Habřina

Tato lokalita byla osídlena již v pravěku, a tudíž je velmi bohatým zdrojem různých nálezů. U potoka Habřinky byla roku 1886 nalezena v ložisku rašeliny bronzová zděř. V cihelně Josefa Feigla bylo objeveno mnoho střepin nádob se spálenými kostmi. Naopak na polích u obce byly nalezeny dvakrát vrtaný mlat a 2 serpentinové bodce, jež se dostaly až do dvorního muzea ve Vídni. Kromě toho se tu následně našly 2 čípky z mlatů, serpentinový mlat a hliněný čárkovaný přeslen. Věci středověkého původu byly objeveny na návrší, kde se říká „Na hradě“ a ve 14. století tu stával hrad Neznášov, který byl v roce 1586 nazýván ve smiřickém urbáři jako Rotmberk. Pod tímto kopcem nalezl rolník Jan Kozák z Neznášova několik kamenných sekyrek, čípků a roku 1882 na východní straně kostru s bronzovým hrotem z kopí. Sám Chloumek je zase znám pohřebištěm platěnického lidu.

Ves byla původně nazývána jako Hrubá či Velká Habřina a blízko ní se na stejném panství nacházela osada se jménem Kusá Habřinka nebo jen Habřinka (někteří autoři tvrdí, že Habřinkou byly dnešní Chotěborky). Přívlastek Kusá naznačoval vesnici necelou, že vsi něco chybělo, co měla jiná ves. Pojmenování Habřina vzniklo od habrového lesa, jenž se tu dříve nacházel, než došlo k jeho vyklučení. První zmínka o ní pochází z roku 1357, kdy měla vlastní kostel, jenž byl filiálním ke kostelu sv. Václava na Chloumku, i když plebán bydlel přímo v Habřině. Ve zmíněném roce Konata (též psán jako Koňata či Kunata) z Habřiny a Čeněk z Hustířan (roku 1376 již jako Čeněk z Habřiny) podali do Habřiny kněze Martina z Úbislavic a na jeho místo odešel z Habřiny kněz Jan. V roce 1371 nastoupil po zemřelém plebánu Martinu kněz Jiřík ze Sendražic (v některých pramenech označován jako Řehoř), který si roku 1376 směnil faru s plebánem Janem z Hořiček. V roce 1388 nastoupil po zemřelém plebánu Janu kněz Mikuláš Werner (podle některých zdrojů se tak stalo již roku 1384). V roce 1407 uváděl habřinský plebán plebána v Holohlavech. Roku 1411 Petr z Habřiny, jinak z Hustířan, zřídil kaplanství v kostele sv. Václava na Chloumku, a to za souhlasu filiálního kostela v Habřině. Kdy zanikl původní habřinský kostel, to nevíme. Nejspíše šlo o divoké a mnohdy velmi nepřehledné období husitských válek. První kostel v Habřině stál na místě dnešního kříže u rybníka a druhý dřevěný s opukovou podezdívkou se nacházel při cestě ke Smiřicím a byl zrušen za císaře Josefa II., i z toho důvodu, že obec nemohla vydržovat dvojici kostelů.

Vedle kostela stávala ve vsi tvrz, pravděpodobně na místě Markovy zahrady na pahrbku chráněném vodou a bahnisky. Zde seděli vladykové z Habřiny, jejichž původ je však hustířanský. Petr z Habřiny, který byl připomínán v roce 1411, pozemky rozprodal. Vzniklé díly měly různou velikost a na nich bylo od severu k jihu postaveno po obou stranách po 6 statcích. Ten třináctý byl umístěn uprostřed, a to proto, že jeho vlastník byl svobodníkem. Kdy se vrchnost přestěhovala z Habřiny na hrad Rotmberk (též známý jako Rottenberg apod.), to také nevíme. Vybudován byl nejspíše ještě před husitskými válkami a právě za nich zde nejspíše hledali spásu. V roce 1542 však byl již pustým. Roku 1533 prodal Aleš Rodovský z Hustířan ves Habřinu s pustou tvrzí a kostelem na Chloumku za 850 kop grošů českých Mikuláši Trčkovi z Lípy, který ji připojil ke smiřickému panství, v jehož rámci vydržela až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. V roce 1651 byl rychtářem Jan Fejkl. Podle soupisu z roku 1777 robotovalo v Habřině 11 sedláků, 24 chalupníků, 9 baráčníků a rychtářem byl M. Skořepa. Pravděpodobně v roce 1788 byl prodán kostel Blahoslavené Panny Marie, jenž byl následně roku 1790 zbořen. V roce 1817 byla zřízena provizorní škola, pro kterou byla pronajímána místa po různých staveních. Roku 1840 bylo v Habřině 453 obyvatel a 63 domů.

V roce 1849 se stala Habřina svobodnou politickou obcí. Roku 1855 byla postavena na kopci mezi Neznášovem a Habřinou pro obě vesnice nová školní budova, jež se v roce 1875 stala dvoutřídní. K jejímu vysvěcení došlo 11. listopadu 1855 vikářem P. Františkem Pokorným. Jako školní provizor tu působil Karel Pilnáček, který byl roku 1862 vystřídán učitelem Josefem Jilovským. Během prusko-rakouské války v roce 1866 se usadili v obci a na Chloumku pruští vojáci. 8. září 1879 vyhořel jeden z místních statků. Škoda tehdy dosáhla 12 000 zlatých. 29. března 1880 byla na Chloumku vysvěcena soška „Bolestné rodičky Boží“. Roku 1884 potvrdilo c. k. místodržitelství stanovy zdejších divadelních ochotníků. O 2 roky později byl ustaven SDH. Tehdy byl rovněž při vožení hlíny nalezen na poli rolníka Málka velký hrnec stříbrných českých grošů a Ferdinandských tolarů. 200 mincí zakoupil jaroměřský zlatník Kroupa. 6. října 1889 byl na Chloumku posvěcen prapor školní mládeže. 11. prosince 1895 byli po několikahodinovém vězení v Jaroměři propuštěni místní občané, kteří byli udáni učitelem za nedbalé posílání svých dětí do školy. Cestou zpět se posílili alkoholem a před habřinskou školou spustili rakouskou hymnu, z níž se však vyvinula posměšná píseň, za níž se málem dostali opět do vězení. Jednalo se o kovářského dělníka Jana Marka, dělníky Josefa Karla, Františka Bukače, Jana Sixtu, chalupníka Ludvíka Kankase a Jana Fišera. V roce 1897 pořídila Občanská beseda vlastní jeviště. 31. července 1902 byla obec zasažena velkým krupobitím a 7. srpna téhož roku větrnou smrští. V roce 1905 došlo k ustavení Spořitelního a záložního spolku. 22. prosince 1907 byla založena organizace katolického lidu. Z front 1. světové války se nevrátilo 12 místních mužů.

Roku 1920 vznikla místní legionářská organizace. V roce 1921 byla založena TJ Sokol, jež se roku 1934 rozešla. V roce 1931 vzniklo Ústřední konzumní družstvo a zřízena prodejna č. 50, o rok později byl založen obecní hřbitov na Chloumku a postaven pomník padlým v 1. světové válce. 12. června 1932 se uskutečnil v obci župní hasičský sjezd. V noci z 28. na 29. srpna 1932 vyhořel statek Jaroslava Hrocha. 21. května 1934 byl slavnostně odhalen Švehlův pomník. Slavnostním řečníkem byl poslanec Václav Pozdílek. Roku 1936 bylo založeno Vodní družstvo a zemský úřad schválil obci zřízení hospodářské nádrže. V roce 1938 vznikla DTJ. Za německé okupace nesla obec pojmenování Hainbuchen. 22. dubna 1939 byla občanstvem odstraněna socha lva z památníku a s kronikou uschována u Jaroslava Kubelky. V lednu 1940 zmrzla místní žebračka, která spávala v polorozbořené chalupě. Překvapením bylo, že po ní zůstalo 186 000 K v hotovosti. Roku 1942 byl z věže na Chloumku z příkazu říšskoněmeckých vojenských úřadů sňat a odvezen zvon z roku 1932. Zvonek ze zvoničky na návsi z roku 1517 se podařilo zachránit. Za heydrichiády byli zatčeni 3 občané a 1 rodina, po 5 dnech však byli propuštěni. 25. února 1943 byl po dvouletém věznění popraven v Drážďanech Josef Hroch (* 11. února 1916 Habřina), obviněný z přechovávání zbraní. Na počátku roku 1945 se po lesích i v obci samé skrývalo 6 sovětských zajatců, jimž se podařilo uprchnout. Vedle nich byli v obci ukryti rovněž 2 Angličané a 1 Australan. Při náletech na Německo zahynul v posledních dnech války Jaroslav Tvrdý. Poslední němečtí vojáci projeli obcí 10. května 1945. Po nich se již objevili rudoarmějci, i když bylo oficiálně již po válce. V roce 1949 vzniklo JZD, jež bylo 1. ledna 1962 připojeno ke Státním statkům Smiřice. Roku 1961 byla dokončena silnice, jež se měla stavět již v roce 1932. Roku 1966 bylo zřízeno hřiště u školy. 1. září 1975 byla zrušena zdejší škola. 1. března 1978 byla otevřena místní škola v přírodě, v níž se do konce školního roku vystřídalo 315 dětí. Ale již o 4 roky později byl objekt na prodej a roku 1983 byl převeden do správy OÚNZ Hradec Králové. 5. dubna 1979 došlo k požáru střešní konstrukce kravína. V roce 1994 byl pořízen vodovod, dokončena silnice a chodníky. V letech 1997-1998 byl vybudován vodovod. Roku 1999 vzniklo družstvo mladých hasičů a došlo k dokončení plynofikace. V roce 2001 vznikl Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Hustířanka. Roku 2013 byla zateplena budova obecního úřadu. 24. října 2015 bylo otevřeno nové dětské Oranžové hřiště (Nadace ČEZ). 1. července 2017 byly v budově obecního úřadu otevřeny mikrojesle.

Nejvýznamnější místní pamětihodností je od 20. ledna 1964 památkově chráněný hřbitovní kostel sv. Václava na Chloumku, který byl vybudován ve 14. století jako gotický objekt a koncem 16. století byl renesančně přestavěn. Dále zmiňme: od 22. ledna 1964 památkově chráněné zbytky hrádku Vražba, hradu Rotemberk a tvrziště Habřina; od 11. září 1995 památkově chráněný kamenný jednoobloukový mostek přes Hustířanku z roku 1785, který byl naposledy opraven v roce 2009; kamenný kříž se sousední dřevěnou zvoničkou; sochu sv. Václava, železný kříž nad hrobem pruského poručíka Emila Sperlicha u bývalého mlýna v Koutech, jenž byl opraven v roce 2018; pomník padlým v 1. světové válce na novém hřbitově z roku 1932 a Švehlův pomník z roku 1934. Nejznámějším zdejším rodákem je archivář, historik a publicista Václav Letošník (1. února 1891 Habřina - 8. července 1955 Praha).

Habřina na mapě