Głogówek – zámek

Přesné datum založení sice neznáme, ale podle archeologických nálezů je zřejmé, že na přelomu třináctého a čtrnáctého století zde stávala hradní pevnost opolských Piastovců. V roce 1662 zde vzniká Oppersdorffův velkolepý zámek v renesančním slohu, který se částečně dochoval až do naší doby. Dalším rozšíření zámku, včetně přidání čtyř věží, proběhlo v době vlády Jana Jiřího II. Zámek tím získává jistý pevnostní charakter. V další fázi – již za vlády Jana Jiřího III. – bylo dostavěno východní křídlo, tzv. Dolní zámek a vstupní objekt s bránou. Dnes je zámek v hodně zanedbaném stavu, ale svého času byla tento zřejmě velmi působivý.

Bývalá rezidence knížecího a rytířského rodu Oppersdorffů se skládá ze dvou částí, tzv. horního a dolního hradu. Nachází se v severozápadní části historického města Głogówek, nad údolím Osoblahy, a je cenným příkladem obytné i obranné architektury Horního Slezska a Polska. Zámek dnes vidíme v podobě kombinující architektonické styly manýrismu a baroka.

V následující části si historii a podobu zámku popíšeme přesněji.
Glogówek získává v roce 1275 od opolského knížete Vladislava I. městská práva a vzápětí je zde zahájena stavba hradní pevnosti. Hrad získávají Zedlitzové a po svatbě Kristýny von Zedlitz s Hansem von Oppersdorff v roce 1561 se otevřela nová kapitola v jeho historii. Hrad a později zámek vlastní rod Oppersdorffů až do roku 1945.

V šestnáctém století byl zámek výrazně rekonstruován. Hned po svatbě majiteků – tedy roku 1561 – byla zbořena obytná věž (donjon) gotického hradu a v letech 1561-1571 Hans Oppersdorff nechává postavit trojkřídlou budovu s kaplí, která je jádrem horního zámku. Další rozšíření zámku proběhlo v letech 1584-1606 přidáním rohových věží. Část hradozámku je počátkem 17. století zbořena a nahrazuje ji dolní zámek s reprezentativním branou a hospodářskými budovami. Ani obsazení Głogóweku švédskou armádou - a částečné poškození zámku - během třicetileté války zcela nezastavilo stavební práce na zámku. Je zde založena knihovna, jedna z největších v Horním Slezsku. Závěrečnou fází stavebního vývoje zámku byla výstavba nové barokní kaple.

Zajímavostí tohoto období je fakt, že zde v roce 1655 pobýval – před invazí se ukrývající – polský král Jan Kazimierz s manželkou Marií Louise a Glogówek se tak na nějakou dobu vlastně stal hlavním městem Polska.

Dějiny zámku jsou poté krátkodobě spojeny s moravskou a českou linií rodu. V této době – tedy v I. polovině 18. století - již dochází jen k drobným „kosmetickým“ úpravám, například ve výzdobě kaple a portálů. Šťastné období Krásné stavby ukončil velký požár v roce 1800. Přesto, že zámek je až do roku 1848 částečně v troskách, hostí zde – v roce 1806 - Francis Joachim Oppersdorff slavného hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena, který uprchl do Głogóweku před Napoleonem. Beethoven pak věnuje svým hostitelům čtvrtou symfonii B dur opus 60. Do dnešního dne se dochovalo cembalo, na kterém zde Beethovena hrál. Nyní je nástroj součástí expozice muzea na zámku Pless.

V roce 1849 je dokončena rekonstrukce zámku po požáru a její součástí byla částečná přestavba ve stylu módní anglické gotiky.

Poslední majitel zámku Vilém Karel Jan uprchl v roce 1945 před blížící se Rudou armádou do Německa a po válce se zámek stal majetkem města. Po roce 1950 bylo rozhodnuto o památkové ochraně rozpadající se stavby. Na zámku postupně sídlila mládežnická ubytovna, Regionální muzeum nebo galerie obrazů. Zámek chátral dál, a i proto byl v roce 2005 prodán soukromému investorovi, který zde chtěl zřídit hotel a Konferenční centrum. Ani tento záměr však nevyšel a tak je zámek – jako mnohá další šlechtické sídla v Polsku - zatím stále jen depresivním místem a obydlím několika bezdomovců.

Samotný zámek se skládá ze dvou vzájemně propojených částí - horního a dolního zámku – a obě části jsou v podstatě trojkřídlé budovy na půdorysu písmene "U" nebo – chcete-li – podkovy. Budovy jsou uspořádány symetricky kolem otevřeného nádvoří. Současná podoba zámku obsahuje prvky fortifikační architektury, stejně jako znaky rezidenční. Původní obranný charakter potvrzuje umístění hradu. Charakteristika bytové architektury zámku je dána - mimo jiné - prostorovým uspořádáním a tvarem fasády s architektonickou a sochařskou výzdobou.

Dolní zámek se zdobným průčelí je tvořen hlavní bránou, kaplí a knihovnou, přičemž kromě kaple jsou všechny budovy dvoupodlažní. Východní křídlo s průjezdní bránou, vedoucí na nádvoří, a s osmibokou hodinovou věží se pyšní bohatou sochařskou výzdobou, rozdělenou do dvou zón. V horní části vidíme Pannu Marii s Ježíškem a datum 1668, následují postavy světců (Candidus a Karel Boromejský) a tři oválné kartuše s erby Oppersdorfů. V nikách na bocích se nacházejí rozměrné postavy svatých Janů – tedy Křtitele a Evangelisty - a na levé straně vidíme basreliéf sv Michaela Archanděla. V jižním křídle nalezneme bývalou knihovnu a rohovou kapli, severní křídlo zdobí přízemní arkády.

Horní hrad je o podlaží vyšší a všechna jeho křídla kryjí sedlové střechy. Na nádvoří Horního Hradu můžeme obdivovat několik vstupních barokních portálů z roku 1671. V obou rozích jižního křídla se nacházejí pětipodlažní věže s kruhovým půdorysem a oktagonálními horními patry. Ty jsou navíc do výšky protaženy dekorativními kopulemí s lucernami. Neogotická věž obdobného uspořádání – ale s cimbuřím - se nachází v severozápadním nároží.

Pár zajímavostí na závěr:

Zámek byl propojen chodbou i s františkánským kostelem. I když se nejednalo nikdy ani o největší ani o nejkrásnější polský zámek, vzbuzoval – zřejmě i svou zvláštní atmosférou - vždy obdiv a úctu. Nejvíce nadchnul v 17. století, a to zejména Jakuba Sobieskiho‚ otce posledního velkého polského krále Jana Jiřího III. nebo tajemníka královny Marie.

Ve věžních prostorách, kde bývala původně věznice, se nachází malé muzeum mučících nástrojů a etnografie. Návštěva muzea, včetně zběžné prohlídky nádvoří, výzdoby vstupního křídla dolního hradu a hradních exteriérů, trvá asi 50 minut.

V roce 1765 bylo město Glogówek kompletně zničeno velkým požárem, kterému unikl jen hrad a pár okolních domů.

Polsku vždy přátelsky nakloněný německý rod Oppersdorffů byl znám již ve středověku. Po I. světové válce byli členové rodu za své propolské postoje kritizováni švábskými orgány. Potomci rodu stále ještě žijí, ale po smrti Jana Jiřího XII. v roce 2003 již nemají o své bývalé panství v Glogowku zájem.

Zdejší působení „exilové vlády“ krále Jana II. Kazimíra popsal i spisovatel Henryk Sienkiewicz v románu „Potopa“. Tehdejší Glogówek měl asi 1.100 obyvatel a v knize byl přejmenován.

Zámeckou kapli zdobí nástěnné malby významného malíře Františka Antonína Sebastiniho. Původně to byl Franta Šebesta z Prostějova.

V rámci novogotických úprav v polovině 19. století vznikl při zámku i anglický park. V průběhu roku 2012 rozhodl soud o navrácení hradu do majetku města.

Zámek se nachází asi 25-30 minut chůze od autobusového nádraží.