 jezer, největší je Niegocin, druhé pak Kisajno. Vzájemně je propojuje Łuczańský kanál – významná spojka pro plachetnice brázdící vody Mazur.

Počátky města se kladou kamsi do 2. poloviny 16. století, kdy město vzniklo nejprve jako osada kolem opevněného sídliště Lötzen, jenž zde kolem roku 1340 vybudoval Řád německých Rytířů. Město bylo významné nejen díky produkci ryb, ale také jako důležitý bod na obchodních cestách (např. součást „Jantarové stezky“). Postupem času se jeho obyvatelstvo i sláva střídaly v závislosti na mocnostech, které zrovna v oblasti vládly – němečtí rytíři, Polsko-Litevská říše, německá okupace nebo Sovětský svaz. Vlastní název Giżycko dostalo město až v roce 1946 podle Gustava Gizewiusza – evangelického kazatele a místního odbojového aktivisty.

Dnes je město velice příjemným letoviskem s několika zajímavostmi, které stojí za zmínku a určitě i za návštěvu, když už se vám nebude chtít cachtat se na městské pláži nebo se prohánět po jezerech na plachetnici:

1) Otočný most přes Łuczańský kanál – jedná se o technickou památku na ruční pohon, kdy jedna část je na břehu pevně ukotvena, ale pomocí dvou kovových tyčí jako páky a pojízdného systému jej jeden člověk otočí téměř o 90° tak, že můžou projet i větší plachetnice. Otáčení mostu má přesný časový rozvrh – 6x denně. Informační cedule o časech je připevněna na semaforech z obou stran mostu, aby byli přijíždějící řidiči včas varováni.

2) Maják – rozhledna – nedaleko vlakového nádraží, na malé vyvýšenině (naproti Lidlu:-) stojí pěkný maják, nebo spíš rozhledna vzhledem k tomu, že stojí docela daleko od samotného břehu jezera. Údajně je odsud jeden z nejhezčích výhledů na Mazurách. Vstupné je ale poměrně nepěkných 10 zlotých.

3) Pevnost Boyen – obranná pevnost postavena v letech 1843-56 a pojmenovaná po pruském maršálovi von Boyen (1771-1848) byla zbudována na úzkém průsmyku mezi jezery Niegocin a Kisajno a po většinu času skutečně sloužila výhradně pro vojenské účely. V mocnostmi zmítaném Prusku se ani není čemu divit…. Pevnost má tvar šesticípé hvězdy, obvod její typické cihelné zdi je 2303m a rozloha vnitřního prostoru je kolem 100 hektarů. Za vojenského provozu se uvnitř nacházely budovy vojenské potřeby – kasárna, zbrojnice, jídelna, cvičiště, apod., po válce tu chvíli fungovaly zemědělsko-průmyslové budovy, dnes je vše součástí expozice – někde více, jinde méně vybavené.

Na prohlídku pevnosti se můžete vydat s průvodcem nebo i na vlastní pěst (a nebudete se zbytečně zastavovat na místech, kde nic není:-)

Celkově je Giżycko velmi příjemných místem s pěší zónou kolem pláže, čilým přístavem plachetnic (marínou) a nespočtem lákavých Restaurací. Ubytování je možné v podnicích zřejmě všech cenových kategorií, spíše ale s předchozí rezervací. Batůžkářům se bude líbit v kempu nedaleko maríny a otočného mostu, kde zvláště zacházejí se vstupy na záchody – přes den jsou otevřeny normálně, ale buď máte zaplacený paušál, nebo se musí platit každá návštěva (1,5 zl.!). Od 22 do 6 hodin jsou tyto hromadné záchody + umývárky zamčené, naštěstí hned vedle je vozíčkářský, který slouží pro noční provoz. Akorát jak je jenom jeden, tak se to před ním trochu štosuje:-) Navíc nejde zamykat a od dveří k záchodu jsou to asi tak 4 metry, takže každá výprava sem je trochu dobrodružství:-) V kempu jsme v létě 2010 platili 15 zl/os + 5 zl/os za 1 návštěvu umývárky a neomezeně návštěv WC:-)

Ještě bych krátce zmínila, že Giżycko je poměrně velkým dopravním uzlem, a tak se sem můžete dostat vlakem, autobusem nebo třeba parníkem.