Greyfriars Dunwich – ruiny františkánského kláštera

Obec Dunwich ve východní části hrabství Suffolk bývala v dávné minulosti významným přístavním městem, které pohřbilo Severní moře. O vzestupu a pádu města Dunwich ve dvou tisíciletích jsem psal v samostatném článku zde.

Přes katastrofy, které Dunwich potkaly, se obec může pyšnit několika ruinami památek. Jednou z nich jsou zbytky františkánského kláštera Greyfriars Dunwich. O nich bude tento článek.

Františkánský klášter založil před rokem 1277 Richard FitzJohn se svojí manželkou Alicí. Zpočátku v něm žilo dvacet mnichů. Jejich šedé oděvy daly klášteru jméno. Mořské příboje spojené s erozí pobřeží donutily františkány v roce 1289 postavit si nový klášter ve vnitrozemí. Jeho ruiny po více než 700 letech najdete nedaleko pláže. Původní klášter je pohřben v hlubinách moře.

Klášter se postupem času rozrůstal a měnil. Na přelomu 14. a 15. století byla postavená brána a centrální dvoupodlažní budova s refektářem (klášterní jídelnou) a ošetřovnou. Dodnes se zachovala pouze obvodová zeď budovy.

V roce 1538 za vlády Jindřicha VIII byl klášter zrušen. Začalo se s jeho demolicí. Kámen byl použit na stavby jiných objektů v okolí.

V roce 1710 zbytky kláštera koupil sir George Downing. Centrální budovu přestavěl na venkovské sídlo s přilehlým vězením. Místní nazývali sídlo hradem Duwnich.

V roce 1803 venkovské sídlo koupila rodina Barne. Areál bývalého kláštera využívala k zemědělským účelům, rovněž jako centrální budovu k uskladňování zemědělského nářadí a výpěstků.

V letech 1939 až 1945 areál Greyfriars včetně staveb zabrala armáda. Na pozemku zřídila radarovou stanici a rozmístila protiraketovou bojovou techniku. Po válce v roce 1947 byl majetek rodiny Barne rozprodán.

V roce 1981 rozlehlý poničený areál koupil spolek Suffolk Country Council, který chce místo upravit a zpřístupnit turistům přijíždějícím do Dunwichu.

V minulém i tomto století v areálu probíhaly archeologické průzkumy, zvláště v letech 1930, 1990 a 2011. Našly se zde středověké kamenné fragmenty z bývalého kláštera. Průzkumy naznačují, že klášter měřil v délce 60 metrů.

V roce 2008 byly na ruinách kláštera provedeny restaurátorské práce. Zaujalo mne, že k rekonstrukci zdí byly použity pecky a valouny odrůd achátů a jiných minerálů, které by mohly přilákat nenechavce. Pecky a valouny po rozříznutí a vyleštění jsou totiž velice dekorativní. Tyto pecky a valouny se naštěstí nacházejí volně i na nedalekém vřesovišti Westleton Heath, kde jsou dostupnější (leží volně na zemi, nemusí se dolovat ze zdiva).

Do areálu bývalého kláštera můžete vstoupit hlavní branou ze severozápadní strany z cesty Monastery Hill nebo brankou z východní strany, od pobřeží. Vstup je zdarma. O historii kláštera se dočtete na informačních panelech. V Dunwichu můžete zaparkovat podél silnice St James`s St nebo na parkovišti u pláže.