Głogówek – farní kostel sv . Bartoloměje (kosciol parafialny pw . św . Bartłomieja)

Zajímavý kostel je svým dvouvěžovým průčelím skutečnou dominantou nejen tohoto šestitisícového polského Městečka, které bylo chvíli i „hlavním“ městem Polska, neboť na zdejším zámku přebýval král Jan Kazimír. Celá stavba v sobě vkusně pojí gotiku 14. – 15. století s vrcholným barokem 18. století.

Pro „našince“ je jistě zajímavý i fakt, že interiérová podoba tohoto kostela je dílem Moravanů s typicky českými jmény Sebastini a Schubert.

Město Glogówek bylo založeno ve II. polovině 11. století a zdejší kostel je poprvé zmiňován v roce 1284. Současná stavba však pochází až z II. poloviny 14. století, tu předchozí vypálili roku 1428 husité. Největší podíl na zahájení stavby nového chrámu měli opolský a ratibořský kníže Fridrich a nemodlinský kníže Jindřich. Již od roku 1378 se jedná o kostel kolegiátní.

Kolem roku 1400 byla vedle presbytáře postavena kaple sv. Kříže; ta pak byla na počátku 17. století přejmenována ns kapli Oppersdorfskou.

Další kaple byla přistavěna – z jižní strany – v roce 1688 a dostala jméno po sv. Josefovi. Tuto kapli završuje kopule.

Větší úpravy v barokním a rokokovém slohu proběhly až v letech 1776–1781 a byly vyvolány velkým požárem kostela v roce 1765.

Dalších oprav a úprav již nebylo potřeba, protože jen v průběhu II. světové války došlo k lehkému poškození helmice kostelní věže.

Velice působivý je interiér chrámu. Tato působivost je dána tím, že při snaze dát interiéru barokní jednotnost, byly zachovány mnohé prvky původní středověké architektury, zejména žebroví gotické klenby. Dá se proto konstatovat, že v gotickém chrámu bylo dosaženo harmonické barokní nálady.

Jak již bylo řečeno, interiér kostela je skvělým dílem převážně malíře Františka Antonína Šebesty, zvaného Sebastini a sochaře Jana Josefa Schuberta.

Za nejzajímavější části interiéru kostela sv. Bartoloměje tedy můžeme považovat:např. „Oppersdorfskou kapli“. Zde upoutají určitě náhrobky „majitele města“ Jiřího III. Oppersdorffa a jeho rodičů z roku 1634. Byly vytvořeny, v kombinaci černého mramoru a alabastru, ještě za jeho života italským sochařem Sebastianem Salou. Dále se zde nacházejí tři velkorozměrná rodinná oppersdorffská plátna ze 17. století. Z původní kaple Svatého kříže se zachovalo gotické loubí s bohatou sochařskou výzdobou podpěr. Ta je připisována parléřovské dílně.

Kompozičně nejzajímavější malby představuje Šebesta v kapli sv. Josefa, kterou „vymaloval“ zdarma, v rámci „reklamy“ na svou práci. I díky tomu pak získal Sebastini zakázku na kompletní pokrytí všech stěn kostela malbami i další příležitosti např. v glogówském františkánském klášteře.

Ze Schubertových prací se nejvíce vyjímá nástavba křtitelnice (ta je ovšem až z roku 1875) s Adamem a Evou nebo Kazatelna. Kostel zdobí také jeho sochy svatých. Nacházejí se zde ovšem i několik soch z konce 15. století. Krásná štuková výzdoba již představuje nastupující rokoko.

Vítězný oblouk, oddělující loď od presbytáře, pochází z konce 15. století. Stěny chóru zdobí obrazy s výjevy ze života sv. Bartoloměje, na hlavním oltáři se nachází Šebestův obraz Umučení sv. Bartoloměje.

Kostel sv. Bartoloměje určitě stojí za návštěvu. Jeho největší a nejoriginálnější „atrakcí“ je skutečně sladění gotických a barokních slohů do jednoho společného tónu, do jedné nálady. A do této kompozice skvěle zapadájí nejen stavební prvky, ale i nástěnné malby, sochy, oltáře a chrámové lavice.